Wikipedie

Kraje v Česku

územní samosprávný celek v Česku

Kraje jsou v letech 2000–2020 v České republice označením pro dva typy územních celků:

Samosprávné kraje Česka
Územní kraje Česka

HistorieEditovat

 
Srovnání samosprávných krajů a zaniklých historických zemí Česka
Podrobnější informace naleznete v článku Historie krajů v Česku.

Na území českých zemí představovaly kraje od středověku do 19. století, kdy byly původní kraje zrušeny, správní celky stojící mezi panstvími a zeměmi.

Územní krajeEditovat

Zákonem o krajském zřízení bylo Československo nově rozděleno od 24. prosinci 1948 na 13 „malých“ krajů, země byly touto správní reformou současně zrušeny. Ty se však brzy ukázaly jako nevhodné a existovaly jen do roku 1960, kdy v průběhu reformy bylo rozhodnuto o vzniku sedmi větších krajů mimo hlavní město Prahu, jež dosud existují jako územní celky státu a jsou podle nich stále členěny například krajské soudy.

Nové velké kraje byly vytvořeny od 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu. Jejich orgány (krajské národní výbory) byly ustaveny téhož roku, v roce 1990 byly ale zrušeny.

Ústava České republiky v článku 99 předpokládala vznik vyšších územních samosprávných celků (zpočátku se užívala zkratka VÚSC) a probíhala politická diskuse, jak budou tyto celky vymezeny a nazvány. Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků s účinností od 1. ledna 2000 stanovil názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.), zároveň novelizoval Ústavu České republiky a VÚSC pojmenoval jako kraje. Přitom však nebyl novelizován ani zrušen zákon o územním členění státu, takže v letech 2000–2020 existovaly souběžně dva druhy územních celků, které se shodně nazývaly „kraje“ (územně shodný s původním krajem byl pouze Středočeský kraj a pak hlavní město Praha v postavení kraje). Běžně se však kraji rozuměly pouze nové, samosprávné kraje, zatímco staré, „územní“ kraje existovaly už pouze reliktně, a fakticky podle nich bylo uspořádáno v podstatě jen soudnictví (krajské soudy).[zdroj?]

Zrušení „starých“ krajů bylo v parlamentu vládou navrhováno v roce 2005, dvojice zákonů měla nabýt účinnosti 1. července 2006, avšak 27. prosince 2005 vláda vzala svůj návrh zpět.[1] Další návrh zákona o územně správním členění státu vláda předložila v únoru 2019, schválen a vydán byl v únoru 2020 a účinnosti nabude 1. ledna 2021,[2][3][4] tím jsou územní kraje podle § 11 nového zákona ke dni 1. ledna 2021 zrušeny.

Názvy a sídla územních krajůEditovat

 
České územní kraje a okresy podle aktuálního stavu
  1. Středočeský kraj se sídlem v Praze
  2. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
  3. Západočeský kraj se sídlem v Plzni
  4. Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
  5. Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové
  6. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně
  7. Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě

Samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek je postavena na roveň těmto krajům, je podle téhož zákona území hlavního města Prahy.

Samosprávné krajeEditovat

 
Systém samosprávných krajů a obvodů obcí s rozšířenou působností Česka

Vyšší územní samosprávné celky (zpočátku se užívala zkratka VÚSC) předpokládá článek 99 Ústavy České republiky. Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků stanovil názvy a sídla krajů a vymezil jejich územní obvody výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.). Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zároveň jsou české NUTS 3.

Kraje tak definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Zákon o krajích byl od doby svého přijetí novelizován už více než dvaceti zákony. Volby do krajských zastupitelstev se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb. Na hlavní město Prahu se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému. Agenda krajů byla významně rozšířena k 1. lednu 2003 v souvislosti se zrušením okresních úřadů.

Dvakrát byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem č. 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 Vysočina na Kraj Vysočina.

Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další změna hranic krajů proběhla k 1. 1. 2016 v souvislosti se zmenšením území vojenských újezdů. Některá vyčleněná katastrální území tak zákonem č. 15/2015 Sb. přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.

Novému krajskému uspořádání se postupně a částečně přizpůsobila i veřejná správa. Např. dosavadních osm krajských ředitelství policie se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky.[5] Pouze organizace krajských soudů a krajských státních zastupitelství stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma Karlových Varů a v případě státního zastupitelství i Pardubic) jsou ale jejich pobočky.

14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).

  1. Hlavní město Praha
     
     
  2. Středočeský kraj – Praha
     
     
  3. Jihočeský kraj (do 30. 5. 2001 Budějovický kraj) – České Budějovice
     
     
  4. Plzeňský kraj – Plzeň
     
     
  5. Karlovarský kraj – Karlovy Vary
     
     
  6. Ústecký kraj – Ústí nad Labem
     
     
  7. Liberecký kraj – Liberec
     
     
8. Královéhradecký kraj – Hradec Králové
 
 
9. Pardubický kraj – Pardubice
 
 
10. Kraj Vysočina (do 30. 5. 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. 8. 2011 jen Vysočina) – Jihlava
 
 
11. Jihomoravský kraj (do 30. 5. 2001 Brněnský kraj) – Brno
 
 
12. Olomoucký kraj – Olomouc
 
 
13. Moravskoslezský kraj (do 30. 5. 2001 Ostravský kraj) – Ostrava
 
 
14. Zlínský kraj – Zlín
 
 

Přehled krajůEditovat

Zkratka na RZ Název kraje
(kraj) 		Zkratka ČSÚ Krajské město Počet obyvatel
(2019) 		Rozloha
(km2) 		Hustota zalidnění
(/km2) 		HDP
(v miliardach Kč, 2016) 		HDP na obyvatele 2016
A Hlavní město Praha PHA Praha 1 309 000 496,10 2,360 1 193,2 937,542
S Středočeský STČ Praha 1 369 000 11 014,97 104 552,5 414,379
C Jihočeský JHČ České Budějovice 642 000 10 056,79 62 238,6 373,833
P Plzeňský PLK Plzeň 585 000 7 560,93 73 243,9 422,251
K Karlovarský KVK Karlovy Vary 295 000 3 314,46 92 89,5 300,894
U Ústecký ULK Ústí nad Labem 821 000 5 334,52 154 274,3 333,521
L Liberecký LBK Liberec 442 000 3 162,93 135 155,1 352,313
H Královéhradecký HKK Hradec Králové 551 000 4 758,54 115 221,1 401,056
E Pardubický PAK Pardubice 520 000 4 519,00 112 186,2 360,372
M Olomoucký OLK Olomouc 633 000 5 266,57 123 219,9 346,789
T Moravskoslezský MSK Ostrava 1 203 000 5 426,83 227 466,7 385,247
B Jihomoravský JHM Brno 1 189 000 7 187,7 165 513,7 436,043
Z Zlínský ZLK Zlín 583 000 3 963,55 149 228,6 391,336
J Kraj Vysočina VYS Jihlava 509 000 6 795,56 75 190,1 373,421
CZ 10 650 000 78 864,92 134 4 733,4 451,932

Symboly krajůEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Symboly krajů České republiky.
 
Přehled krajů Česka a jejich znaky

Skladebnost krajůEditovat

Samosprávné kraje jsou menší než územní kraje, avšak některé ze samosprávných krajů zasahují do dvou územních krajů.

Skladebnost územního členění narušují:

Návrhy změnEditovat

Po podzimních krajských a doplňovacích senátních volbách 2012 se ozývaly i hlasy volající po možném budoucím snížení počtu krajů.[6][7][8] Jinou možností je úplné zrušení krajů, jak naznačil v rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu Martin Půta. „Když se podívám do Saska, tak to je velké jako polovina České republiky a žádný mezistupeň jako kraje tam neexistuje. Čeká nás debata, kolik samostatných stupňů ČR potřebuje. Náklady na výkon samosprávy jsou poměrně vysoké,“ míní 15. října 2012 kandidát na hejtmana Libereckého kraje.[9][10] Místopředseda strany Moravané Ondřej Hýsek, kritizoval dne 4. ledna 2014 kraje jako nefunkční a drahé.[11]

PolitikaEditovat

Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Poprvé byly uspořádány v roce 2000 a jejich vítězem se stala ODS, stejně jako roku 2004. V letech 2008 a 2012 v krajských volbách zvítězila ČSSD. V krajských volbách v roce 2016 nejvíce hlasů získalo hnutí ANO.

Vítězové voleb podle krajůEditovat

EkonomikaEditovat

PodnikáníEditovat

Počet podnikatelských subjektů k 1. 1. 2014[12]
kraj firem fyzických osob ostatních celkem
Hlavní město Praha 157 771 243 715 60 600 462 086
Středočeský kraj 28 959 191 907 29 070 249 936
Jihočeský kraj 12 980 94 576 16 821 124 377
Plzeňský kraj 12 859 84 094 15 958 112 911
Karlovarský kraj 8 397 42 429 9 111 59 937
Ústecký kraj 15 090 98 541 17 845 131 476
Liberecký kraj 9 480 71 740 10 142 91 362
Královéhradecký kraj 10 645 76 876 13 137 100 658
Pardubický kraj 8 781 71 305 12 097 92 183
Kraj Vysočina 7 046 64 947 11 765 83 758
Jihomoravský kraj 39 352 167 515 28 831 235 698
Olomoucký kraj 10 813 84 330 13 525 108 668
Zlínský kraj 12 223 84 994 11 514 108 731
Moravskoslezský kraj 23 308 150 090 21 802 195 200
Celkem 357 704 1 527 059 272 218 2 156 981

ReferenceEditovat

  1. ↑ Sněmovní tisk č. 1047 – Vládní návrh zákona o územně správním členění státu, Sněmovní tisk č. 1048 – novely souvisejících zákonů (18. červenec 2005, při pokračování přerušeného prvního čtení 27. prosince 2005 vzaty vládou zpět).
  2. ↑ Vláda schválila zákon o územně správním členění státu, Ministerstvo vnitra České republiky, 5. 2. 2019
  3. ↑ Sněmovní tisk 395, Vl.n.z. o územně správním členění státu, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, návrh předložen sněmovně 8. 2. 2019
  4. ↑ Senátní tisk č. 173, 12. funkční období: Návrh zákona o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 6. 1. 2020
  5. ↑ Jmenování krajských ředitelů policie, URL: http://www.policie.cz/clanek/jmenovani-krajskych-reditelu-policie.aspx
  6. ↑ Strany: Je nutné debatovat o počtu a racionalizaci krajského zřízení
  7. ↑ Počet krajů by se mohl v budoucnu snížit
  8. ↑ Méně krajů v Česku? V budoucnu možná ano
  9. ↑ Koalice s Korytářem a ODS je na Liberecku stále otevřená, věří šéf Starostů
  10. ↑ http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2743645 čas 16:40, Dvacet minut Radiožurnálu - Rozhovor s lídrem Starostů na Liberecku Martinem Půtou
  11. ↑ čas 15:54
  12. ↑ Počet podnikatelských subjektů k 1. 1. 2014 - rozděleno podle krajů a podle typu subjektu

LiteraturaEditovat

  • MACEK, Jaroslav; ŽÁČEK, Václav. Krajská správa v českých zemích a její archivní fondy (1605–1868). Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra, 1958. 350, [2] s., [8], [3] mapy. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Právní předpisyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kraje_v_Česku&oldid=19118875“