Otevřít hlavní menu

Pardubický kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož územím je jižní část Východočeského kraje (bez okresu Havlíčkův Brod). Na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Krajem Vysočina, na západě se Středočeským krajem, na severozápadě s Královéhradeckým krajem a na severu s polským Dolnoslezským vojvodstvím. Území kraje spadá z převážné části do východních Čech, okolím Svitav a Moravské Třebové však zasahuje i na historické území Moravy. Žije zde přibližně 520 tisíc[2] obyvatel.

Pardubický kraj
Zámek Litomyšl
Zámek Litomyšl
Sídlo Pardubice
Zeměpisné souřadnice
Hejtman Martin Netolický (ČSSD)
Rozloha 4 519[1] km²
Počet obyvatel 520 316 (2019)[2]
Hustota zalidnění 114 ob./km²
Nejvyšší bod Králický Sněžník (1 424 m)
Historická země Čechy a Morava
Počet okresů 4
Počet ORP 15
Počet POÚ 26
ISO 3166-2 CZ-PA a CZ-53
CZ-NUTS CZ053
RZ E
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Pardubický kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Přírodní podmínkyEditovat

Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší Orlické hory. Na jihu začíná Železnými horami a Žďárskými vrchy Českomoravská vrchovina.

Větší část území kraje odvodňuje Labe, nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítok Chrudimka. Část území na Svitavsku odvodňuje Svitava, přítok řeky Moravy (která na území kraje pramení) a potažmo Dunaje. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

Administrativní členěníEditovat

Území kraje je vymezeno územími okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy.

Okres Počet obyvatel[3] Rozloha[1] % obyvatel Hust. zal. Počet obcí
Chrudim (CR) 103 945 993 20,2 105 108
Pardubice (PU) 169 836 880 32,8 192 112
Svitavy (SY) 104 189 1 379 20,2 76 116
Ústí nad Orlicí (UO) 138 179 1 267 26,8 109 115

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč, Vysoké Mýto, Žamberk. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem např. Choceň, Letohrad, Jablonné nad Orlicí, Skuteč, atd...

V kraji je 451 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 35 měst a 6 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice.

Obyvatelstvo a historieEditovat

Pardubický kraj existuje jako správní celek již podruhé. Poprvé byl jedním z 19 krajů v letech 1949 až 1960. Poté se Pardubice, po dlouhou dobu nejlidnatější město východních Čech, staly pouhým okresním městem v rámci tehdejšího Východočeského kraje.

MěstaEditovat

Většina obyvatel žije ve městech. Města tohoto kraje nad 10 tisíc obyvatel jsou:

Město Počet obyvatel

(1.1.2018)[4]

Pardubice 90 335
Chrudim 23 133
Svitavy 16 937
Česká Třebová 15 512
Ústí nad Orlicí 14 163
Vysoké Mýto 12 318
Litomyšl 10 278
Moravská Třebová 10 111
Lanškroun 10 000

HospodářstvíEditovat

 
Prezentace Pardubického kraje na veletrhu Regiontour 2010

PrůmyslEditovat

Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný, nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický.

ZemědělstvíEditovat

Pěstuje se zde především sladovnický ječmen a řepa. Významný je ale i zemědělský sektor. Vždyť z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,25 %. Nejúrodnější oblast je Polabská nížina.

Cestovní ruchEditovat

Postupně se v kraji rozvíjí i cestovní ruch. Na podporu jeho rozvoje kraj založil s ostatními subjekty Destinační společnost Východní Čechy.

DopravaEditovat

Krajem prochází český železniční hlavní tah z Prahy do České Třebové a zde se trať rozvíjí na Olomouc, Ostravu a dále na Slovensko – III. koridor a do Brna, Vídně či Bratislavy a Budapeště – I. koridor. Z Pardubic vede elektrifikovaná trať do Jaroměře, na kterou budou od roku 2012 nasazeny nové jednotky „RegioPanter“. Trať dále pokračuje do Liberce a je hlavní spojnicí Pardubic, Hradce Králové a Liberce. Usiluje se o zdvoukolejnění vytížené tratě z Pardubic do Hradce Králové, které je však stále odsouváno kvůli údajnému nedostatku financí. Z Pardubic vede též hlavní trať přes Hlinsko do Havlíčkova Brodu, která bohužel není elektrifikovaná, ale i přesto je poměrně vytížená. Diskutuje se o Medlešické spojce, která by umožnila vyjíždění vlaků do Havlíčkova Brodu přímo z hlavního pardubického nádraží bez úvratě v Rosicích nad Labem. V nejbližší době se ale o realizaci neuvažuje, jelikož by trať narušila provoz blízkého letiště a složitější možnost stavby by byla příliš nákladná. Dále je v provozu řada regionálních tratí.

V kraji je kolem 4500 km silnic, několik kilometrů dálnice D11 a také dálnice D35 (v provozu prozatím pouze úsek Sedlice - Opatovice nad Labem; úseky Opatovice n/L - Časy a Časy - Ostrov se mají začít stavět koncem roku 2016).

Veřejná dopravaEditovat

V roce 2010 si Pardubický kraj pro organizaci veřejné dopravy a IDS najal královéhradeckou společnost OREDO a spustil projekt tzv. optimalizace dopravy; v jejím rámci OREDO prosazuje železniční dopravu jako páteř, zároveň však zrušení osobní dopravy na lokálních tratích a nahrazení autobusy. Proti tomu se v roce 2011 zvedla vlna protestů, zejména u trati Vysoké Mýto – Litomyšl a tratí 024 (část) a 025 na Králicku. Vlna protestů pokračovala i v roce 2012. Organizace dopravy stojí Pardubický kraj 5 mil. ročně. Před vstupem firmy Oredo si dopravu organizovalo ČSAD zdarma.[5]

ReferenceEditovat

  1. a b Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. 
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  3. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  4. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. (česky) 
  5. Osud východočeských lokálek se naplní ČT24, 20. 5. 2011.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat