Miloš Hájek

český historik a vysokoškolský pedagog

Miloš Hájek (12. května 1921 Dětenice25. února 2016 Praha) byl český historik, levicový intelektuál, příslušník československého odboje za druhé světové války a mluvčí Charty 77.

doc. Miloš Hájek, DrSc.
Narození12. května 1921
Dětenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. února 2016 (ve věku 94 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánípedagog a historik
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2001)
Politické stranyČeská strana sociálně demokratická
Komunistická strana Československa
Občanské fórum
Funkcemluvčí Charty 77
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se do rodiny, jejíž národně-socialistické smýšlení předurčilo utváření jeho občanského postoje. Pod dojmem událostí přelomu 30. a 40. let vstoupil do Komunistické strany, v jejímž rámci se angažoval v odbojovém hnutí. V důsledku svých aktivit v organizaci Přehledy byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Tomu nakonec unikl díky květnovému povstání.

Po válce se angažoval jako přesvědčený komunista, jehož ideologická východiska i občanské postoje v průběhu let procházely evolucí, jejíž osou ovšem vždy bylo úsilí o nalezení optimální ideové formy uspořádání společnosti, již nakonec shledal v demokratickém socialismu. Jeho první manželka, Alena rozená Divišová, přítelkyně z dob odboje, byla historička českého levicového a židovského odboje. Narodili se jim dva synové, jedna vnučka, Anna Hájková, je také historička na britské University of Warwick. Přes politické uvolnění v 60. letech byl pro své revizionistické postoje vyhozen z Vysoké školy politické, odkud následně přešel nejprve do Historického ústavu ČSAV, později do Ústavu dějin socialismu. Ve dnech srpnové invaze do Československa byl jedním z organizátorů vysočanského sjezdu KSČ.

Po nástupu normalizace se stal aktivním členem pražského disentu, publikoval v samizdatu, se svou partnerkou Hanou Mejdrovou vydávali periodikum Historické studie, věnované otázkám moderních dějin, a ve svém bytě pořádali setkání předních intelektuálů. Stal se signatářem Charty 77 a v roce 1988 byl jejím mluvčím (a v této pozici též účastníkem známé snídaně disidentů s Françoisem Mitterandem). V 80. letech rovněž předsedal Klubu Obroda, usilujícímu o naplnění odkazu pražského jara, který se po revoluci integroval do ČSSD. Členem této strany se stal Hájek v roce 1991 a v následujících letech se významně podílel na přípravě odborných materiálů a ideových podkladů pro tvorbu programu.

V roce 1995 mu bylo uděleno ocenění Spravedlivý mezi národy.[1]

Po odchodu do penze se stal soukromým badatelem a příležitostným překladatelem z německého tisku. V roce 2012 publikoval své vzpomínky, Paměť české levice. Zemřel v Praze ve věku 94 let.[2]

Výběr z dílaEditovat

  • Národnostní otázka v lidově demokratickém Československu Praha : SNPL, 1956. (spoluautor Olga Staňková)
  • Od Mnichova k 15. březnu. Příspěvek k politickému vývoji českých zemí za pomnichovské republiky. Praha : SNPL, 1959.
  • Přehled nejnovějších dějin. (dva svazky podle období) Praha : NPL, 1962-3. (vedoucí autorského kolektivu)
  • Mezinárodní dělnické hnutí po druhé světové válce. Praha : NPL, 1965. (spoluautor Miroslav Soukup)
  • Jednotná fronta. K politické orientaci Komunistické internacionály v letech 1921-1935. Praha : Academia, 1969.
  • Vznik Třetí internacionály. Praha : Karolinum, 2000.
  • Paměť české levice. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2011.

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The Righteous Among The Nations: Miloš Hájek [online]. Jad Vašem [cit. 2016-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Zemřel historik a někdejší mluvčí Charty 77 Miloš Hájek. Bylo mu 94 let. Lidovky.cz [online]. 2016-2-25. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • kol. 75 let Miloše Hájka. In: Listy starohradské kroniky. 2/1996, s. 52-53. ISSN 1210-6194.
  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice : Historický ústav AV ČR ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1.
  • MENCL, Vojtěch. Vysoké státní vyznamenání Miloši Hájkovi. In: Listy starohradské kroniky. 1/2002, s. 2-4. ISSN 1210-6194.
  • JANIŠOVÁ, Milena; KŘEN, Jan (edd.). Křižovatky dvou životů. Sborník k poctě Hany Mejdrové a Miloše Hájka. Praha: Masarykova dělnická akademie, 2008. 162 s., ISBN 978-80-903670-7-4.

Externí odkazyEditovat