Lučenec

město na Slovensku

Lučenec (německy Lizenz, maďarsky Losonc) je město na Slovensku v Banskobystrickém kraji. Leží v Lučenské kotlině, podcelku Jihoslovenské kotliny. Žije zde přibližně 26 tisíc[1] obyvatel.

Lučenec
Pohled na město
Pohled na město
Lučenec – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška194 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresLučenec
Tradiční regionNovohrad
Administrativní dělení3 místní části
Lučenec
Lučenec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha47,8 km²
Počet obyvatel25 902 (2021)[1]
Hustota zalidnění542 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaAlexandra Pivková
Vznik1247 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.lucenec.sk
E-mailmsu@lucenec.sk
Telefonní předvolba047
PSČ984 01
Označení vozidel (do r. 2022)LC
NUTS511218
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kalvínský kostel v Lučenci
Tento článek je o slovenském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Lučenec (rozcestník).

Části města editovat

Místní části editovat

Sídliště editovat

  • Rúbanisko (největší)
  • Osloboditeľov, Vajanského
  • Štvrť M. R. Štefánika
  • Červenej armády

Osady editovat

Béter, Čerepeš, Čurgov, Cirkevná osada, Dolná Slatinka, Fabianka, Havašova samota, Hladký majer, Koháryho dolina, Horná Slatinka, Lučenské kúpele, Ľadovo, Markušova osada, Osada verejnej čistoty (Rapovská križovatka), Parný mlyn, Pokorného osada, Ružová osada, Šimova samota, Tausova osada, Uhoľná samota, Vágova samota, Vinice

Historie editovat

Středověk editovat

První písemná zmínka o Lučenci (Luchunch) je v listině krále Bely IV. ze dne 3.8.1247.[2] V roce 1451 se město již připomíná jako oppidum; v tomto roce zde také proběhla Bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Hunyadi a Jan Jiskra z Brandýsa, Jiskra nakonec zvítězil.

V polovině 16. století se zde rozšířilo silné reformační hnutí. Roku 1608 zabrali římskokatolický kostel kalvíni a většina obyvatelstva ke kalvínství i konvertovala. V roce 1622 Lučenec vypálili vojáci Gabriela Betlena; při tom shořely ale i listiny s městskými právy. Dalším problémem v 17. století byly navíc od jihu přicházející turecké výboje. V 17. a 18. století získal Lučenec od tehdejšího císaře Leopolda I. právo organizovat trhy.

Novověk editovat

 
Pomník padlým vojákům 2. ukrajinského frontu Rudé armády

V roce 1846 vznikla ve městě první banka, začaly také vycházet první noviny. Roku 1847 zde bylo založené kalvínské gymnázium. Během maďarské revoluce v letech 1848–1849 byl Lučenec v srpnu 1849 vypálen a vypleněn ruskou carskou armádou generála Grabbeho, kterou vídeňská vláda k potlačení revoluce zavolala na pomoc.[2] Vyhořel i kostel, takže musel být přestavěn - přestavba proběhla v neogotickém stylu. V 2. polovině 19. století zde začaly vznikat první závody a továrny. Na železniční síť byl připojen v roce 1871, kdy byla vybudována trať mezi Budapeští, Lučencem, Žilinou a Ostravou. Na konci století pak ještě vznikla nová radnice; roku 1899 zasáhla město navíc povodeň. Po vyhlášení Československa, a napadení jihu Slovenska Maďary, i zde docházelo k bojům, Od roku 1925 pak existuje ve městě jak elektrická síť, tak i synagoga. V předvečer 2. světové války, roku 1938, kdy ČSR musela odstoupit svá pohraniční území, přišla i o Lučenec, který se stal součástí horthyovského Maďarska. Při sčítání lidu, které proběhlo dne 15.12.1939, zde bylo 2 099 obyvatel židovského vyznání (skoro 17 % obyvatel); v červnu 1944 byla většina z nich deportována do koncentračního tábora v Osvětimi.[3] Koncem druhé světové války zahynulo při bojích o Lučenec 196 rumunských vojáků, příslušníků 2. a 3. divize 4. rumunské armády; poblíž města připomíná tuto událost pomník.[4] Dále zda padli vojáci 2. ukrajinského frontu Rudé armády, jejichž jména jsou uvedena na pomníku v městském parku. Po válce došlo k obnově i rozvoji města, zároveň byly ale zničeny architektonicky cenné domy.

Charakter města editovat

Lučenec je okresní město, za dob socialismu zde byly závody těžkého strojírenství, dnes zde jsou ještě textilní a konzervárenské provozy. Vyrábí se zde i víno, a to z révy pěstované na nedalekých vinicích. Ve městě je také Novohradské múzeum.

Napojení na železniční síť editovat

Železníční stanice Lučenec leží na tratích

Osobnosti editovat

Sport editovat

Ve městě působí různé sportovní kluby.

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lučenec na slovenské Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. a b História. www.lucenec.sk [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-24. 
  3. JURIČKOVÁ, Ivana. Lučenec ako sídlo židovskej komunity v 1. polovici 20. storočia: Bakalárska diplomová prácaa [online]. Masarykova univerzita Brno: Filozofická fakulta: Historický ústav [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  4. Lučenec | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat