Otevřít hlavní menu

Dálnice D1 (Slovensko)

dálnice na Slovensku

Dálnice D1 (slovensky Diaľnica D1) je nejvýznamnější a současně i nejdelší slovenská dálnice, která po svém dokončení spojí Bratislavu s obcí Záhor v blízkosti státních hranic s Ukrajinou. Součástí trasy dálnice bude i nový dálniční hraniční přechod u jmenované obce, v blízkosti současného silničního hraničního přechodu Vyšné Nemecké - Užhorod na státní hranici s Ukrajinou. Trasa dálnice D1 začíná v Bratislavě a pokračuje přes Trnavu, Trenčín, Žilinu, Martin, Poprad, Prešov, Košice a Michalovce do Záhoru. Dálnice D1 je součástí větve "A", 5. panevropského koridoru s trasou Bratislava - Žilina - Košice - Užhorod - Lvov a evropských silnic E50, E58, E75, E442 a E571.

Dálnice D1
Diaľnica D1.svg
Evropská silnice E50 Evropská silnice E58 Evropská silnice E75
Mapa
D1-SK-map.png
Základní údaje
Provozovatel Národní dálniční společnost
Celková délka 512 km
    v provozu: 362,1 km
    ve výstavbě: 62,2 km
    v přípravě: 87,7 km
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Region
  • Bratislavský kraj
  • Trnavský kraj
  • Trenčínský kraj
  • Žilinský kraj
  • Prešovský kraj
  • Košický kraj
  • Geodata (OSM) OSM, WMF
    Dálnice D1 u křižovatky s rychlostní silnicí R1
    Dálnice D1 u křižovatky s rychlostní silnicí R1
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Výstavba dálnice D1 započala v roce 1972. Trasa dálnice D1 je dlouhá 512 kilometrů a začíná v dálniční křižovatce Bratislava - Pečňa, kde se nachází také nultý kilometr dálnice. Ve smyslu dlouhodobých plánů má dálnice D1 končit napojením na ukrajinskou dálnici M6 v prostoru nového hraničního přechodu na státní hranici s Ukrajinou, nedaleko obce Záhor. Trasa dálnice vede přes Trnavu, Piešťany, Trenčín, Žilinu, Vrútky, Martin, Ružomberok, Liptovský Mikuláš, Poprad, Levoču, Prešov, Košice, Michalovce a Sobrance. V současnosti (2019) je zprovozněných 362,1 kilometrů dálnice D1. Ve výstavbě je aktuálně 62,2 kilometrů dálnice D1 a to v úsecích mezi Hričovským Podhradím a Dubnou Skalou, mezi obcí Hubová a obcí Ivachnová dále západní obchvat Prešova a úsek z Budimiru do Bidoviec na východě země. V přípravě je na trase z Bratislavy do Košic už pouze úsek mezi Turanmi a houbové v délce 13,5 kilometru, všechny ostatní úseky mezi těmito dvěma městy jsou aktuálně již buď v provozu nebo ve výstavbě. Hlavní část zbývajících úseků v přípravě v celkové délce 74,2 kilometru tak leží východně od Košic, v úseku od obce Bidovce až po obec Záhor na hranicích s Ukrajinou. Navzdory různým plánovaným termínem dokončení dálnice D1 z minulosti, (roky 2000, 2005, 2010 či 2017) bude tato dálnice průjezdná mezi Bratislavou a Košicemi nejdříve v roce 2027, v celé své délce z Bratislavy až po Záhor nejdříve v roce 2030.

    Mimořádně technicky náročná je výstavba dálnice D1 v hornatém terénu severního Slovenska, zvláště pak v úseku mezi Hričovským Pohradím a obcí Ivachnová. Na dálnici D1 se v budoucnu bude nacházet celkem dvanáct tunelů s celkovou délkou téměř 36 kilometrů. V současnosti jsou z těchto dvanácti tunelů v provozu čtyři - tunel Branisko (4 975 m), tunel Lučivná (250 m), tunel Bôrik (999 m) a tunel Šibenik (591 m). Ve výstavbě je momentálně tunel Čebrať (3 600 m), tunel Ovčiarsko (2 360 m), tunel Žilina (655 m), tunel Višňové (7 445 m) a tunel Prešov (2 244 m). V přípravě je výstavba tunelů Korbeľka (5 868 m), Havran (2 820 m) a Dargov (4 008 m). Kromě tunelů jsou na dálnici D1 postavené a dále se staví mnohé mosty, viadukty a estakády, z nichž nejdelší je estakáda Hričovský kanál, která je se svou délkou 2 081 metrů jedním z nejdelších silničních mostů na Slovensku.

    Přehled úseků dálniceEditovat

    Pořadové číslo úseku Slovenské označení úseku Délka úseku v km Zahájení výstavby

    úseku

    Uvedení úseku do

    provozu

    Výjezdy a křižovatky
    1. Bratislava, Viedenská - Bratislava, Prístavný most 3,2 2003 2005 Křižovatka D1xD2, Bratislava - Pečňa

    Bratislava - Viedenská

    Bratislava - Panónska

    2. Bratislava, Prístavný most - Bratislava, Prievoz 3,0 1977 1983, levá polovina

    1985, pravá polovina

    Bratislava - Ovsište

    Bratislava - Prievoz

    3. Bratislava, Prievoz - Bratislava, Mierová 2,6 1984 1990 Bratislava - Mierová
    4. Bratislava, Mierová - Bratislava, Senecká cesta 5,5 1999 2002 Bratislava - Galvaniho

    Bratislava - Letisko

    Bratislava - Zlaté piesky

    5. Bratislava, Senecká cesta - Senec 13,0 1972 1975 Bratislava - Vajnory

    Senec

    6. Senec - Trnava 23,1 1975 1978 Senec - Východ

    Voderady

    Křižovatka D1xR1, Trnava

    7. Trnava - Hlohovec 15,9 1978 1982 Hlohovec
    8. Hlohovec - Piešťany 17,7 1980 1985 Červeník

    Piešťany

    9. Piešťany - Horná Streda 8,1 1984 1988 Horná Streda
    10. Horná Streda - Nové Mesto nad Váhom 14,4 1997 1998, levá polovina

    2000, pravá polovina

    Lúka
    11. Nové Mesto nad Váhom - Chocholná 13,1 1996 1998, levá polovina

    2000, pravá polovina

    Rakoľuby
    12. Chocholná - Skala 10,3 1991 1996 Chocholná, Trenčín - Jih

    Trenčín

    Výjezd pro potřeby údržby dálnice

    13. Skala - Nemšová 7,6 1994 1996 Nemšová
    14. Nemšová - Ladce 15,5 1996 1998, levá polovina

    2000, pravá polovina

    Ilava

    Ladce

    15. Ladce - Sverepec 11,3 1998 2004, podúsek Ladce - Beluša

    2005, zbytek úseku

    Beluša
    16. Sverepec - Vrtižer 9,8 2007, II.úsek

    2008, I. úsek

    2010, I. úsek

    2010, II. úsek

    Považská Bystrica - Jih

    Považská Bystrica - Centrum

    17. Vrtižer - Hričovské Podhradie 12,9 1998 2007 Považská Bystrica - Sever

    Bytča

    Křižovatka D1xD3, Hričovské Podhradie

    18. Hričovské Podhradie - Lietavská Lúčka 11,3 2014 2020 - Sprovoznění je podmíněno dokončením výjezdu Lietavská Lúčka, který je součástí následujúceho úseku) Dostavba křižovatky D1xD3 Hričovské Podhradie
    19. Lietavská Lúčka - Dubná Skala 13,5 2014
    2020 - Výjezd Lietavská Lúčka

    2023 - Zbytek úseku

    Lietavská Lúčka
    20. Dubná Skala - Turany 13,5 + 3,3 privádzač 2011 2015 Dubná Skala

    Křižovatka D1xR3, Martin

    Turany 1

    21. Turany - Hubová 13,5 2021 2027 Turany 2
    22. Hubová - Ivachnová 15,2 2013 2023 Hubová

    Likavka

    23. Ivachnová - Liptovský Mikuláš 15 1973 1977 Provizorní napojení silnice I/18

    Ivachnová

    24. Liptovský Mikuláš - Liptovský Ján 6,4 1972 1976 Liptovský Mikuláš

    Liptovský Ján

    25. Liptovský Ján - Liptovský Hrádok 5,1 1975 1983 Liptovský Hrádok
    26. Liptovský Hrádok - Hybe 8,2 1983, levá polovina

    1987, pravá polovina

    1986, levá polovina

    1990, pravá polovina

    Hybe
    27. Hybe - Važec 10,4 1996 1998, pravá polovina

    2000, levá polovina

    Východná

    Važec

    28. Važec - Mengusovce 12 1998 2007, levá polovina

    2008, pravá polovina

    Štrba

    Mengusovce

    29. Mengusovce - Jánovce 26,4 2005, II.úsek

    2005, III. úsek - levá polovina

    2006, I.úsek

    2007, III. úsek - pravá polovina

    2008, II. úsek

    2008, III. úsek - levá polovina

    2009, I. úsek

    2009, III. úsek - pravá polovina

    Poprad - Západ

    Vysoké Tatry

    Poprad - Východ

    Jánovce

    30. Jánovce - Jablonov 19,2 2011, I. úsek

    2012, II. úsek

    2015, I. úsek

    2015, II. úsek

    Levoča
    31. Jablonov - Studenec 4,6 2009, pravá polovina

    2010, levá polovina

    2010, pravá polovina

    2012, levá polovina

    Jablonov
    32. Studenec - Behárovce 3,1 2009 2010 Dostavba výjezdu Behárovce
    33. Beharovce - Fričovce 13,7 1996, Široké obchvat

    1996, tunel Branisko, pravá tunelová roura

    1997, Beharovce obchvat, pravá polovina

    1997, Fričovce obchvat

    2001, Široké obchvat

    2003, tunel Branisko, pravá tunelová roura

    2003, Beharovce obchvat, pravá polovina

    2003, Fričovce obchvat

    Behárovce

    Široké

    Fričovce

    33. Beharovce obchvat, ľevá polovina

    Tunel Branisko, levá tunelová roura

    7,6 2023 2028 Úsek bez výjezdů
    34. Fričovce - Svinia 10,9 2011 2015 Dostavba výjezdu Svinia
    35. Svinia - Prešov, Západ 6,8 2005 2010 Svinia

    Křižovatka D1xR4, Prešov - Západ

    36. Prešov, Západ - Prešov, Juh 7,8 2017 2021 Dostavba křižovatky D1xR4 Prešov - Západ

    Dostavba výjezdu Prešov - Jih

    37. Prešov, Juh - Ličartovce 10,6 1978 1982 Provizorní napojení silnice I/80

    Prešov - Juh

    Lemešany

    38. Ličartovce - Budimír 9,1 1983 1988 Nová Polhora

    Košice - Sever

    39. Budimír - Bidovce 14,4 2016 2019 Dostavba výjezdu Košice - Sever

    Křižovatka D1xR2, Košické Olšany

    Bidovce

    40. Bidovce - Dargov 12,6 2026 2029 -
    41. Dargov - Pozdišovce 18,2 2026 2029 Hriadky

    Pozdišovce

    42. Pozdišovce - Michalovce 12,1 2027 2030 Michalovce
    43. Michalovce - Sobrance 15,8 2027 2030 Sobrance
    44. Sobrance - Záhor, státní hranice Slovensko (EU) / Ukrajina 15,5 2027 2030 Záhor

    RozšířeníEditovat

    Dálnice D1 je v současnosti rozšířena na šest pruhů v úseku BratislavaTrnava. Výstavba začala na jaře 2008. Šestiproudová dálnice do Sence byla odevzdána do užívání 24. října 2009, zbytek po Trnavu 17. listopadu 2009. Vláda i Národní dálniční společnost byly za tento úsek velmi kritizované, protože zde nebyly vybudovány ani nové odstavné pruhy, ani odbočovací a připojovací pruhy. Z tohoto důvodu byla na tomto úseku snížena rychlost na 110 km/h. V létě roku 2012 bylo vybudováno několik odstavných ostrůvků a rychlost byla zvýšena na 130 km/h, ale jen v období mezi devatenáctou a pátou hodinou. Na celém úseku měly být dobudovány odstavné pruhy do konce roku 2012. Výhledově se počítá[kdo?] i s dalším rozšiřováním dálnice.

    HistorieEditovat

    Do roku 1989Editovat

    Po skončení druhé světové války došlo k propadu intenzit silniční dopravy, avšak již koncem 50. let 20. století se tyto intenzity vrátilii na předválečnou úroveň. Kapacita silniční sítě v bývalém Československu byla stále rychleji vyčerpávána a do státní koncepce silniční dopravy se znovu dostávají dálnice, jako kvalitní a především kapacitní silniční komunikace. Usnesením vlády ČSSR č. 286 ze dne 10. dubna 1963 došlo k novému určení tras jednotlivých dálnic na území bývalého Československa, přičemž se uvažovalo s výstavbou základní dálniční sítě do roku 2000 a doplňkové sítě rychlostních silnic po roce 2000. Na území současného Slovenska ve smyslu příslušného usnesení vlády měly být do roku 2000 uvedeny do provozu tři dálnice a to dálnice D1, která měla spojovat města Praha, Brno, Uherské Hradiště, Trenčín, Žilina, Vrútky, Ružomberok, Poprad, Košice a státní hranici s tehdejším Sovětským svazem při Užhorodě, dálnice D61, která měla propojit Bratislavu, Trnavu, Piešťany a napojit se na dálnici D1 u Trenčína a dálnice D2 z Bratislavy do Brna. Výstavba dálnic ale neprobíhala předpokládaným tempem a už koncem 70. let bylo zřejmé, že dostavět základní dálniční síť do roku 2000 je zcela nereálné. Jako první úsek současné slovenské dálnice D1 a tehdejší dálnice D61 byl dne 12. prosince 1975 sprovozněn úsek Bratislava, Senecká cesta - Senec. Do konce roku 1989 byl ještě sprovozněn úsek ze Sence do Piešťan, z Ivachnové do Hybe a z Prešova do Budimíra. Celkově tak do konce roku 1989 bylo sprovozněno 141,5 kilometru současné dálnice D1. Pokud uvážíme, že výstava dálnice započala v roce 1974, průměrně bylo v tomto období spprovozněno 5,66 kilometru dálnice ročně, navíc prakticky výlučně v stavebně jednoduchých úsecích bez tunelů a dlouhých mostů.

    1989 - 1993

    Po svržení komunistické totality a s tím spojenými rozsáhlými celospolečenskými změnami dochází k přeměně příkazového hospodářství státu na tržní. Tím nastávají obrovské změny ve všech sférách života a společnosti. Navíc v tomto období dochází nejprve diskusím o rozdělení a později i k rozdělení tehdejšího Československa. Na pozadí těchto změn se výstavba dálnic a rychlostních silnic na Slovensku ocitá v pozadí veřejného zájmu a to vlivem jednak pokračujícího nedostatku financí a jednak nutnosti orientace pozornosti na jiné, významnější problémy. Mezi lety 1989 a 1993 tak na dálnici D1 nedochází prakticky k žádným významnějším změnám. V letech 1989 až 1993 bylo sprovozněno pouze 2,6 kilometru dálnice D1, tedy 650 metrů ročně.

    1993 - 2006

    První roky existence samostatného Slovenska byly pokud jde o výstavbu dálnic, spojené s více či méně kritickým nedostatkem financí na výstavbu infrastruktury. Výstavbu začíná navíc ovlivňovat i nový fenomén demokratické politiky. Sílí orientace na stavebně jednoduché a hlavně ekonomicky nenáročné úseky, které je možné postavit a sprovoznit v průběhu jednoho volebního období. V tomto období tak primárně pokračuje výstavba na Pováží. Volební rok 1998 byl na Slovensku v rámci předvolební kampaně poznamenán otevíráním úseků dálnice za přítomnosti zahraničních osobností (Claudia Schiffer nebo Gérard Depardieu) a spuštěním výstavby dalších úseků dálnice vládou Vladimíra Mečiara bez zabezpečení finančního krytí ve státním rozpočtu. Po nástupu nové vlády Mikuláše Dzurindy se tento nezodpovědný krok projevil v nezbytnosti pozastavení výstavby některých rozestavěných úseků dálnice pro neexistenci finančních prostředků na výstavbu. Výstavba tak byla pozastavena na úseku Ladce - Sverepec, Vrtižer - Hričovské Podhradie a Važec - Mengusovce. V roce 1999 byla usnesením vlády Slovenska o koncepci rozvoje dálniční infrastruktury schválena nová síť dálnic a rychlostních silnic a konečně tak dochází k administrativnímu spojení dosavadních dálnic D61 a D1 do novotrasované dálnice D1. Nový začátek dálnice D1 byl určen v křižovatce s dálnicí D2, v Bratislavě - Pečňa. Současně byl z dálnice D1 vyjmut úsek z Bratislavy po státní hranice s Rakouskem, dnes se jedná o součást dálnice D4. Plánovaný úsek bývalé Československé dálnice D1 ze současného hraničního přechodu Starý Hrozenkov / Drietoma po Chocholnú u Trenčína byl z plánů výstavby zcela vypuštěn a Povážské dálniční spojení mezi Českem Slovenskem je dnes ve smyslu mezistátní dohody plánované v koridoru Zlín - Horní Lideč - Lysá pod Makytou (SK) - Púchov (SK). Mezi lety 1993 až 2006 bylo spreovozněno 105 kilometrů dálnice D1, tedy průměrně 8 kilometrů ročně, přičemž hlavní část úseků byla spreovozněna po roce 1998.

    2006 - 2010

    Po nástupu vlády Roberta Fica v roce 2006 bylo ohlášeno urychlení výstavby dálnic, přičemž největší prioritou bylo dokončení dálnice D1 po Košice, jakožto druhé největší město Slovenska. Vedení státu si dalo závazek připravit všechny podklady pro zahájení výstavby do konce roku 2010. V roce 2007 byly ohlášeny takzvané projekty PPP. Chybějící úseky dálnice měl v rámci těchto projektů postavit a následně 30 let spravovat soukromý investor, kterému by stát hodnotu dálnice 30 let splácel. Na dálnici D1 byly vytvořeny dva balíky PPP projektů, přičemž první balíček zahrnoval nepostavené úseky mezi Martinem a Prešovem, druhý balík zahrnoval úsek z Hričovského Podhradí po Dubnou Skálu. Výběrové řízení probíhalo za komplikovaných poměrů, vyloučeni uchazeči podávali různá odvolání, ale nakonec oba balíky dostali svého koncesionáře. Kritizována byla kromě samotného průběhu zakázek i výše částky za zhotovení, provozování a správu postavených úseků, kterou měl stát za 30 let koncesionářům splatit. Vítězům obou balíků se ale ve smluvně stanovených termínech nepodařilo zajistit financování výstavby, což nakonec vedlo ke kolapsu uzavřených PPP smluv, jelikož koncesionáři nebyli schopni dálnici rozestavět. Došlo tak k paradoxní situací kdy výstavbu dálnice D1 nedokázal zajistit ani stát ani soukromý sektor, který se k tomu smluvně zavázal.

    V roce 2009 se navíc objevil problém s trasou dálnice v úseku Turany - Hubová. Původně, před rokem 2006 byla v tomto úseku plánována realizace tunelu Korbeľka, který obcházel úzkou dolinu Váhu. Vláda Roberta Fica ale nekoncepčně rozhodla o změně trasy což vyvolalo nutnost přepracování projektu dálnice. Nová trasa, tzv. údolní varianta, měla vést po povrchu zhruba v koridoru silnice I / 18. V novém koridoru trasy stát současně spustil i přípravné práce (odlesnění, výstavba přístupových cest) s ohledem na očekávané zahájení výstavby v tomto úseku v rámci projektů PPP. Přípravné práce značně poškodily některé chráněná území evropského významu, což bylo vyšetřovano také Evropskou komisí. Po kolapsu projektů PPP byla údolní varianta s ohledem na ekologické poměry zavržena a znovu byla zahájena příprava projektu obsahujícího tunel Korbeľka, avšak v mírně pozměněné trase, s mírně delším tunelem. Mezi lety 2006 až 2010 bylo sprovozněno 60,2 kilometrů dálnice, tedy 15,05 kilometru ročně. Hlavní část odevzdaných úseků však byla rozestavěná ještě před nástupem vlády Roberta Fica.

    2010 - 2012

    Po nástupu vlády Ivety Radičové v roce 2010 došlo k vypršení PPP smluv, jelikož koncesionáři nebyil schopni plnit své smluvní závazky plynoucí z PPP smluv. Platnost koncesní smlouvy na tzv. první balík projektů PPP uplynula dne 31. srpna 2010 a stát odmítl prodloužit termín uzavření definitivního kontraktu z důvodu neschopnosti ikoncesionáře zajistit dostatečný kapitál. Podobná situace nastala také případě druhé koncesní smlouvy, jejíž platnost vypršela 15. prosince 2010. Vláda se následně rozhodla stavět dálnice za pomoci fondů Evropské Unie a dokončení dálnice mezi Bratislavou a Košicemi stanovila na rok 2017. Mezi lety 2010 až 2012 bylo sprovozněno 22 kilometrů dálnice , tedy 11 kilometrů ročně.

    2012 - 2019

    Po nástupu druhé vlády Roberta Fica resp. jeho třetí vlády v roce 2016, bylo opět avizováno urychlení dostavby dálnic. Robert Fico označil jako prioritu sprovoznit dálnici D1 mezi Bratislavou a Košicemi do roku 2017. Z důvodu nedostatku peněz ve státním rozpočtu se znovu uvažovalo o obnovení PPP projektů, soukromý sektor ale stále nebyl schopen zajistit financování výstavby. Výstavba dálnice je v tomto období poznamenána nedostatkem financí a nedostatečnou projektovou přípravou. Mezi lety 2012 až 2018 bylo sprovozněno 51,4 kilometru dálnice D1, tedy 8,5 kilometru ročně.

    GalerieEditovat

    OdkazyEditovat

    ReferenceEditovat


    Externí odkazyEditovat