Kraje v Česku
Kraje v Česku jsou vyšší územně samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu.[1] Vytvořeny byly v roce 2000 ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích. Krajů je celkem 13, hlavní město Praha je samostatným celkem, fakticky ale s postavením kraje. Každé čtyři roky probíhají volby do zastupitelstev krajů, z nichž pak vychází krajská rada a hejtman kraje. Správu kraje vykonává krajský úřad.
HistorieEditovat
Na území českých zemí představovaly kraje od středověku až do 19. století, kdy byly původní kraje zrušeny, správní celky stojící mezi panstvími a zeměmi. Po vzniku Československa měly být zavedeny župy, ale zemské zřízení přetrvalo až do roku 1948. Tehdy byla česká část státu zákonem o krajském zřízení nově rozdělena na 13 „malých“ krajů, země byly touto správní reformou současně zrušeny. Jejich počet, sídelní města a částečně i rozloha odpovídaly současným krajům. Roku 1960 byly nahrazeny většími kraji.
„Velké“ kraje 1960–2020Editovat
Roku 1960 zákonem o územním členění státu vzniklo sedm větších krajů mimo hlavní město Prahu. Orgány nových „velkých“ krajů (krajské národní výbory) byly ustaveny téhož roku, v roce 1990 byly ale zrušeny.[2][3]
Názvy a sídla dřívějších územních krajů (samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek byla postavena na roveň těmto krajům, bylo území hlavního města Prahy):
- Středočeský kraj se sídlem v Praze
- Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
- Západočeský kraj se sídlem v Plzni
- Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
- Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové
- Jihomoravský kraj se sídlem v Brně
- Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě
Jelikož roku 2000 vznikly nové samosprávné kraje, existovaly v České republice dvě různé soustavy krajů několik let vedle sebe.[4] Definitivně byly staré územní kraje zrušeny zákonem o územně správním členění státu ke dni 1. ledna 2021 (krajských soudů a krajských státních zastupitelství se však reforma nedotkla[5][6]).
Samosprávné kraje od roku 2000Editovat
Vytvoření vyšších územně samosprávných celků předpokládá článek 99 Ústavy České republiky. Kraje byly vytvořeny 1. ledna 2000 ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy a sídla krajů a vymezil jejich územní obvody výčtem okresů. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zároveň jsou české NUTS 3.[zdroj?] Samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích (krajské zřízení) dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.
Na hlavní město Prahu se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Volby do krajských zastupitelstev se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému. Agenda krajů byla významně rozšířena k 1. lednu 2003 v souvislosti se zrušením okresních úřadů.
Dvakrát byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem č. 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 Vysočina na Kraj Vysočina.
Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další změna hranic krajů proběhla k 1. 1. 2016 v souvislosti se zmenšením území vojenských újezdů. Některá vyčleněná katastrální území tak zákonem č. 15/2015 Sb. přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.
Novému krajskému uspořádání se postupně a částečně přizpůsobila i veřejná správa. Například dosavadních osm krajských ředitelství policie se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky.[7] Pouze organizace krajských soudů a krajských státních zastupitelství stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma Karlových Varů a v případě státního zastupitelství i Pardubic) jsou ale jejich pobočky.
14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).
|
|
Přehled krajůEditovat
Název kraje (kraj) |
Zkratka ČSÚ |
Zkratka na RZ |
Krajské město | Počet obyvatel (2020) |
Rozloha (km2) |
Hustota zalidnění (/km2) |
HDP (mld. Kč, 2016) |
HDP na obyv. (2016) |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | PHA | A | Praha | 1 324 277 | 496,10 | 2 360 | 1 193,2 | 937,542 |
Středočeský | STČ | S | Praha | 1 385 141 | 11 014,97 | 104 | 552,5 | 414,379 |
Jihočeský | JHČ | C | České Budějovice | 644 083 | 10 056,79 | 62 | 238,6 | 373,833 |
Plzeňský | PLK | P | Plzeň | 589 899 | 7 560,93 | 73 | 243,9 | 422,251 |
Karlovarský | KVK | K | Karlovy Vary | 294 664 | 3 314,46 | 92 | 89,5 | 300,894 |
Ústecký | ULK | U | Ústí nad Labem | 820 965 | 5 334,52 | 154 | 274,3 | 333,521 |
Liberecký | LBK | L | Liberec | 443 690 | 3 162,93 | 135 | 155,1 | 352,313 |
Královéhradecký | HKK | H | Hradec Králové | 551 647 | 4 758,54 | 115 | 221,1 | 401,056 |
Pardubický | PAK | E | Pardubice | 522 662 | 4 519,00 | 112 | 186,2 | 360,372 |
Olomoucký | OLK | M | Olomouc | 632 015 | 5 266,57 | 123 | 219,9 | 346,789 |
Moravskoslezský | MSK | T | Ostrava | 1 200 539 | 5 426,83 | 227 | 466,7 | 385,247 |
Jihomoravský | JHM | B | Brno | 1 191 981 | 7 187,70 | 165 | 513,7 | 436,043 |
Zlínský | ZLK | Z | Zlín | 582 555 | 3 963,55 | 149 | 228,6 | 391,336 |
Kraj Vysočina | VYS | J | Jihlava | 509 813 | 6 795,56 | 75 | 190,1 | 373,421 |
CZ | 10 693 939 | 78 864,92 | 134 | 4 733,4 | 451,932 |
Symboly krajůEditovat
Návrhy změnEditovat
Po podzimních krajských a doplňovacích senátních volbách 2012 se ozývaly i hlasy volající po možném budoucím snížení počtu krajů.[8][9][10] Jinou možností je úplné zrušení krajů, jak naznačil v rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu Martin Půta. „Když se podívám do Saska, tak to je velké jako polovina České republiky a žádný mezistupeň jako kraje tam neexistuje. Čeká nás debata, kolik samostatných stupňů ČR potřebuje. Náklady na výkon samosprávy jsou poměrně vysoké,“ míní 15. října 2012 kandidát na hejtmana Libereckého kraje.[11][12] Místopředseda strany Moravané Ondřej Hýsek, kritizoval dne 4. ledna 2014 kraje jako nefunkční a drahé.[13] Naopak jiní politici označili jako hlavní problém krajů přenesení zodpovědnosti ze státní úrovně bez odpovídajícího přesunu financí pro vykonávání těchto povinností.[14][15]
Pravomoce krajůEditovat
- školství - kraje zřizují střední školy[14][16]
- zdravotnictví - zodpovědnost za nemocnice[14]
- doprava - stavba a opravy silnic druhé a třetí třídy[14][16], integrované dopravní systémy[17], objednávání veřejné dopravy mezi městy a obcemi[18], vliv na stavbu a umístění dálnic skrze schvalování plánů územního rozvoje[15][19]
- sociální služby - zodpovědnost za domovy pro seniory[17], kraje rozdělují příspěvky chudým a mají zodpovědnsot za sociální zařízení [15][16]
- ochrana přírody - kraje vyhlašují přírodní park, přírodní rezervaci nebo památku [16]
- legislativa - zastupitelstvo kraje smí navrhovat Poslanecké sněmovně zákony a podávat stížnosti k Ústavnímu soudu[19]
- rozdělování dotací z EU - kraje spolupracují na rozdělování financí z EU v rámci tzv. regionů soudružnosti (NUTS-2)
- integrovaný záchraný systém[19]
FinancováníEditovat
Kraje hospodaří s velkým množstvím peněz, v roce 2016 to bylo skoro 165 miliard korun, což odpovídá sedmině státního rozpočtu.[19] Přitom však kraje získávají pouhých 9 procent svého rozpočtu přímo z daní, přesněji z celostátního hrubého výnosu DPH a daně z příjmu. Dvě třetiny příjmů krajů jsou státní dotace. Celkový rozpočet krajů byl 160 miliard korun v roce 2015[15]. V roce 2019 to bylo 239 miliard, přitom více než polovina peněz přišla od Minsiterstva školství. Kraje tedy především přerozdělují peníze státu. Na investice jde asi čtvrtina rozpočtu a to s velkým podílem peněz z Evropské unie.[20]
Například Ústecký kraj měl v roce 2020 rozpočet okolo 20 miliard korun, tedy asi 24 tisíc korun na každěho obyvatele kraje. Z toho 60 procent šlo do škol. 17 procent šlo na objednávku dopravy a opravy silnic. 11 procent bylo určeno sociální oblasti, především chudým domácnostem. 2 procenta šla na záchranku a zbytek financí je použit na všechno jiné, co kraj dělá.[20]
PolitikaEditovat
Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Poprvé byly uspořádány v roce 2000 a jejich vítězem se stala ODS, stejně jako roku 2004. V letech 2008 a 2012 v krajských volbách zvítězila ČSSD. V krajských volbách v roce 2016 nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. Ve volbách 2020 získalo ANO také většinu hlasů, avšak ve většině krajů skončilo v opozici.
Vítězové voleb podle krajůEditovat
- Mapa výsledků voleb roku 2008
EkonomikaEditovat
PodnikáníEditovat
kraj | firem | fyzických osob | ostatních | celkem |
---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | 157 771 | 243 715 | 60 600 | 462 086 |
Středočeský kraj | 28 959 | 191 907 | 29 070 | 249 936 |
Jihočeský kraj | 12 980 | 94 576 | 16 821 | 124 377 |
Plzeňský kraj | 12 859 | 84 094 | 15 958 | 112 911 |
Karlovarský kraj | 8 397 | 42 429 | 9 111 | 59 937 |
Ústecký kraj | 15 090 | 98 541 | 17 845 | 131 476 |
Liberecký kraj | 9 480 | 71 740 | 10 142 | 91 362 |
Královéhradecký kraj | 10 645 | 76 876 | 13 137 | 100 658 |
Pardubický kraj | 8 781 | 71 305 | 12 097 | 92 183 |
Kraj Vysočina | 7 046 | 64 947 | 11 765 | 83 758 |
Jihomoravský kraj | 39 352 | 167 515 | 28 831 | 235 698 |
Olomoucký kraj | 10 813 | 84 330 | 13 525 | 108 668 |
Zlínský kraj | 12 223 | 84 994 | 11 514 | 108 731 |
Moravskoslezský kraj | 23 308 | 150 090 | 21 802 | 195 200 |
Celkem | 357 704 | 1 527 059 | 272 218 | 2 156 981 |
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ čl. 99 Ústavy České republiky
- ↑ Ústavní zákon, kterým se mění a doplňuje Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů, čl. I a III.
- ↑ § 72 zákona o obcích
- ↑ Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o územně správním členění státu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2021-02-09]. S. 11–12. Dostupné online.
- ↑ Příloha č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online
- ↑ § 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Dostupné online
- ↑ Jmenování krajských ředitelů policie, URL: http://www.policie.cz/clanek/jmenovani-krajskych-reditelu-policie.aspx
- ↑ Strany: Je nutné debatovat o počtu a racionalizaci krajského zřízení
- ↑ Počet krajů by se mohl v budoucnu snížit
- ↑ Méně krajů v Česku? V budoucnu možná ano
- ↑ Koalice s Korytářem a ODS je na Liberecku stále otevřená, věří šéf Starostů
- ↑ http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2743645 čas 16:40, Dvacet minut Radiožurnálu - Rozhovor s lídrem Starostů na Liberecku Martinem Půtou
- ↑ čas 15:54
- ↑ a b c d Kompetence krajů jsou jasné, rozdělování státních peněz už méně, řekl v předvolební debatě Wintr. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b c d Superdebata: Většina politiků by nevracela kompetence krajů zpět na centrální úroveň. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Co vlastně dělají kraje? - VDO. www.vychovakobcanstvi.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Silnice, nemocnice, školy. O co všechno se starají kraje?. Ohlasy dění na Boskovicku [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-10-13 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b c d Pojďte volit, má to smysl. Jde o peníze pro osm ministerstev, vysvětlují ve videu politologové. Aktuálně.cz [online]. 2016-10-02 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b K čemu nám jsou kraje? Jsou to jen obrovské stroje na přerozdělování peněz? - MALL.TV. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Počet podnikatelských subjektů k 1. 1. 2014 - rozděleno podle krajů a podle typu subjektu
LiteraturaEditovat
- MACEK, Jaroslav; ŽÁČEK, Václav. Krajská správa v českých zemích a její archivní fondy (1605–1868). Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra, 1958. 350, [2] s., [8], [3] mapy.
Související článkyEditovat
- Historie krajů v Česku
- Asociace krajů České republiky
- Krajský národní výbor
- Krajský úřad
- Zastupitelstvo kraje
- Obecně závazná vyhláška kraje
- Administrativní dělení Česka
- Okresy v Česku
- NUTS, CZ-NUTS
- Metropolitní oblasti
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kraj v Česku na Wikimedia Commons
- Dílo Zákon o krajích (129/2000) ve Wikizdrojích
- Asociace krajů ČR
- Krajské reprezentace na stránkách ČSÚ
- Územněsprávní reformy v Česku v letech 1848 – 2000