Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

seznam na projektech Wikimedia

Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.

Kameny zmizelých ve Svitavách

ChrudimEditovat

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
 
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER
NAR. 1938
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 15.12.1943
Široká ul. čp. 87 Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1][2]
 
ZDE ŽIL
OTTO ADLER
NAR. 1891
DEPORTOVÁN 1942
DO BUCHENWALDU
ZAVRAŽDĚN 1944
Široká ul. čp. 87 Otto Adler[pozn. 1]
 
ZDE ŽILA
BLANKA ADLEROVÁ
NAR. 1933
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943
Široká ul. čp. 87 Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera und Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1][2]
 
ZDE ŽILA
PAVLA ADLEROVÁ
NAR. 1906
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943
Široká ul. čp. 87 Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1][2]
 
ZDE ŽIL
MUDR. ARTUR
PACHNER
NAR. 1874
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 29.1.1944
Resselovo náměstí 134 Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.[1][2][3][4]
 
ZDE ŽILA
GABRIELA
PACHNEROVÁ
NAR. 1881
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943
Resselovo náměstí 134 Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.[pozn. 2][1][2][3]
 
ZDE ŽILA
OLGA ŘÍHOVÁ
NAR. 1904
DEPORTOVÁNA 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943
Široká ul. čp. 87 Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.[2][5]
 
ZDE ŽIL
JUDR. RICHARD
SCHMIDL
NAR. 1882
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 2.2.1943
Široká ul. čp. 87 Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.[1][2]
 
ZDE ŽIL
EMIL SEIDLITZ
NAR. 1877
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 22.1.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.[1][2]
 
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA
SEIDLITZOVÁ
NAR. 1877
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.[1][2]
 
ZDE ŽILA
IRMA VTÌPILOVÁ
NAR. 1898
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1]

LužeEditovat

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
 

ZDE ŽILA
OLGA ČERVINKOVÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

náměstí Plk. Josefa Koukala 49

49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.

 

ZDE ŽIL
OTA ČERVINKA
NAR. 1916
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

náměstí Plk. Josefa Koukala 49

49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.

ZDE ŽIL
ROBERT VIELGUT
NAR. 1899
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

ZDE ŽILA
MARTA VIELGUTOVÁ
NAR. 1904
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

ZDE ŽILA
GABY VIELGUTOVÁ
NAR. 1930
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

SlatiňanyEditovat

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
 
ZDE ŽIL
ERVÍN HERRMANN
NAR. 1928
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[1]
 
ZDE ŽIL
GUSTAV HERRMANN
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.[6] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[1]
 
ZDE ŽIL
OTTO HERRMANN
NAR. 1926
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.[6] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[1]
 
ZDE ŽILA
VILMA HERRMANNOVÁ
NAR. 1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[1]
 
ZDE ŽILA
HELENA STRÁNSKÁ
NAR. 1899
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117 Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.[1]
 
ZDE ŽIL
PAVEL STRÁNSKÝ
NAR. 1887
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117 Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)[1]

SvitavyEditovat

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
 
ZDE ŽIL
ARNOŠT FREUND
NAR. 1911
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TÁBOŘE IZBICA
Náměstí Míru č. 97 Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
 
ZDE ŽIL
EMIL FREUND
NAR. 1878
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 97 Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
 
ZDE ŽILA
LOUISE HERMANOVÁ
ROZ. FREUNDOVÁ
NAR. 1916
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
OSVĚTIMI
A BERGEN-BELSENU
PŘEŽILA
Náměstí Míru č. 97 Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.[7][8][9]
 
ZDE ŽIL
MUDR. ALBERT
MELLER
NAR. 1890
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13 Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
 
ZDE ŽILA
MUDR. OLGA
MELLEROVÁ
NAR. 1897
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13 Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1]
ZDE ŽIL
ALFRÉD NEUSTADTL
NAR. 1889
DEPORTOVÁN DO DACHAU
A ODTUD DO MAUTHAUSENU
ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940
V MAUTHAUSENU
Náměstí Míru č. 8 Alfred Neustadtl (* 1889)
ZDE ŽIL
ZIKMUND WINTERNITZ
NAR. 7. 5. 1867
DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA
1942
A ODTUD DO TREBLINKY
ZAVRAŽDĚN 1942
V TREBLINCE
Náměstí Míru č. 56 Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno -> Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín -> Treblinka), zahynul.[10][11]
ZDE ŽIL
OSCAR BEER
NAR. 7. 7. 1879
DEPORTOVÁN ROKU 1941
DO TEREZÍNA
A ODTUD DO RIGY
ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE
Náměstí Míru č. 41 Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize[12]

Data pokládání kamenůEditovat

Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:

  • Chrudim: prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.[13]
  • Slatiňany: 15. srpen 2018
  • Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013[14], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014[15][16].

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
  2. "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
  2. a b c d e f g h i Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
  3. a b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine
  4. Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
  5. Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...
  6. a b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
  7. Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
  8. Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
  9. Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine
  10. holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
  11. PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11. 
  12. ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11. 
  13. Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
  14. Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine
  15. FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
  16. Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat