Maďarská menšina na Slovensku
Za příslušníky maďarské menšiny na Slovensku jsou považováni občané Slovenska hlásící se k maďarské národnosti, a občané Maďarska mající na Slovensku krátkodobý, či trvalý pobyt. Podle údajů z sčítání obyvatel roku 2021 žije v zemi 458 467 občanů Slovenska hlásících se k maďarské národnosti, kteří tvoří 8,5 % populace Slovenska. Podle údajů ze sčítání obyvatel jsou s výrazným odstupem největší národnostní menšinou, ovšem romské obyvatelstvo, které podle odhadů tvoří až 10 % obyvatel Slovenska, se velmi často hlásí k majoritní národnosti na daném místě, tj. ve sčítání se označili za Slováky, popř. Maďary. Nejvíce jejích příslušníků žije v jižní části země při hranicích s Maďarskem, v okrese Komárno v Nitranském kraji a v okrese Dunajská Streda v Trnavském kraji tvoří maďarské obyvatelstvo většinu, v řadě dalších okresů při maďarské hranici představují Maďaři významnou menšinu.
Historie
editovat.png)
Vznik Československa
editovatPo stanovení hranic maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončení 1. světové války Trianonskou smlouvou vznikla v nově vzniklém Československu maďarská menšina. Dle údajů z roku 1921 čítala tato menšina 744 621 členů, a tvořila tak 5,47 % celkového obyvatelstva.
Druhá republika
editovat2. listopadu 1938 bylo ve Vídni ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. V rámci této tzv. první vídeňské arbitráže byla určitá území Československa s převahou maďarské populace odstoupena ve prospěch tehdejšího Maďarského království, podobně jako byly odstoupeny Sudety nacistickému Německu. Hranice stanovené Vídeňskou arbitráží přetrvaly až do konce druhé světové války, kdy bylo celé území Československu opět navráceno.
Poválečná situace
editovatJelikož postupimská konference kromě vysídlení československých občanů německé národnosti odmítla schválit podobný odsun i pro občany maďarské národnosti, uzavřela tehdejší československá vláda s maďarskou vládou dohodu o tzv. „výměně obyvatelstva“, při které se jakýkoliv příslušník slovenské menšiny v Maďarsku mohl přestěhovat do ČSR a za něj byl vystěhován do Maďarska jeden příslušník maďarské menšiny na Slovensku. Na základě této dohody bylo odsunuto do Maďarska 90 000 slovenských Maďarů.[1]
Demografie
editovatDle údajů z roku 2011 žije na území Slovenska 458 467 osob náležících k této menšině, tvořících tak 8,5 % celkového obyvatelstva. V roce 1991 čítala tato menšina 567 296 členů s 10,8% podílem na obyvatelstvu.
Tabulka zobrazující procentuální zastoupení maďarské populace na Slovensku.[2]
| kraj | údaje 2001 | údaje 2001 procentuálně |
údaje 1991 | údaje 1991 procentuálně |
|---|---|---|---|---|
| Bratislavský | ||||
| Trnavský | ||||
| Trenčínský | ||||
| Nitranský | ||||
| Žilinský | ||||
| Banskobystrický | ||||
| Prešovský | ||||
| Košický |
Seznam slovenských měst s největším podílem maďarské populace a její procentuální vyjádření[3]:
- Veľký Meder (maďarsky Nagymegyer) – 84,6 %
- Kolárovo (maďarsky Gúta) – 82,6 %
- Dunajská Streda (maďarsky Dunaszerdahely) – 79,75 %
- Kráľovský Chlmec (maďarsky Királyhelmec) – 76,94 %
- Štúrovo (maďarsky Párkány) – 68,7 %
- Šamorín (maďarsky Somorja) – 66,63 %
- Fiľakovo (maďarsky Fülek) – 64,40 %
- Šahy (maďarsky Ipolyság) – 62,21 %
- Tornaľa (maďarsky Tornalja) – 62,14 %
- Komárno (maďarsky Komárom) – 60,09 %
- Čierna nad Tisou (maďarsky Tiszacsernyő) – 60 %
- Veľké Kapušany (maďarsky Nagykapos) – 56,98 %
- Želiezovce (maďarsky Zselíz) – 51,24 %
- Hurbanovo (maďarsky Ógyalla) – 50,19 %
- Moldava nad Bodvou (maďarsky Szepsi) – 43,6 %
- Sládkovičovo (maďarsky Diószeg) – 38,5 %
- Galanta (maďarsky Galánta) – 36,80 %
- Rimavská Sobota (maďarsky Rimaszombat) – 35,26 %
- Nové Zámky (maďarsky Érsekújvár) – 27,52 %
- Rožňava (maďarsky Rozsnyó) – 26,8 %
- Šaľa (maďarsky Vágsellye) – 17,9 %
- Senec (maďarsky Szenc) – 14,47 %
- Lučenec (maďarsky Losonc) – 13,11 %
- Levice (maďarsky Léva) – 12,23 %
Známé osobnosti
editovatHistorické
editovat- Bálint Balassi – básník
- János Esterházy – politik
- Mór Jókai – spisovatel
- Imre Madách – spisovatel
- Kálmán Mikszáth – spisovatel
- František II. Rákóczi – vůdce protihabsburského stavovského povstání
Současné
editovat- Vica Kerekes – herečka
- Béla Bugár – politik
- Edit Bauer – politička
- Pál Csáky – politik
- Miklós Duray – politik
- Sándor Márai – spisovatel
- László Mécs – básník
- József Nagy – politik
- Tamás Priskin – fotbalista
- Viki Ráková – herečka
- Zsolt Simon – politik
- Árpád Tőzsér – básník, literární kritik, překladatel
- Szidi Tobias – zpěvačka, herečka
- Csongor Kassai – herec
- Oszkár Világi – podnikatel
- Ľudovít (Lajos) Ódor – ekonom, bývalý úřednický premiér Slovenska
Maďarské instituce na Slovensku
editovat- Maďarská aliancia – politická strana
- Most-Híd 2023 – politická strana
- Fórum – politická strana
- Selye János Egyetem – Univerzita Jánosa Selyeho – vysoká škola s maďarským vyučovacím jazykem v Komárně
- Új Szó – deník v maďarském jazyce vydávaný v Bratislavě
- Madách – bývalé vydavatelství v Bratislavě
- Kalligram – vydavatelství v Bratislavě
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Maďari na Slovensku na slovenské Wikipedii.
- ↑ Maďarská menšina na Slovensku [online]. [cit. 2009-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-22.
- ↑ Bývajúce obyvateľstvo podľa národnosti – 2001, 1991 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-28. (slovensky)
- ↑ Mestská a obecná statistika. portal.statistics.sk [online]. [cit. 2010-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-02.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarská menšina na Slovensku na Wikimedia Commons - UHROVÁ-MÉSZÁROSOVÁ, Anna. Maďarská menšina na Slovensku. Vesmír [online]. 01. 2008. Roč. 87, 46. Dostupné online.
- Hungarians in Slovakia [online]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- (maďarsky) Stránky deníku Új Szó
