Otevřít hlavní menu

Ústí nad Orlicí

město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji

Ústí nad Orlicí (německy Wildenschwert) je město na východě Čech v podhůří Orlických hor na soutoku Tiché Orlice a Třebovky, asi 10 km severoseverozápadně od České Třebové. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 340 m n. m. Žije zde přibližně 14 tisíc[1] obyvatel. Leží ve stejnojmenném okresu a je pátým největším městem Pardubického kraje. Ústím nad Orlicí prochází první a třetí tranzitní železniční koridor a silnice I/14.

Ústí nad Orlicí
Mírové náměstí
Mírové náměstí
Znak obce Ústí nad OrlicíVlajka obce Ústí nad Orlicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0534 579891
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Ústí nad Orlicí
Historická země Čechy
Katastrální výměra 36,36 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 14 196 (2019)[1]
Nadmořská výška 340 m n. m.
PSČ 562 01 až 562 06
Zákl. sídelní jednotky 22
Části obce 8
Katastrální území 9
Adresa městského úřadu Sychrova 16
Ústí nad Orlicí
56224 Ústí nad Orlicí 1
Starosta Petr Hájek (SNK – Oušťáci)
Oficiální web: www.ustinadorlici.cz
E-mail: podatelna@muuo.cz
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město se nachází v geomorfologickém okrsku Ústecká brázda, který spadá do Českotřebovské vrchoviny. Nad městem, na Andrlově chlumu (559 m n. m.), se tyčí rozhledna Stříbrná krasavice.

K významným stavbám ve městě patří zejména Roškotovo divadlo, Hernychova vila a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nachází se zde také nejrůznější sportoviště, například krytý plavecký bazén, skatepark, aquapark, fotbalový stadion, tenisové kurty, a hustá síť cyklostezek, cyklotras a turistických cest.

NázevEditovat

V nejstarších písemných zmínkách se město objevuje pod dvěma názvy, které nejsou významově totožné. Vedle českého Ústí (odkaz na soutok Třebovky a Tiché Orlice, v jehož blízkosti se zřejmě rozkládalo první historické sídliště) bylo užíváno také německého názvu Wilhelmsuerde, resp. Wilhelmswerd nebo Wilhelmswert, který měl význam „Vilémův ostroh“ (tj. vyvýšenina, vybíhající k západu z pláně mezi Tichou Orlicí a Třebovkou, na níž se rozkládalo historické jádro města) a odkazovalo k zakladateli, kterým mohl být Vilém z Drnholce.[2] Německý název Wildenschwert (doslova „divoký meč“, „meč divochů“), užívaný v novověku a v moderní době, vznikl zkomolením původního Wilhelmswerd a nemá vzhledem k historii města žádný logický význam.[3]

Části městaEditovat

Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Dlouhá Třebová a Řetůvka.[4]

HistorieEditovat

 
Ústí nad Orlicí a vstup do údolí Tiché Orlice v roce 1845.

K založení města došlo ve druhé polovině 13. století v průběhu vrcholné kolonizace, kterou na území mezi Třebovkou, masivem Suchého vrchu a severní částí Zábřežské vrchoviny vykonávali z pověření krále Přemysla Otakara II. páni z Drnholce. První spolehlivá zpráva o městě pochází z roku 1292, kdy se villa forensis Wilhelmswerd (tj. trhová ves Wilhelmswerd; současně je zde uveden i český název Ústí) objevuje na donační listině, kterou král Václav II. potvrzuje nadání cisterciáckého kláštera na Zbraslavi částí lanšperského panství. V roce 1304 je civitas Wilhelmswerd (obec, město Wilhelmswerd) uvedeno na listině, která potvrzuje a upravuje předchozí nadání. V obou případech je Ústí označeno jako jedno ze správních center lanšperského panství, ve stejné funkci je v obou listinách zmíněna i Česká Třebová.[5] Užívání dvou názvů města, českého a německého, souvisí podle některých historiků s existencí o něco málo staršího osídlení v prostoru soutoku Třebovky a Tiché Orlice, zvaného Ústí, přičemž označení Wilhelmswerd se mělo vztahovat na nové sídliště založené na pravidelném půdorysu na nedalekém ostrohu.[6]. V 15. – 16. století patřilo město postupně k panství Pernštejnů a Kostků z Postupic. V době reformace zdejší farní chrám převzali utrakvisté, od konce 15. století zde působil, stejně jako v Kunvaldu, sbor Jednoty bratrské, jehož zděná budova byla postavena v letech 1553-1555; poslední bratrský kazatel odešel do exilu roku 1626. Dále zde bylo činné literátské bratrstvo, které si objednalo dodnes dochovaný iluminovaný kancionál od Jiříka Sezemského ze Sezemic. Roku 1498 město zachvátil první velký požár, při kterém shořela většina budov a došlo ke zničení nejstarších písemností města. V době pobělohorské až do roku 1786 město a panství vlastnili Lichtenštejnové. Většina obyvatel se v minulosti živila hlavně zemědělstvím a domácím tkalcovstvím. K rozmachu továrenského textilního průmyslu a strojírenské výroby došlo v polovině 19. století v souvislosti se stavbou železnice OlomoucPraha. Roku 1945 bylo Ústí prohlášeno okresním městem.

SoučasnostEditovat

  • V roce 1963 do městské části Kerthartice dopadl meteorit o velikosti 12x8 cm a váze 1280 gramů, je vystaven v Národním muzeu v Praze.
  • V roce 1997 bylo město zasaženo povodňovou vlnou, nejvíce postižené oblasti byly Kerhartice, Hylváty a podměstí.
 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
 
Radnice a domy na Mírovém náměstí

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ústí nad Orlicí.

Církevní památkyEditovat

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – barokní trojlodní chrám z let 1770–1776, s márnicí; na místě zrušeného hřbitova byl roku 2018 otevřen meditační park[7]
  • Děkanství – barokní budova u kostela
  • Mariánský sloup
  • Socha Bičování Krista
  • Dům č. 53; Sbor Jednoty bratrské – z let 1553–1555; po r. 1990 rekonstruován a navrácen původnímu účelu; již kolem 1850 tam byl nalezen památný kalich, který byl zazděn roku 1626[8]
  • Křížová cesta z ulice Jana Štyrsy směrem na Andrlův chlum
  • Sousoší Nejsvětější Trojice
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Knapovci – vystavěn v 1. polovině 19. století na místě starší stavby. Zvon se v době válečné ztratil, později byl vyhrabán sviní na louce u Dolní Dobrouče, podle nápisu rozpoznán a vrácen do Knapovce.

Světské památkyEditovat

  • Radnice – barokní budova z let 1721–1723, s hranolovou věží připomínající kostel
  • Památník válečného odboje z let 1914–1918 se sochou bubnujícího legionáře, vytvořil Josef Mařatka
  • Roškotovo divadlo – funkcionalistická stavba, arch. Kamil Roškot, 5. července 1935 položen základní kámen; 26. září 1936 bylo hotové divadlo otevřeno. Nařízením vlády z 20. února 2017 prohlášeno za národní kulturní památku
  • Hartmanova vila
  • Hernychova vila
  • Kociánova vila
  • Socha Padající Ikaros, bronz Jan Štursa (1920), před budovou Městského úřadu (původně na hřbitově)
  • Socha Truchlící matky, pískovec (1931), Quido Kocián, hřbitov
  • Tkalcovské domky v Zahradní ulici
  • Budova gymnázia
  • Rozhledna Andrlův chlum – zde roku 1949 začalo klimatologické měření, později přesunuto na letiště v Ústí nad Orlicí.
  • Empírová budova železniční zastávky Ústí nad Orlicí město
  • Ojedinělá budova železniční stanice z roku 1874. V roce 2008 byla plánována její demolice v rámci výstavby železničního koridoru. Později se ale sdružení „Nádraží nedáme“[9] podařilo likvidaci stavby zabránit a stavba byla roku 2010 prohlášena kulturní památkou.[10] V současné době v části nádražní budovy funguje kavárna.

MuzeaEditovat

  • Městské muzeum – ulice 17. listopadu 72; mj. expozice lidových betlémů

FotografieEditovat

ObyvatelstvoEditovat

Demografický vývojEditovat

Rok 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011 2016
Počet obyvatel 12 062 15 466 15 953 15 641 15 319 15 268 15 191 14 918 14 648 14 226

Struktura populaceEditovat

PrůmyslEditovat

  • V roce 1967 Výzkumný ústav bavlnářský ve spolupráci v národním podbiku KOVOSTAV zahájil provoz první bezvřetenové přádelny na světě[11].
  • Perla a.s. – bývalý výrobce bavlněných tkanin a bytového textilu
  • Rieter CZ s.r.o. – výrobce strojů pro textilní průmysl
  • VUB a.s. – textilní výzkum a strojírenská výroba
  • FPOS a.s. – kovovýroba, vývoj a výroba motocyklů
  • ACE Trade s.r.o. – distributor a dodavatel surovin pro chemický a potravinářský průmysl
  • Intech s.r.o. – dodavatel tvářecích strojů pro strojírenství- obchodní zastoupení Skandinávských firem
  • Schaltag CZ s.r.o.
  • EWE s.r.o.

ŠkolstvíEditovat

Mateřské školyEditovat

  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Pod Lesem 290
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Sokolská 165
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Černovír 96
  • Mateřská škola KLUBÍČKO Ústí nad Orlicí, Dělnická 67
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Na Výsluní 200
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Heranova 1348
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Knapovec 8
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Nerudova 136

Základní školyEditovat

  • Základní škola Ústí nad Orlicí, Bratří Čapků 1332 (web)
  • Základní škola Ústí nad Orlicí, Komenského 11 (web)
  • Základní škola Ústí nad Orlicí, Třebovská 147 (web)
  • Základní škola Ústí nad Orlicí – Kerhartice, Školní 75 (web)
  • Speciální základní škola Ústí nad Orlicí, Lázeňská 206

Střední školyEditovat

  • Střední škola uměleckoprůmyslová (dříve Střední průmyslová škola textilní, web)
  • Gymnázium T. G. Masaryka (web)
  • Střední zdravotnická škola (web)
  • Střední odborná škola automobilní a Střední odborné učiliště automobilní (web)

Základní umělecká školaEditovat

  • Základní umělecká škola Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí, Smetanova 1500 (web)

KulturaEditovat

  • V roce 1803 zde byla založena Cecilská hudební jednota, nejstarší dosud existující sbor v Evropě.
  • Na podzim roku 2016 začala vysílat z Ústí nad Orlicí regionální rozhlasová stanice Rádio Orlicko.
  • Kocianova houslová soutěž – od r. 1959 tradiční mezinárodní soutěž mladých houslistů
  • Heranova violoncellová soutěž
  • Městská akce „Město v pohybu“ (koná se každý rok)
  • NADOTEK – filmový festival dokumentární tvorby se sociální tematikou
  • Jeden Svět – filmový festival pořádaný zapsaným spolkem SPOUSTI z.s.
  • ČESKÝ LVÍČEK – celostátní soutěž neprofesionální filmové tvorby
  • Ústecká staročeská pouť
  • Ústecké Vánoce
  • Městská knihovna

SportEditovat

  • Ústecká „21“ – mezinárodní automobilová soutěž závodů do vrchu.
  • Rieter Open – mezinarodni turnaj ITF futures mužů v tenise.
  • Skiinterkriterium – mezinárodní závod žákovských kategorií ve slalomu a obřím slalomu, který pořádá Ski klub Ústí nad Orlicí (koná se v Říčkách v Orlických Horách).
  • Ústecký desetiboj – od r. 1945 na atletickém stadionu pořádán nejstarší závod desetibojařů v ČR.
  • TFA – „Nejtvrdší hasič přežívá“, soutěž pro hasiče konaná na Andrlově chlumu.
  • Roku 2017 se místní fotbalový klub poprvé v historii probojoval do třetí nejvyšší fotbalové soutěže v ČR.

Sportovní klubyEditovat

  • Florbalový klub FBK OT
  • Systema Ústí nad Orlicí
  • Junior klub (letecké modelářství)
  • Klub orientačního běhu Ústí nad Orlicí
  • Aero klub
  • TTC – stolní tenis
  • SK Shotokan Karate Ústí nad Orlicí
  • Jiskra Ústí nad Orlicí – fotbal a atletika

Sociální službyEditovat

  • Domov důchodců Ústí nad Orlicí (disponuje rovněž oddělením pro uživatele s Alzheimerovou chorobou), www.dduo.cz

ZdravotnictvíEditovat

  • Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Orlickoústecká nemocnice (dříve Okresní nemocnice Ústí nad Orlicí), byla otevřena v nové budově z roku 1939. Řadí se na druhé místo za Pardubickou krajskou nemocnici a spolu s ní tvoří páteř krajského zdravotnictví. Spádovost je až 140 000 obyvatel.
  • V roce 2008 byl v budově nemocnice zřízen Babybox (v rámci ČR sedmý). O rok později byla do něho odložena holčička.
  • Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje, výjezdové stanoviště Ústí nad Orlicí. (2x RZP, 1x RLP-RV).

Významné osobnostiEditovat

ZajímavostiEditovat

Ve městě se zčásti natáčely filmy:

  • Roku 1958 Kasaři (L. Pešek, J. Pivec, R. Hrušínský a další), který se z části natáčel také v Ústí.
  • Roku 2015 Já, Olga Hepnarová (M. Olszańská, M. Šopovská, K. Melíšková a další)

PověstEditovat

  • Ve městě údajně každou noc strašil duch lanškrounského hejtmana Dešvendy (de Sienne). Jednou mu místní kantor sebral odložený kabát a uprchl s ním na zvonici. Dešvenda ho pronásledoval a když už ho tak tak dostihl, učitel zazvonil na zvon a přízrak se rozpadl v prach.

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. S. 83. 
  3. MUSIL, František. Kapitoly z dějin města Ústí. 2. díl. In: Oustecké střípky 1 (2011), s. 9–12.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96 a 461.
  5. Musil 2011, s. 8–10.
  6. MUSIL, František. Kapitoly z dějin města Ústí. 1. díl. In: Oustecké střípky, 2010, s. 22-23.
  7. https://www.ustinadorlici.cz/cs/udalosti/4310-slavnostne-jsme-otevreli-park-za-kostelem?prehled=0
  8. [1]
  9. Petice proti demolici nádražní budovy v Ústí nad Orlicí
  10. Nádraží v Ústí nad Orlicí bude na třetí pokus kulturní památkou ČT24, 23. 3. 2010.
  11. http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf

LiteraturaEditovat

  • ZEINER, Emanuel Karel: Města Ústí nad Orlicí dějepisné památky. 1880
  • Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí. Ústí n.O. 1937, 1.
  • Nové letopisy města Ústí nad Orlicí a jeho okolí. část 1., 2. ad., 2000-2007.
  • HACKENSCHMIED, Václav Zdeněk: Z lidového vypravování na Lanškrounsku a Ústecku n. O. In: Český lid 1930, str. 255–259.
  • STEJSKAL, Martin, MARENČIN, Albert: Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.

Externí odkazyEditovat