Severomoravský kraj

územní jednotka v Česku v letech 1960–2020

Severomoravský kraj byl vytvořen 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu. Kromě severní a severovýchodní části historické Moravy do území kraje patřilo i celé České Slezsko, přesto se vlivem úředního názvu celému území kraje zjednodušeně a chybně říkalo Severní Morava. Sídlem kraje byla Ostrava, patřily do něj i někdejší zemské metropole Olomouc a Opava. Severomoravský kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.[2]

Severomoravský kraj
Vítkovice
Vítkovice
Území
Sídlo krajeOstrava
Historická zeměMorava
Slezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960[1]
Zánik1. ledna 2021[2]
Základní informace
Rozloha11 068 km²
Počet obyvatel1 870 536 (2019)[3]
Hustota zalidnění169 obyv./km²
Počet okresů11
Severomoravský kraj na mapě
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení a charakterEditovat

Kraj byl vymezen územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín. Okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město tvoří území samosprávného Moravskoslezského kraje, okresy Jeseník, Olomouc, Přerov a Šumperk (společně s okresem Prostějov, který územně patřil do Jihomoravského kraje) tvoří území samosprávného Olomouckého kraje. Okres Vsetín patří do samosprávného Zlínského kraje.

Kraj hraničil s Polskem a Slovenskem a s územními kraji Východočeským a Jihomoravským (za ČSSR ještě s krajem Stredoslovenským). Zahrnoval nejvýše položené partie Moravy (Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy) i úrodné roviny (Hornomoravský úval, Opavská pahorkatina). Vodopisně byl rozdělen mezi povodí Moravy a Odry. Díky Ostravské pánvi bohaté na černé uhlí patřil kraj mezi průmyslové základny Československa („ocelové srdce republiky“). Po převratu a transformaci se stal naopak jedním ze strukturálně nejvíce postižených regionů, což se týkalo nejen Ostravska, ale i Olomoucka a dalších částí kraje.

VývojEditovat

Kraj byl vymezen územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín. Okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město tvoří území samosprávného Moravskoslezského kraje, okresy Jeseník, Olomouc, Přerov a Šumperk (společně s okresem Prostějov, který územně patřil do Jihomoravského kraje) tvoří území samosprávného Olomouckého kraje. Okres Vsetín patří do samosprávného Zlínského kraje.

Původně byl Severomoravský i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Severomoravského kraje vznikl Moravskoslezský kraj, většina Olomouckého kraje a část Zlínského kraje. Severomoravský kraj zůstal až do svého zrušení (2021) jen jednotkou územního členění, samosprávu za něj (v odlišných územních celcích) vykonávaly nové samosprávné kraje (od roku 2000).

Poštovní směrovací čísla (PSČ) míst na území Severomoravského kraje začínají číslicí 7; číslem 7 ale začínají i PSČ okresů Zlín (dříve Gottwaldov), Kroměříž a Prostějov, které byly územně součástí Jihomoravského kraje (Zlín – 760 01, Kroměříž – 767 01, Prostějov – 796 01). Čísla dopravních závodů ČSAD v Severomoravském kraji začínala rovněž číslicí 7.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  2. a b Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • BRUMEK, Ladislav; ROSTAVŠČIKOV, Viktor; a kol. Cesta družby = Doroga družby. Ostrava : Profil; Volgograd : Nižněvolžské nakladatelství, 1983.
  • GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2. 

Externí odkazyEditovat