Otevřít hlavní menu

François Maurice Marie Mitterrand zvuk [fʀɑ̃ˈswa mitɛˈʀɑ̃] (26. října 19168. ledna 1996 Paříž) byl francouzský levicový politik a státník. V roce 1981 se stal francouzským prezidentem a v této funkci působil až do roku 1995. Významně se podílel na pádu socialismu ve Střední a Východní Evropě.

François Mitterrand
François Mitterrand (1984)
François Mitterrand (1984)

21. Prezident Francie
Ve funkci:
21. květen 1981 – 17. květen 1995
Předchůdce Valéry Giscard d'Estaing
Nástupce Jacques Chirac
Stranická příslušnost
Členství Union démocratique et socialiste de la Résistance (UDSR) (1946–1964)
Parti socialiste (1971–1996)
Federation of the Democratic and Socialist Left (1965–1968)
Convention of Republican Institutions (1964–1971)

Narození 26. října 1916
Jarnac
Úmrtí 8. ledna 1996 (ve věku 79 let)
17. obvod, Paříž, FrancieFrancie Francie
Místo pohřbení Jarnac
Choť Danielle Mitterrandová
Rodiče Joseph Mitterrand a Yvonne Lorrainová
Děti Jean-Christophe Mitterrand
Gilbert Mitterrand
Mazarine Pingeotová
Příbuzní Jacques Mitterrand a Robert Mitterrand (sourozenci)
Alma mater Pařížská právní fakulta
Institut d'études politiques de Paris
Profese politik, advokát a novinář
Ocenění Řád Francisque (1943)
čestný doktor Univerzity Waseda (1982)
velkokříž s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1982)
Cena Karla Velikého (1988)
čestný doktor Lutyšské univerzity (1992)
… více na Wikidatech
Podpis François Mitterrand, podpis
Commons François Mitterrand
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Život a politická kariéraEditovat

François Mitterrand se narodil 26. října 1916 v Jarnacu v západní Francii v katolické rodině jako pátý z osmi dětí. Studoval na náboženské škole, posléze na právnické a filozofické fakultě Pařížské univerzity. Po studiích pracoval jako novinář. Za druhé světové války bojoval jako voják proti invazi Francie nacistickým Německem a v roce 1940 byl raněn a zajat u Verdunu. V roce 1941 se mu podařilo uprchnout a dostat se na jih Francie pod správu vichistické vlády kolaborující s německou okupační mocí. Jako státní sekretář (zástupce ministra) se zapojil do práce Legie bojovníků a dobrovolníků národní revoluce a byl pověřen vedením kartotéky bezpečnostní služby, shromažďující údaje o komunistech, gaullistech a ostatních nepřátelích vichistického režimu. Roku 1943 se Mitterand přidal k hnutí odporu na jihu Francie (jeho krycí jméno bylo Morland) a v té době začal spolupracovat s generálem de Gaullem, s kterým později soupeřil o politickou moc. Účastnil se také v Paříži hnutí odporu a po skončení války se podílel na osvobozování vězňů v koncentračním táboře Dachau. V šedesátých letech a na začátku let sedmdesátých se mu podařilo sjednotit do té doby roztříštěnou francouzskou levici, v roce 1971 proběhl sjednocovací sjezd Francouzské socialistické strany (PS). Tato skutečnost ho vynesla o deset let později do nejvyšší státní funkce. Poprvé se prezidentského klání zúčastnil už v roce 1965, byl však poražen Charlesem de Gaullem, podruhé (opět neúspěšně) v roce 1974. Prezidentských voleb v roce 1969 se nezúčastnil. Francouzským prezidentem byl zvolen dvakrát, poprvé v roce 1981, kdy v druhém kole porazil stávajícího prezidenta Giscarda d'Estaing, a stal se tak prvním socialistickým prezidentem Francie od vzniku Páté republiky. Podruhé byl zvolen v roce 1988, kdy v druhém kole porazil kandidáta pravice Jacquese Chiraca. Dohromady tedy strávil v prezidentském úřadě 14 let, což je nejdelší období v dějinách V. francouzské republiky. Měl také silné obavy ze sjednocení Německa a jeho posílení na evropské politické i ekonomické scéně.

KontroverzeEditovat

Mitterand o svém působení pod vládou ve Vichy dlouhá léta mlčel a vše teprve přiznal až v roce 1994 v knize Francouzské mládí. Utajované dokumenty odhalily Mitterandovy postoje, které vedly v zapojení do rasistické politiky vlády ve Vichy. Připojil se k odboji poté co se pod vichistickou vládou začala houpat židle.[zdroj?]

AtentátEditovat

Dne 15. října 1959 došlo k pokusu o atentát a pachatelé měli být pravicoví extrémisté. Ve Francii dodnes panuje přesvědčení[zdroj?], že šlo o atentát na objednávku samotného Mitteranda v době jeho klesající popularity.

Socialistické myšlenky v praxiEditovat

Během svého politického působení po volbách v roce 1981 přišel s programem znárodňování, které bylo typické pro východní blok. Byl přesvědčen, že tento krok lidem naplní kapsy[zdroj?] a podpoří ekonomiku. Snížil důchodový věk na 60 let a zvedl plošně minimální mzdu o 10 procent. Už o rok později se ukázalo, že tyto kroky nejsou moc šťastné a došlo ke snížení životní úrovně obyvatel.[zdroj?]

Vznik ghettEditovat

Kombinace jeho sociální a imigrační politiky vedla k vytvoření ghett, kam se policisté mnohdy neopovážili vstoupit.[zdroj?]

Návštěva ČeskoslovenskaEditovat

Mitterand navštívil Československo třikrát. Poprvé se tak uskutečnilo na podzim roku 1967 a byl přijat prezidentem Novotným, ten ho přivítal slovy[zdroj?]: "Vidím ve vás budoucího prezidenta". Toto se dozvěděl generál de Gaulle a z jeho návštěvy Československa tehdy sešlo[zdroj?]. Další návštěva se uskutečnila 8. prosince 1988 Mitterrand přijel navštívit Československou republiku, čímž se stal vůbec prvním francouzským prezidentem, který tak učinil od jejího založení v roce 1918. Další podstatný aspekt této návštěvy byl ten, že kromě oficiálních ceremoniích a jednání s komunistickými státníky se prezident Mitterrand 9. prosince setkal s představiteli českého disentu a signatáři charty 77. Byli to Václav Havel, Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier starší, Miloš Hájek, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl. Tato takzvaná snídaně s Mitterrandem se odehrála v jídelně Buquoyského paláce. Později se Mitterrand obdobně ještě setkal s ruským disidentem Andrejem Sacharovem a polským disidentem Lechem Wałęsou.[1] V prosinci 1989 navštívil Kyjev a východní Berlín.[2]

V květnu 1990 přijal čestné členství, které mu udělilo Masarykovo demokratické hnutí.

KnihaEditovat

V dubnu 1995 vydal knihu Dvouhlasá paměť, kde se snažil zanechat svůj duchovní odkaz a zároveň přemítal nad blížící se smrtí.

SmrtEditovat

Od 90. let trpěl rakovinou prostaty. Zemřel 8. ledna 1996 a to 8 měsíců po skončení svého prezidentství. Na sklonku jeho života se veřejnost dozvěděla nejen jeho spornou činnost za války, ale i existenci nemanželské dcery.

Posmrtné poctyEditovat

V roce 1999 byl posmrtně vyznamenán Řádem bílého lva České republiky.

V pondělí 13. července 2015 odhalila v Praze Jazzová sekce bustu Françoise Mitterranda. Předseda Sekce Karel Srp k tomu získal souhlas tehdejšího francouzského předsedy vlády Manuela Vallse. Záštitu převzal prezident republiky Miloš Zeman. Autorem busty je akademický sochař Jan Zelenka, který žije téměř 30 let v Paříži. Busta bude první v bývalé východní Evropě, a kromě Francie, pravděpodobně i ve světě.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Snídaně u Mitterranda: Husák musel počkat, přednost dostal Havel [online]. Česká televize [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  2. François Mitterrand – mistr politické taktiky [online]. Český rozhlas [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  3. Jako první promluvil s disidenty, Zeman nyní Mitterrandovi odhalil bustu [online]. Mafra - Idnes.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat