Okres Prostějov

okres v České republice

Okres Prostějov je okres na jihozápadě Olomouckého kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo statutární město Prostějov, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě obvod obce s rozšířenou působností Konice (sever okresu). Jižní část prostějovského obvodu je spravována též pověřeným obecním úřadem Němčice nad Hanou.

Prostějov
Kraj Olomoucký kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Prostějov
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 777,32 km²
Počet obyvatel 108 587 (2019)[1]
Hustota zalidnění 139,7 ob./km²
Počet obcí 97,
z toho 5 měst a 6 městysů
Počet POÚ 3
Počet ORP 2
LAU 1 CZ0713
ISO 3166-2 CZ-713
SPZ do r. 2001 PV
Pozice na mapě
Okres Prostějov – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V rámci kraje sousedí okres na severovýchodě s okresem Olomouc a na východě s okresem Přerov. Dále pak sousedí na jihu a západě s okresy Vyškov a Blansko (Jihomoravský kraj), na severozápadě s okresem Svitavy (Pardubický kraj) a na jihovýchodě s okresem Kroměříž (Zlínský kraj).

Specifický hákovitý tvar okresu je způsoben obcházením vojenského újezdu Březina, který patří do okresu Vyškov.

Charakteristika okresuEditovat

Prostějovsko se rozkládá v samém středu Moravy a tvoří jádro moravské oblasti Haná. Díky zdejší úrodné půdě zde dominuje zemědělství; kdysi významný textilní průmysl již upadl. K roku 2019 měl okres rozlohu 770 km², z toho 70 % tvořila zemědělská půda a jen necelých 20 % lesy.[2] Západní část okresu vyplňuje Drahanská vrchovina a východní část zvlněný Hornomoravský úval. Podnebí je zde teplé s mírnou zimou, ve vyšších polohách na západě o něco vlhčí a chladnější.[2] Nejvyšším bodem okresu jsou Skalky (735 m n.m.) na západní hranici, ve východní rovinaté části dominuje Velký Kosíř (442 m), jemuž se žertovně přezdívá „Hanácké Mont Blanc“.[2]

Vodopisně náleží území do povodí Moravy, především prostřednictvím říčky Romže, která protéká od severozápadu celým okresem. Od soutoku s Hloučelou v Prostějově se nazývá také Valová. Po severovýchodní hranici okresu teče Blata, jižní okraj odvodňuje Haná a západní okraj patří do povodí Punkvy. Největší vodní plochou v okrese je vodní nádrž Plumlov na Hloučele.

Administrativně se okres člení na dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (Konice a Prostějov), které se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Konice, Němčice nad Hanou a Prostějov). Zdaleka největším městem je Prostějov (44 tisíc obyvatel)[2], žádné další sídlo nemá ani 3000 obyvatel.

Hlavním silničním tahem okresu je dálnice D46, jižní částí pak vede dálnice D1 se souběžnou silnicí I/47. Hlavním silničním uzlem je Prostějov, kde se s D46 křižuje silnice II/150 (někdejší silnice I/18) a dále odsud vybíhají silnice II/366, II/367, II/377, II/433, II/434 a II/449. V Konici se II/366 kříží se silnicemi II/373 a II/448.

Železniční osou Prostějovska je větev tratě č. 270 Olomouc–Prostějov–Nezamyslice (dříve značená jako 301), která v Nezamyslicích navazuje na páteřní trať č. 300 Brno–Přerov. V Prostějově z trati 270 odbočuje trať 306 (dříve 271) do Dzbelu (přes Konici), z níž v Kostelci na Hané odbočuje trať 307 (dříve 273) směr Senice na Hané a Červenka.

Na území okresu se nachází národní přírodní památky Hrdibořické rybníky, Kosířské lomy, Růžičkův lom, Státní lom a Za Hrnčířkou a dalších 31 přírodních památek a 13 přírodních rezervací. Kromě řady jiných tudy prochází mezinárodní cyklotrasa „Jantarová stezka“, v obci Skalka se nachází lázně s alkalicko-sirnatými prameny a kromě řady kulturních památek v Prostějově (např. Národního domu) lze navštívit např. zámky Konice, Čechy pod Kosířem se známým parkem nebo Plumlovský zámek, u nějž je i oblíbená přehrada.

Seznam obcí a jejich částíEditovat

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Alojzov • Bedihošť • Bílovice-Lutotín (Bílovice • Lutotín) • Biskupice • Bohuslavice • Bousín (Repechy) • Brodek u Konice (Lhota u Konice) • Brodek u Prostějova (Sněhotice) • Březsko • Budětsko (Slavíkov • Zavadilka) • Buková • Čehovice • Čechy pod Kosířem • Čelčice • Čelechovice na Hané (Kaple • Studenec) • Dětkovice • Dobrochov • Dobromilice • Doloplazy (Poličky) • Drahany • Držovice • Dřevnovice • Dzbel • Hačky • Hluchov • Horní Štěpánov (Nové Sady • Pohora) • Hradčany-Kobeřice (Hradčany • Kobeřice) • Hrdibořice • Hrubčice (Otonovice) • Hruška • Hvozd (Klužínek • Otročkov • Vojtěchov) • Ivaň • Jesenec • Kladky • Klenovice na Hané • Klopotovice • Konice (Čunín • Křemenec • Ladín • Nová Dědina • Runářov) • Kostelec na Hané • Koválovice-Osíčany (Koválovice u Tištína • Osíčany) • Kralice na Hané (Kraličky) • Krumsín • Laškov (Dvorek • Kandia • Krakovec) • Lešany • Lipová (Hrochov • Seč) • Ludmírov (Dětkovice • Milkov • Ospělov • Ponikev) • Malé Hradisko (Okluky) • Mořice • Mostkovice • Myslejovice (Kobylničky • Křenůvky) • Němčice nad Hanou • Nezamyslice (Těšice) • Niva • Obědkovice • Ohrozim • Ochoz • Olšany u Prostějova (Hablov) • Ondratice • Otaslavice • Otinoves • Pavlovice u Kojetína (Unčice) • Pěnčín • Pivín • Plumlov (Hamry • Soběsuky • Žárovice) • Polomí • Prostějov (Čechovice • Čechůvky • Domamyslice • Krasice • Prostějov • Vrahovice • Žešov) • Prostějovičky • Protivanov • Přemyslovice (Štarnov) • Ptení (Holubice • Ptenský Dvorek) • Raková u Konice • Rakůvka • Rozstání (Baldovec) • Seloutky • Skalka • Skřípov • Slatinky • Smržice • Srbce • Stařechovice (Služín) • Stínava • Stražisko (Maleny • Růžov) • Suchdol (Jednov • Labutice) • Šubířov (Chobyně) • Tištín • Tvorovice • Určice • Víceměřice • Vícov • Vincencov • Vitčice • Vranovice-Kelčice (Kelčice • Vranovice) • Vrbátky (Dubany • Štětovice) • Vrchoslavice (Dlouhá Ves) • Vřesovice • Výšovice • Zdětín • Želeč

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d Charakteristika okresu Prostějov [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat