Wikipedie

Banská Bystrica

město na Slovensku

Banská Bystrica (maďarsky Besztercebánya, německy Neusohl, česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo banskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela. Žije zde přibližně 76 tisíc[1] obyvatel a bylo tak šestým největším slovenským městem.

Banská Bystrica
Banská Bystrica, náměstí SNP
Banská Bystrica, náměstí SNP
Banská Bystrica – znak
znak
Banská Bystrica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°44′8″ s. š., 19°8′45″ v. d.
Nadmořská výška362 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresBanská Bystrica
Tradiční regionPohronie
Administrativní dělení15 místních částí
Banská Bystrica
Banská Bystrica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha103,4 km²
Počet obyvatel76 018 (2021)[1]
Hustota zalidnění735,4 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaJán Nosko (nezávislý)
Oficiální webwww.banskabystrica.sk
E-mailinfo@banskabystrica.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad
ul. ČSA 26
974 01 Banská Bystrica 1
Telefonní předvolba048
PSČ974 01 – 974 11
Označení vozidel (do r. 2022)BB
NUTS508438
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie Editovat

Středověk Editovat

 
Náměstí, hodinová věž a kostel sv. Františka Xaverského
 
Areál městského hradu

Poprvé byla Banská Bystrica zmíněna v roce 1255, když jí uherský král Béla IV. udělil právo na těžbu surovin. Těžilo se zde železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města tak koncem 13. století přišli Němci, tehdy se tu používal název Neusohl (Nový Zvolen). Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 zde vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.

Osmanská expanze a novověká doba Editovat

Banská Bystrica byla jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s katolíky. V roce 1513 zde bylo několik evangelíků pro svou víru odsouzeno k smrti.[2] S postupem osmanských vojsk se město v roce 1589 rozhodlo vybudovat městské hradby. Při povstání Štěpána Bočkaje bylo město v roce 1605 postiženo požárem. V roce 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ Gabriel Betlen. V roce 1650 si Slováci domohli své zastoupení ve zdejší městské radě (přes odpor Němců). Při povstání Imricha Tökölyho bylo město v roce 1680 obsazeno povstalci.[2]

Po vyčerpání zásob mědi se hospodářství přeorientovalo na zpracování dřeva a výrobu papíru. Rozvoj města nastal během průmyslové revoluce. Od roku 1776 je město sídlem banskobystrického biskupa.

20. století Editovat

Ke konci druhé světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. V letech 1960–1990 byla centrem Středoslovenského kraje.

Obyvatelstvo Editovat

Počet obyvatel krajského města má v posledním desetiletí klesající tendenci. V roce 2002 ve městě žilo 82 299 obyvatel, ke konci roku 2012 to bylo jen 78 068. I když se v roce 2012 narodilo více dětí než v předešlý rok, klesající trend pokračoval odstěhováním se 1 222 ve srovnání s přírůstkem 876 obyvatel.[3]

Z obyvatel bylo 94,74 % Slováků, 1,39 % Čechů, 0,54 % Romů, 0,54 % Maďarů, 0,06 % Němců a 0,05 Ukrajinců. 46,57 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 13,94 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,03 % k Řeckokatolické církvi a 0,24 % k Pravoslavné církvi. 30,17 % obyvatel je bez vyznání.

Pamětihodnosti Editovat

 
Městský hrad Barbakán

Městské části Editovat

 
Hodinová věž
 
Památník SNP

V roce 1949 se uskutečnila první výstavba domů a to pro obyvatele obce Kalište vypálené německými fašisty, poté začala výstavba více podlažních nájemních domů a paneláků. Je zde mnoho významných administrativních budov: krajský úřad nebo budova Úřadu průmyslového vlastnictví SR atd. Město má 16 městských části a to : Banská Bystrica (mestská časť),Iliaš,Jakub (Banská Bystrica),Kostiviarska, Kráľová, Kremnička, Majer (Banská Bystrica), Podlavice, Radvaň (Banská Bystrica), Rakytovce, Rudlová, Sásová, Senica (Banská Bystrica), Skubín, Šalková, Uľanka,Fončorda

Vzdělávání Editovat

Doprava Editovat

Související informace naleznete také v článcích Trolejbusová doprava v Banské Bystrici, Autobusové nádraží Banská Bystrica, Železniční stanice Banská Bystrica a Severní obchvat Banské Bystrice.

Dopravní podnik města provozuje 22 autobusových a 8 trolejbusových linek. Banská Bystrica leží na železniční trati Zvolen–Vrútky. 11 km jižně od města je mezinárodní letiště Sliač.

Železniční Editovat

Banská Bystrica se nachází na křižovatce Železniční trati Zvolen–Vrútky (která je v úseku Zvolen – Banská Bystrica elektrifikována) a Banská Bystrica – Červená Skala, která elektrifikována není. Všechny tyto tratě jsou jednokolejné. Železniční stanice Banská Bystrica se nachází v blízkosti autobusového nádraží. Železniční zastávka Banská Bystrica-město se nachází blíže k centru města. Město má přímé spojení rychlíky s Bratislavou.

Silniční Editovat

Banská Bystrica leží na křižovatce několika silničních tahů. Z jihu je napojena na R1 a I / 69 (směr Zvolen), z východu na I / 66 (směr Brezno) a ze severu na I / 59 (směr horský průchod Donovaly). Městem prochází několik cest druhé a třetí třídy. Od dubna 2009 byl ve výstavbě Severní obchvat města jako pokračování trasy R1. Jeho trasa vede z cesty I / 59 v městské části Karlovo, prochází mezi centrem města a městskou částí Sásová a napájí se na cestu I / 66 směrem na Brezno. Dálková doprava ve směrech Zvolen-Brezno a Ružomberok-Brezno se tak vyhýbá centru města. Obchvat má délku délku 5,672 km. Otevřen byl 27. července 2012.

Dále je plánováno pokračování R1 směrem na Slovenskou Ľupču a přes hřeben Nízkých Tater do Ružomberka.

Kultura Editovat

Památky Editovat

Sakrální památky Editovat

  •  

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie

  •  
  •  
  •  

    Interiér kostela

  •  

    Oltář od Mistra Pavla

  •  

    Gotická křtitelnice

  • Kostel sv. Kříže, je jednolodní stavba na nepravidelném půdorysu bez věže z druhé poloviny 15. století. Kostel je součástí opevnění bystrického hradu, přímo propojen s Pisarskou baštou. Oba objekty vznikly současně. Kolem roku 1492 je původní kaplička rozšířena k objektu Matějova domu, se kterým je propojena emporou. Kostel prošel úpravami okolo roku 1561, kdy došlo ke zvýšení lodě do dnešní podoby. Během reformace byl kostel evangelický, po odebrání kostela převzali stavbu jezuité, kteří ji barokně upravili.
  • Evangelický kostel, jednolodní empírová stavba na půdorysu řeckého kříže, bez věže, z let 1803–1807. Interiér je řešen jako centrální eliptický prostor se dvěma úrovněmi empor. Na oltáři se nachází obraz žehnajícího Krista. Na Hlavní fasádě dominuje rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem s tympanonem. Na ose rizalitu je umístěn portikus nesený dvěma toskánskými sloupy. Nad ním se nachází termální okno. Fasády kostela jsou členěny lizénovými pásy.
  •  

    Kostel sv. Kříže

  •  
  •  

    Evangelický kostel

Ostatní památky Editovat

 
Městský hrad v pozadí kostel Nanebevzatí Panny Marie

Středověké centrum města bylo v roce 1955 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Areál Městského hradu byl prohlášen za národní památku. Kromě samotného hradu se to týká Kostela Nanebevzetí Panny Marie, takzvaného farního. Matějův dům byl sídlem královského úředníka. V areálu se nachází také stará radnice, tzv. Pretórium.

Na Náměstí SNP se nachází Katedrála svatého Františka Xaverského i biskupský palác. Stejně je tu i zrekonstruovaná radnice, domy bohatých obyvatel města: Thurzův dům, Benického dům, nakloněná městská hodinová věž a další památky. Další historické památky se nacházejí mimo centra: Kaštel Radvanských, Bárczyovský zámeček, Tihániovský kaštel. Mezi modernější stavby patří Památník SNP. Toto dílo architekta Dušana Kuzma bylo dokončeno v roce 1969.

Divadlo Editovat

 
Národní dům na Národnej ulici je sídlem Státní opery

V Banské Bystrici působí několik divadel. Státní opera uvádí operní, muzikálové a baletní představení. Divadlo z Pasáže v Banské Bystrici jako jediné divadlo na Slovensku angažuje herce s mentálním postižením. Loutkové divadlo na rozcestí se zabývá jednak loutkovým uměním pro děti a dospělé ale i jinými formami divadla. Moderní taneční umění zastupuje Studio tance. Ve městě působí i několik uměleckých škol, které pořádají koncerty svých studentů a pedagogů. V Banské Bystrici se také koná mezinárodní bienále loutkářské tvorby. Ve dvoře Beniczké pasáže v centru města od roku 2011 sídlí kulturní centrum Zahrada, které poskytuje prostor pro prezentaci a tvorbu komunitního a současného umění všech žánrů. Přilehlý zahradní park slouží jako veřejná odpočinková zóna pro návštěvníky a obyvatele města.

Muzea a galerie Editovat

Turismus Editovat

V roce 2016 město zaznamenalo 24% růst v počtu návštěvníků, počet přenocování se zvýšil o 27%. Tržby ubytovacích zařízení se zvýšily o 37% a zvýšila se i jejich kapacita. Město z daní na ubytování získalo přibližně 26 000 eur. K 30. červnu 2015 bylo v banskobystrickém okrese 124 ubytovacích zařízení, které využilo 39 552 návštěvníků.

Školství Editovat

Vysoké školy Editovat

V Banské Bystrici sídlí dvě veřejné vysoké školy, dvě soukromé vysoké školy a fakulta státní vysoké školy :

Střední školy Editovat

Na území města působí následovné střední školy :

Gymnázia Editovat

Církevní gymnázia Editovat

Střední odborné školy Editovat

Učiliště Editovat

Soukromné střední školy Editovat

Základní školy Editovat

Na území města působí následující základní školy :

Základní školy v zřizovatelské působnosti Města Banská Bystrica Editovat

Soukromné základní školy Editovat

Církevní základní školy Editovat

Speciální základní školy Editovat

Sport Editovat

Osobnosti Editovat

Rodáci Editovat

Ostatní osobnosti Editovat

  • Matej Bel (1684–1749), studoval zde na gymnáziu a byla po něm pojmenována místní univerzita
  • Ján Botto (1829–1891), básník, je zde pohřbený
  • Jozef Decrett (1774–1841), lesník
  • Jozef Božetech Klemens (1817– 1883), malíř, sochař, vynálezce, přírodovědec a fotograf, učil zde
  • Karol Kuzmány (1806–1866), spisovatel, překladatel, novinář, teolog; působil v Bánské Bystrici a má zde pamětní desku
  • Štefan Moyzes (1797–1842), pedagog a politik, banskobystrický biskup
  • Martin Rázus (1888–1937), básník, prozaik, dramatik, publicista, politik, evangelický farář; pohřbený je v Banské Bystrici
  • Terézia Vansová (1857–1942), spisovatelka

Partnerská města Editovat

Odkazy Editovat

Reference Editovat

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. ↑ a b LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 272.
  3. ↑ http://bbonline.sk/pocet-obyvatelov-banskej-bystrice-stale-klesa/

Literatura Editovat

  • FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.

Související články Editovat

Externí odkazy Editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Banská_Bystrica&oldid=22939979“