Drahovice
Drahovice (německy Drahowitz) jsou místní částí města Karlových Varů. Leží na východě od centra města a jsou ohraničeny řekou Ohří a Hřbitovní ulicí. V roce 2007 tu podle Radničních listů žilo 7647 obyvatel ve 677 domech.
| Drahovice | |
|---|---|
 Celkový pohled na Drahovice z dalovické vyhlídky | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Karlovy Vary |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′7″ s. š., 12°53′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 796 (2021)[1] |
| Katastrální území | Drahovice (2,56 km²) |
| Nadmořská výška | 368–460 m n. m. |
| PSČ | 360 01 |
| Počet domů | 516 (2011)[2] |
 | |
  Drahovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 405744 |
| Kód k. ú. | 663701 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důležitým silničním tahem je silnice I/6 (E48).
Historie editovat
Sídlo Drahovice bylo již v roce 1293 připojeno k sedleckému kostelu. Stával zde opevněný šlechtický dvorec Václava Hýzrleho (později zvaný Schindlerův dvorec), který v roce 1906 vyhořel. Dvorec se nacházel přibližně v místech dnešní ubytovny Drahomíra. Dvorec později připadl loketskému zemskému soudci Štěpánu z Brandenu, který jej roku 1493 prodal Karlovým Varům. Z roku 1434 pochází první písemná zmínka o Drahovicích. V období selských povstání (rok 1680) se zrodila známá drahovická rebelantská tradice.
Na konci 18. století bylo drahovické území na několika místech dotčeno zlatou a cínovou horečkou bez sebemenších náznaků úspěchu. Některá místa ještě dnes připomínají historii, např. Šibeniční vrch, kde byl v roce 1833 postaven dodnes stojící vyhlídkový altán – tempel, na začátku Hřbitovní ulice socha Immaculata Conceptio (Neposkvrněného početí Panny Marie) z roku 1704.
Od roku 1928 jsou Drahovice částí obce Karlovy Vary.
Přírodní poměry editovat
Drahovice leží dva kilometry východně od centra na svažitém úpatí Tříkřížové a Bukové hory a Věčného života. Obtéká je řeka Ohře.
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 v Drahovicích žilo 4 577 obyvatel (z toho 2 150 mužů), z nichž bylo 91 Čechoslováků, 4 339 Němců, jeden Žid, tři příslušníci jiné národnosti a 143 cizinců. Převažovali římští katolíci (4 351 osob), 126 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, čtyři k církvi československé, 65 k izraelské, dvanáct k nezjišťovaným církvím a devatenáct lidí bylo bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 6 198 obyvatel: 213 Čechoslováků, 5 796 Němců, osmnáct Židů, patnáct příslušníků jiné národnosti a 156 cizinců. Počet římských katolíků vzrostl na 5 628, počet lidí bez vyznání na 255 a evangelíků na 190. K církvi československé se hlásilo 22 lidí, šest obyvatel k nezjišťovaným církvím a 97 lidí bylo židy.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 564 | 773 | 1 077 | 3 363 | 4 338 | 4 577 | 6 198 | 3 837 | 5 122 | 6 958 | 8 126 | 7 971 | 7 957 | 7 667 | 6 796 |
| Počet domů | 56 | 67 | 80 | 144 | 171 | 200 | 350 | 392 | 392 | 406 | 447 | 471 | 481 | 516 | 516 |
Části editovat
Drahovice se obecně dělí na Dolní a Horní Drahovice. Dle základních sídelních jednotek se dále dělí na Horní Drahovice, Nové Drahovice, Mattoniho nábřeží, Dolní Drahovice, Stará Kysibelskou a Pražskou.
Doprava editovat
Drahovice mají dobrou dopravní obslužnost. Hlavní dopravní tepnou je městský průtah I/6, Mattoniho a Drahomířino nábřeží, Vítězná ulice, Stará Kysibelská a Lidická. Městskou hromadnou dopravu zajišťují linky 5, 6, 17 a 18 v Dolních Drahovicích a linky 3, 15 a 21 v Horních Drahovicích
Služby editovat
V Drahovicích se nachází část pavilonů Karlovarské krajské nemocnice, První české gymnázium v Karlových Varech, Střední pedagogická škola a gymnázium, ZŠ J. A. Komenského, Střední odborná škola stavební, ZUŠ A. Dvořáka, Stadion TJ Slavia, kino Drahomíra (dříve krátce Panasonic), Divadlo Dětí, Divadlo Dagmar, areál Dopravního podniku KV a ČSAD, čistírna odpadních vod, dvě pošty: 360 09 Dolní Drahovice, 360 20 Horní Drahovice. Dále se plánuje rekonstrukce ulic Vítězné, Drahomířina a Mattoniho nábřeží, která byla již několikrát odložena.
Pamětihodnosti editovat
- Zbytky drahovického hradiště, které bylo osídleno v pozdní době bronzové a snad i v eneolitu.[7], leží asi jeden kilometr východně od Drahovic
- Ústřední hřbitov s bývalou kaplí, jsou zde mj. hrobky rodin Mattoni, Becherů nebo Puppů; také pohřebiště obětí druhé světové války
- Evangelický hřbitov
- Židovský hřbitov, mj. hrobka rodiny Moserů
Galerie editovat
-
Ulice Vítězná v dolních Drahovicích -
Bourání mlékárny Intermilk navržené architektem Karlem Ernstbergerem -
Pohled na Bohatice z Drahovic -
Pohled na Dolní Drahovice od řeky (dříve most Patrice Lumumby) -
Stará Kysibelská a Úvalská při pohledu z Dalovic
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Karlovy Vary, s. 122.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahovice na Wikimedia Commons
