Otevřít hlavní menu

Eneolit (z latinského aeneus – měděný), jinak také chalkolit (z řeckého chalkos – měděný, lithos – kámen) či česky doba měděná, je označení pro historické období v pravěku – závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází době bronzové.

Doba kamenná:
Na tento článek je přesměrováno heslo chalkolit. O minerálu pojednává článek chalkolit (minerál).

Obsah

PříčinyEditovat

Zdá se, že na konci neolitu došlo k určité krizi. Svědčily by proto i častější nálezy kostí lovných zvířat na neolitických sídlištích. Snad hrála roli vyčerpanost půdy v důsledku žárového zemědělství.

Typické znakyEditovat

Znalost zpracování mědi. Měď, která je jako materiál významná v této epoše pouze v jižní a jihovýchodní Evropě a na Předním východě, v dalších částech Evropy nemá zásadní význam, protože jí není dostatek.

Diferenciace vývoje mezi Evropou a Asií, která je patrná už v neolitu, se prohloubila – v době, kdy ve střední Evropě začíná eneolit, už vznikají v Orientu první otrokářské státy (Sumer, Akkad).

Typické znaky pro střední EvropuEditovat

Užití oradla v zemědělstvíEditovat

Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundehøj, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla (jejichž podobu neznáme) zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť.

Znalost kola a vozuEditovat

Jeden z nejpřevratnějších vynálezů v lidských dějinách se objevuje právě v době někdy kolem poloviny 5. tisíciletí př. n. l. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že se kolo objevuje během velmi krátké doby v podstatě v celé Evropě. Nemáme tedy jistotu, že vzniklo na Předním východě, jak bylo po dlouhou dobu předpokládáno. Jedinečným dokladem existence vozu je nález hliněného modelu vozíku v maďarském Budakalász. Existují spekulace o využití vozu v dálkovém obchodě, jsou ovšem nepodložené a silně nepravděpodobné, protože toto by vyžadovalo existenci dlouhých úseků sjízdných cest. Spíše se předpokládá hospodářské užití v rámci jednotky dům – pole.

Užití tažných zvířatEditovat

Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v Polsku) a také rituální pohřby dobytčat v okolí Lipska (kultura kulovitých amfor). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (býk z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu.

Doklady organizované těžby horninEditovat

Nejznámějším dokladem těžby (i hlubinné) je lokalita Krzemionki u Krakova. Byl zde nalezen systém šachet a štol.

Výšinná hrazená sídlištěEditovat

Objevují se snad již na konci neolitu, v eneolitu plně prokázána.

Oddělení plochy sídliště a pohřebištěEditovat

Jestliže v neolitu nacházíme pohřby ještě i na sídlištích, často v sídlištních jámách, v eneolitu se pohřební rituál uniformizuje a asi i rozšiřuje na všechny členy komunity. Zároveň je pohřební okrsek jasně oddělen od sídliště.

První bohaté hrobyEditovat

Bohaté hroby snad dosvědčují sociální diferenciaci obyvatelstva (jako další nepřímý důkaz by mohla svědčit existence výšinných sídlišť).

Menší obytné stavbyEditovat

Jestliže je pro neolit ve střední Evropě typický tzv. dlouhý dům, tak v eneolitu se objevují menší chaty spíše obdélníkového půdorysu (cca 6–8 × 3–4 m). Snad se z toho dá usuzovat, že základní jednotkou komunity již nebyl celý rod (osídlující v neolitu dlouhý dům), ale podstatně menší jednotka (snad nukleární rodina). Sídliště jako celky jsou také oproti neolitu menší.

Upevnění společenského postavení mužeEditovat

Jako jeden ze sociálních důsledků hospodářských změn se uvažuje o zesílení společenského postavení muže ve společnosti, hlavně v souvislosti s užitím oradla a dobytčat. Starost o pole tak přechází do jeho kompentence. V této souvislosti se upustilo[kdo?] od užívání termínu patriarchát, spíše se užívá korektnější pojem patrilineární společnost.

Eneolit v ČeskuEditovat

Související informace naleznete také v článku Eneolit na území Česka.

Na českém území spadá eneolit do konce 4300/4200 – 2200. Obvykle se dělí na:

Externí odkazyEditovat