Maďarská menšina na Slovensku

Za příslušníky maďarské menšiny na Slovensku jsou považováni občané Slovenska hlásící se k maďarské národnosti, a občané Maďarska mající na Slovensku krátkodobý, či trvalý pobyt. Podle údajů z sčítání obyvatel roku 2021 žije v zemi 458 467 občanů Slovenska hlásících se k maďarské národnosti, kteří tvoří 8,5 % populace Slovenska. Podle údajů ze sčítání obyvatel jsou s výrazným odstupem největší národnostní menšinou, ovšem romské obyvatelstvo, které podle odhadů tvoří až 10 % obyvatel Slovenska, se velmi často hlásí k majoritní národnosti na daném místě, tj. ve sčítání se označili za Slováky, popř. Maďary. Nejvíce jejích příslušníků žije v jižní části země při hranicích s Maďarskem, v okrese Komárno v Nitranském kraji a v okrese Dunajská Streda v Trnavském kraji tvoří maďarské obyvatelstvo většinu, v řadě dalších okresů při maďarské hranici představují Maďaři významnou menšinu.

Procentuální zastoupení maďarské populace v jednotlivých obcích Slovenska (stav 2021)
Přibližné zobrazení oblastí, ve kterých Maďaři žijí
Graf zobrazující oblasti s podílem maďarské populace, ve kterých Maďaři na Slovensku žijí. Dle údajů z roku 1991 vyplývá, že téměř polovina Maďarů žije na Slovensku v sídlech s procentuálním zastoupením maďarské populace větším než 80 %

Historie

editovat

Vznik Československa

editovat

Po stanovení hranic maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončení 1. světové války Trianonskou smlouvou vznikla v nově vzniklém Československu maďarská menšina. Dle údajů z roku 1921 čítala tato menšina 744 621 členů, a tvořila tak 5,47 % celkového obyvatelstva.

Druhá republika

editovat
Související informace naleznete také v článku První vídeňská arbitráž.

2. listopadu 1938 bylo ve Vídni ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. V rámci této tzv. první vídeňské arbitráže byla určitá území Československa s převahou maďarské populace odstoupena ve prospěch tehdejšího Maďarského království, podobně jako byly odstoupeny Sudety nacistickému Německu. Hranice stanovené Vídeňskou arbitráží přetrvaly až do konce druhé světové války, kdy bylo celé území Československu opět navráceno.

Poválečná situace

editovat

Jelikož postupimská konference kromě vysídlení československých občanů německé národnosti odmítla schválit podobný odsun i pro občany maďarské národnosti, uzavřela tehdejší československá vláda s maďarskou vládou dohodu o tzv. „výměně obyvatelstva“, při které se jakýkoliv příslušník slovenské menšiny v Maďarsku mohl přestěhovat do ČSR a za něj byl vystěhován do Maďarska jeden příslušník maďarské menšiny na Slovensku. Na základě této dohody bylo odsunuto do Maďarska 90 000 slovenských Maďarů.[1]

Demografie

editovat

Dle údajů z roku 2011 žije na území Slovenska 458 467 osob náležících k této menšině, tvořících tak 8,5 % celkového obyvatelstva. V roce 1991 čítala tato menšina 567 296 členů s 10,8% podílem na obyvatelstvu.

Tabulka zobrazující procentuální zastoupení maďarské populace na Slovensku.[2]

kraj údaje 2001 údaje 2001
procentuálně
údaje 1991 údaje 1991
procentuálně
Bratislavský
27 434
4,6
32 938
5,4
Trnavský
130 740
23,7
134 205
24,8
Trenčínský
1 058
0,2
1 268
0,2
Nitranský
196 609
27,6
216 414
30,2
Žilinský
660
0,1
717
0,1
Banskobystrický
77 795
11,7
85 427
13,0
Prešovský
817
0,1
803
0,1
Košický
85 415
11,2
95 524
12,9

Seznam slovenských měst s největším podílem maďarské populace a její procentuální vyjádření[3]:

Známé osobnosti

editovat

Historické

editovat

Současné

editovat

Maďarské instituce na Slovensku

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maďari na Slovensku na slovenské Wikipedii.

  1. Maďarská menšina na Slovensku [online]. [cit. 2009-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-22. 
  2. Bývajúce obyvateľstvo podľa národnosti – 2001, 1991 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-28. (slovensky) 
  3. Mestská a obecná statistika. portal.statistics.sk [online]. [cit. 2010-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-02. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat