Kraje v Česku

územní samosprávný celek v Česku

Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu.[1] Vytvořeny byly v roce 2000 ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích. Krajů je celkem 13, hlavní město Praha je samostatným celkem, fakticky ale s postavením kraje. Každé čtyři roky probíhají volby do zastupitelstev krajů, z nichž pak vychází krajská rada a hejtman kraje. Správu kraje vykonává krajský úřad.

Přehled krajů Česka a jejich znaky

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Historie krajů v Česku.
 
Krajské dělení ve středověku

Dvanáct českých krajů vytvořil v polovině 13. století Přemysl Otakar II., nahradil jimi původní zřízení hradské. Na Moravě existovaly předtím úděly. Na území českých zemí představovaly kraje od středověku až do 19. století, kdy byly původní kraje zrušeny, správní celky stojící mezi panstvími a zeměmi. Od vlády krále Jiřího z Poděbrad do roku 1714 existovalo v Čechách krajů 14, poté došlo opět k redukci na 12 krajů. Po vzniku Československa měly být zavedeny župy, ale zemské zřízení přetrvalo až do roku 1948. Tehdy bylo zákonem o krajském zřízení území Československa rozděleno na 19 „malých“ krajů (13 v české části státu a 6 na Slovensku). Zároveň byly zrušeny země jako správní jednotky, přičemž se jednalo o druhé (po Protektorátu) územně správní členění v dějinách, které nerespektovalo historické zemské hranice, kterýžto stav se už nezměnil. Počet 13 krajů, jejich sídelní města a částečně i rozloha odpovídaly současným krajům v Česku. Roku 1960 byly nahrazeny většími kraji.

„Velké“ kraje 1960–2020Editovat

 
Dřívější české územní kraje a jejich členění na okresy

Roku 1960 zákonem o územním členění státu vzniklo v Československu 10 (z toho 7 v české části) větších krajů, mimo hlavní město Prahu. Orgány nových „velkých“ krajů (krajské národní výbory) byly ustaveny téhož roku, v roce 1990 byly ale zrušeny.[2][3]

Názvy a sídla tehdejších krajů na českém území (samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek byla postavena na roveň těmto krajům, bylo území hlavního města Prahy):

  1. Středočeský kraj se sídlem v Praze
  2. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
  3. Západočeský kraj se sídlem v Plzni
  4. Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
  5. Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové
  6. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně
  7. Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě

Jelikož roku 2000 vznikly nové samosprávné kraje, existovaly v České republice dvě různé soustavy krajů několik let vedle sebe.[4] Definitivně byly staré územní kraje zrušeny zákonem o územně správním členění státu ke dni 1. ledna 2021 (krajských soudů a krajských státních zastupitelství se však reforma nedotkla[5][6]).

Samosprávné kraje od roku 2000Editovat

 
Kraje Česka
 
Systém samosprávných krajů a obvodů obcí s rozšířenou působností Česka

Vytvoření vyšších územně samosprávných celků předpokládá článek 99 Ústavy České republiky. Kraje byly vytvořeny 1. ledna 2000 ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy a sídla krajů a vymezil jejich územní obvody výčtem okresů. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zároveň jsou české NUTS 3.[zdroj?] Samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích (krajské zřízení) dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Na hlavní město Prahu se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Volby do krajských zastupitelstev se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému. Agenda krajů byla významně rozšířena k 1. lednu 2003 v souvislosti se zrušením okresních úřadů.

Dvakrát byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem č. 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 Vysočina na Kraj Vysočina.

Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další změna hranic krajů proběhla k 1. 1. 2016 v souvislosti se zmenšením území vojenských újezdů. Některá vyčleněná katastrální území tak zákonem č. 15/2015 Sb. přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.

Novému krajskému uspořádání se postupně a částečně přizpůsobila i veřejná správa. Například dosavadních osm krajských ředitelství policie se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky.[7] Pouze organizace krajských soudů a krajských státních zastupitelství stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma Karlových Varů a v případě státního zastupitelství i Pardubic) jsou ale jejich pobočky.

Návrhy změnEditovat

Po podzimních krajských a doplňovacích senátních volbách 2012 se ozývaly i hlasy volající po možném budoucím snížení počtu krajů.[8][9][10] Jinou možností je úplné zrušení krajů, jak naznačil v rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu Martin Půta. „Když se podívám do Saska, tak to je velké jako polovina České republiky a žádný mezistupeň jako kraje tam neexistuje. Čeká nás debata, kolik samostatných stupňů ČR potřebuje. Náklady na výkon samosprávy jsou poměrně vysoké,“ míní 15. října 2012 kandidát na hejtmana Libereckého kraje.[11][12] Místopředseda strany Moravané Ondřej Hýsek, kritizoval dne 4. ledna 2014 kraje jako nefunkční a drahé.[13] Naopak jiní politici označili jako hlavní problém krajů přenesení zodpovědnosti ze státní úrovně bez odpovídajícího přesunu financí pro vykonávání těchto povinností.[14][15]

Základní data o krajíchEditovat

Základní data o krajích
Název kraje
(kraj)
Zkratka
ČSÚ
Zkratka
na RZ
Krajské město Počet obyvatel
(2021)[16]
Rozloha
(km²)
Hustota
zalidnění
(/km²)
HDP
(mld. ,
2016)
HDP na obyv.
(2016)
Hlavní město Praha PHA A Praha 1 335 084 496,21 2 360 1 193,2 937,542
Středočeský kraj STČ S Praha 1 397 997 10 928,50 104 552,5 414,379
Jihočeský kraj JHČ C České Budějovice 643 551 10 058,00 62 238,6 373,833
Plzeňský kraj PLK P Plzeň 591 041 7 648,91 73 243,9 422,251
Karlovarský kraj KVK K Karlovy Vary 293 311 3 310,34 92 89,5 300,894
Ústecký kraj ULK U Ústí nad Labem 817 004 5 338,66 154 274,3 333,521
Liberecký kraj LBK L Liberec 442 476 3 163,41 135 155,1 352,313
Královéhradecký kraj HKK H Hradec Králové 550 803 4 759,09 115 221,1 401,056
Pardubický kraj PAK E Pardubice 522 856 4 519,22 112 186,2 360,372
Olomoucký kraj OLK M Olomouc 630 522 5 271,54 123 219,9 346,789
Moravskoslezský kraj MSK T Ostrava 1 192 834 5 426,83 227 466,7 385,247
Jihomoravský kraj JHM B Brno 1 195 327 7 187,83 165 513,7 436,043
Zlínský kraj ZLK Z Zlín 580 119 3 963,04 149 228,6 391,336
Kraj Vysočina VYS J Jihlava 508 852 6 795,73 75 190,1 373,421
CZ 10 701 777 78 871,01 136 4 733,4 451,932

Pravomoce krajůEditovat

školství
kraje zřizují střední školy[14][17]
zdravotnictví
zodpovědnost za nemocnice[14]
doprava
stavba a opravy silnic druhé a třetí třídy[14][17], integrované dopravní systémy[18], objednávání veřejné dopravy mezi městy a obcemi[19], vliv na stavbu a umístění dálnic skrze schvalování plánů územního rozvoje[15][20]
sociální služby
zodpovědnost za domovy pro seniory[18], kraje rozdělují příspěvky chudým a mají zodpovědnost za sociální zařízení [15][17]
ochrana přírody
kraje vyhlašují přírodní park, přírodní rezervaci nebo památku [17]
legislativa
zastupitelstvo kraje smí navrhovat Poslanecké sněmovně zákony a podávat stížnosti k Ústavnímu soudu[20]
rozdělování dotací z EU
kraje spolupracují na rozdělování financí z EU v rámci tzv. regionů soudružnosti (NUTS-2)
integrovaný záchranný systém
krajský úřad, hejtman a hasičský záchranný sbor kraje plní některé úkoly v rámci integrovaného záchranného systému.[21]

FinancováníEditovat

Kraje hospodaří s velkým množstvím peněz, v roce 2016 to bylo skoro 165 miliard korun, což odpovídá sedmině státního rozpočtu.[20] Přitom však kraje získávají pouhých 9 procent svého rozpočtu přímo z daní, přesněji z celostátního hrubého výnosu DPH a daně z příjmu. Dvě třetiny příjmů krajů jsou státní dotace. Celkový rozpočet krajů byl 160 miliard korun v roce 2015[15]. V roce 2019 to bylo 239 miliard, přitom více než polovina peněz přišla od Ministerstva školství. Kraje tedy především přerozdělují peníze státu. Na investice jde asi čtvrtina rozpočtu a to s velkým podílem peněz z Evropské unie.[22]

Například Ústecký kraj měl v roce 2020 rozpočet okolo 20 miliard korun, tedy asi 24 tisíc korun na každěho obyvatele kraje. Z toho 60 procent šlo do škol. 17 procent šlo na objednávku dopravy a opravy silnic. 11 procent bylo určeno sociální oblasti, především chudým domácnostem. 2 procenta šla na záchranku a zbytek financí je použit na všechno jiné, co kraj dělá.[22]

Symboly krajůEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Symboly krajů České republiky.

PolitikaEditovat

Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Poprvé byly uspořádány v roce 2000 a jejich vítězem se stala ODS, stejně jako roku 2004. V letech 2008 a 2012 v krajských volbách zvítězila ČSSD. V krajských volbách v roce 2016 nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. Ve volbách 2020 získalo ANO také většinu hlasů, avšak ve většině krajů skončilo v opozici.

Vítězové voleb podle krajůEditovat

EkonomikaEditovat

PodnikáníEditovat

Počet podnikatelských subjektů k 1. 1. 2014[23]
kraj firem[ujasnit] fyzických osob ostatních celkem
Hlavní město Praha 157 771 243 715 60 600 462 086
Středočeský kraj 28 959 191 907 29 070 249 936
Jihočeský kraj 12 980 94 576 16 821 124 377
Plzeňský kraj 12 859 84 094 15 958 112 911
Karlovarský kraj 8 397 42 429 9 111 59 937
Ústecký kraj 15 090 98 541 17 845 131 476
Liberecký kraj 9 480 71 740 10 142 91 362
Královéhradecký kraj 10 645 76 876 13 137 100 658
Pardubický kraj 8 781 71 305 12 097 92 183
Kraj Vysočina 7 046 64 947 11 765 83 758
Jihomoravský kraj 39 352 167 515 28 831 235 698
Olomoucký kraj 10 813 84 330 13 525 108 668
Zlínský kraj 12 223 84 994 11 514 108 731
Moravskoslezský kraj 23 308 150 090 21 802 195 200
Celkem 357 704 1 527 059 272 218 2 156 981

Grafický přehled krajůEditovat

14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. čl. 99 Ústavy České republiky
  2. Ústavní zákon, kterým se mění a doplňuje Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů, čl. I a III.
  3. § 72 zákona o obcích
  4. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o územně správním členění státu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2021-02-09]. S. 11–12. Dostupné online. 
  5. Příloha č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online
  6. § 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Dostupné online
  7. Jmenování krajských ředitelů policie, URL: http://www.policie.cz/clanek/jmenovani-krajskych-reditelu-policie.aspx
  8. Strany: Je nutné debatovat o počtu a racionalizaci krajského zřízení
  9. Počet krajů by se mohl v budoucnu snížit
  10. Méně krajů v Česku? V budoucnu možná ano
  11. Koalice s Korytářem a ODS je na Liberecku stále otevřená, věří šéf Starostů
  12. http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2743645 čas 16:40, Dvacet minut Radiožurnálu - Rozhovor s lídrem Starostů na Liberecku Martinem Půtou
  13. čas 15:54
  14. a b c d Kompetence krajů jsou jasné, rozdělování státních peněz už méně, řekl v předvolební debatě Wintr. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  15. a b c d Superdebata: Většina politiků by nevracela kompetence krajů zpět na centrální úroveň. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  16. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2021 [online]. Český statistický úřad, 2021-04-30 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  17. a b c d Co vlastně dělají kraje? - VDO. www.vychovakobcanstvi.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  18. a b Silnice, nemocnice, školy. O co všechno se starají kraje?. Ohlasy dění na Boskovicku [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  19. Zdopravy.cz [online]. 2019-10-13 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  20. a b c Pojďte volit, má to smysl. Jde o peníze pro osm ministerstev, vysvětlují ve videu politologové. Aktuálně.cz [online]. 2016-10-02 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  21. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. § 10–11. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  22. a b K čemu nám jsou kraje? Jsou to jen obrovské stroje na přerozdělování peněz? - MALL.TV. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  23. Počet podnikatelských subjektů k 1. 1. 2014 - rozděleno podle krajů a podle typu subjektu. www.merk.cz [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-13. 

LiteraturaEditovat

  • MACEK, Jaroslav; ŽÁČEK, Václav. Krajská správa v českých zemích a její archivní fondy (1605–1868). Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra, 1958. 350, [2] s., [8], [3] mapy. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Právní předpisyEditovat