Wikipedie

Poprad

město na Slovensku
Tento článek je o městě v Prešovském kraji. O řece ústící do Dunajce pojednává článek Poprad (řeka).

Poprad (maďarsky Poprád, německy Deutschendorf) je okresní město na severovýchodě Slovenska, v Prešovském kraji, 70 km západně od Prešova na stejnojmenné řece v Popradské kotlině. V roce 2015 zde žilo přes 52 000 obyvatel a bylo tak 10. největším slovenským městem. Město Poprad leží pod Tatrami a proto se nazývá i Vstupní brána do Vysokých Tater.

Poprad
Centrum Popradu
Centrum Popradu
Poprad – znak
znak
Poprad – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice49°3′17″ s. š., 20°18′4″ v. d.
Nadmořská výška672 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresPoprad
Tradiční regionSpiš
Administrativní dělení6 místních částí
Poprad
Poprad
Poprad, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha63,11 km²
Počet obyvatel49 855 (2021)
Hustota zalidnění790 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaAnton Danko (nezávislý)
Vznik1250
Oficiální webwww.poprad.sk
E-mailmestskyurad@msupoprad.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Poprad
Nábrežie Jána Pavla II. 2802/3
058 42 Poprad
Telefonní předvolba052
PSČ058 01
Označení vozidel (do r. 2022)PP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poheld na Vysoké Tatry

Historie

editovat
 
Náměstí ve Spišské Sobotě

Od dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany. První písemná zmínka pochází z 16. března 1256 v darovací listině uherského krále Bély IV. Ve 13. století město kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza) a stal se na čtyři století německým. V letech 1344–1412 patřil Poprad do Provincie 24 spišských měst a mezi lety 1412–1772 patřil Polsku jako Spišská zástava. V 17. století začal počet Němců klesat. V roce 1812 zde vznikl pivovar.[1] V roce 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha. V 1. polovině 20. století zde vznikla vagónka.[2]

Po vzniku Československé republiky Polsko obsadilo Oravu a Spiš. 24. prosince 1918 bylo v Popradu uzavřeno příměří a vytyčena demarkační linie a v lednu 1919 byla sporná území pod československou kontrolou. V roce 1923 se k městu připojila sousední Spišská Sobota, která je dnes městskou částí. Roku 1927 se sem přemístilo sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě.

V roce 1942 byl ve městě zřízen sběrný tábor pro Židy a 25. března 1942 byl odtud vypraven jejich první transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945 a po válce se s rozvojem zimních sportů stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal rozvoj města podmíněný také rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Roku 1999 Poprad neúspěšně kandidoval na pořádání Zimních olympijských her 2006.

Městské části

editovat

V roce 1946 byl k Popradu administrativně připojeny okolní hornospišská města a obce, které dnes tvoří místní městské části:

Náboženství

editovat

Ve měste působí Římskokatolická církev, Evangelická církev augsburského vyznání, Řeckokatolická církev, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev Adventistů sedmého dne, svědkové Jehovovi a Křesťanské společenství Milost.

Poprad
Velká
  • Kostel svatého Jana (římskokatolický – salesiáni)
  • Kostel Svaté Trojice (luterský)
  • Modlitebna Bratrské jednoty baptistů
Spišská Sobota
  • Kostel svatého Jiří (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Matejovce pri Poprade
  • Kostel svatého Štěpána (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Stráže pod Tatrami
  • Kostel svatého Jana Křtitele (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Kvetnica
  • Kostel svaté Heleny (římskokatolický)

Doprava

editovat
 
Železniční stanice

Z Popradu vedou silnice směrem na Polsko (67), Starou Ľubovňu (67) a (77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (67) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce – Jánovce, který je částí evropské silnice E50. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 8 linek. V letech 1904–1906 byla mezi Popradem a Starým Smokovcem provozována trolejbusová doprava.

Zdejší železniční uzel leží na trati Košice–Žilina, která byla vybudována v letech 1870–1872 jako součást Košicko-bohumínské dráhy. Z Popradu do Žiliny bylo první železniční spojení 8. prosince 1871. V roce 1892 byla vybudována trať do Kežmarku a roku 1908 do Starého Smokovce v rámci Tatranské elektrické železnice.

Mezinárodní letiště Poprad – Tatry bylo vybudováno v roce 1938 a od roku 1943 je zde provozována pravidelná doprava. Leží 4 km severozápadně od centra města ve výšce 718 m n. m. a je nejvýše položeným letištěm pro střední a krátké lety ve střední Evropě. V roce 2015 odbavilo 85 100 cestujících.[3]

Pamětihodnosti

editovat
 
Kostel sv. Jiří

Centrum městské části Spišská Sobota je od roku 1950 městská památková rezervace.

  • Kostel sv. Jiří ve Spišské Sobotě připomínaný v roce 1273, přestavěný jako síňové dvoulodí ve slohu pozdní gotiky do roku 1464. Počátkem 16. století byla přistavěna kaple sv. Anny a sakristie, v roce 1598 pak samostatně stojící renesanční zvonice. Hlavní oltář od Mistra Pavla z Levoče pochází z roku 1516. Varhany z roku 1662 mají 814 píšťal.
  • Kostel svatého Jiljí, slovensky Egídia, je gotická stavba postavená na místě staršího kostela stejného zasvěcení. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1326. Uvnitř je renesanční křtitelnice z roku 1646.
  • Zvonice přistavěna koncem 16. století vedle kostela
  • Kostel sv. Trojice z let 1829–1834 patří Evangelické církvi augsburského vyznání, jednolodní klasicistní stavba s emporami na bočních stranách. Oltář s obrazem Ukládání Krista do hrobu, stejně jako kazatelna, pochází z doby kolem roku 1838.
  • Mariánský morový sloup

Významné osobnosti

editovat

Rodáci

editovat

Studovali zde

editovat

Působili zde

editovat

Sport

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poprad na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Príbeh o tom, ako v Poprade pochovali 200-ročný pivovar [online]. 2017-03-01 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ O nás | Tatravagónka a.s., výroba vagónov a podvozkov. tatravagonka.sk [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ BLAŽEJ, Ján. Vlani malo popradské letisko takmer trikrát viac cestujúcich. Trend.sk [online]. 2016-01-22 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • Miriam LENGOVÁ, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Marenčinprint Bratislava 2017
  • Kolektiv autorů, editor Ivan Chalupecký, Dejiny Popradu. Košice 1998

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poprad&oldid=24245877“