Lučenec
Lučenec (německy Lizenz, maďarsky Losonc) je město na Slovensku v Banskobystrickém kraji. Leží v Lučenské kotlině, podcelku Jihoslovenské kotliny. Žije zde přibližně 26 tisíc[1] obyvatel.
| Lučenec | |
|---|---|
.jpg) Pohled na město | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′53″ s. š., 19°40′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 194 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Lučenec |
| Tradiční region | Novohrad |
| Administrativní dělení | 3 místní části |
  Lučenec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 47,8 km² |
| Počet obyvatel | 25 902 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 542 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Alexandra Pivková |
| Vznik | 1247 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| msu | |
| Telefonní předvolba | 047 |
| PSČ | 984 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | LC |
| NUTS | 511218 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
StředověkEditovat
První písemná zmínka o Lučenci (Luchunch) je v listině krále Bely IV. ze dne 3.8.1247.[2] V roce 1451 se město již připomíná jako oppidum; v tomto roce zde také proběhla Bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Hunyadi a Jan Jiskra z Brandýsa, Jiskra nakonec zvítězil.
V polovině 16. století se zde rozšířilo silné reformační hnutí. Roku 1608 zabrali římskokatolický kostel kalvíni a většina obyvatelstva ke kalvínství i konvertovala. V roce 1622 Lučenec vypálili vojáci Gabriela Betlena; při tom shořely ale i listiny s městskými právy. Dalším problémem v 17. století byly navíc od jihu přicházející turecké výboje. V 17. a 18. století získal Lučenec od tehdejšího císaře Leopolda I. právo organizovat trhy.
NovověkEditovat
V roce 1846 vznikla ve městě první banka, začaly také vycházet první noviny. Roku 1847 zde bylo založené kalvínské gymnázium. Během maďarské revoluce v letech 1848–1849 byl Lučenec v srpnu 1849 vypálen a vypleněn ruskou carskou armádou generála Grabbeho, kterou vídeňská vláda k potlačení revoluce zavolala na pomoc.[2] Vyhořel i kostel, takže musel být přestavěn - přestavba proběhla v neogotickém stylu. V 2. polovině 19. století zde začaly vznikat první závody a továrny. Na železniční síť byl připojen v roce 1871, kdy byla vybudována trať mezi Budapeští, Lučencem, Žilinou a Ostravou. Na konci století pak ještě vznikla nová radnice; roku 1899 zasáhla město navíc povodeň. Po vyhlášení Československa, a napadení jihu Slovenska Maďary, i zde docházelo k bojům, Od roku 1925 pak existuje ve městě jak elektrická síť, tak i synagoga. V předvečer 2. světové války, roku 1938, kdy ČSR musela odstoupit svá pohraniční území, přišla i o Lučenec, který se stal součástí horthyovského Maďarska. Při sčítání lidu, které proběhlo dne 15.12.1939, zde bylo 2 099 obyvatel židovského vyznání (skoro 17 % obyvatel); v červnu 1944 byla většina z nich deportována do koncentračního tábora v Osvětimi.[3] Po válce došlo k obnově i rozvoji města, zároveň byly ale zničeny architektonicky cenné domy.
Charakter městaEditovat
Lučenec je okresní město, za dob socialismu zde byly závody těžkého strojírenství, dnes zde jsou ještě textilní a konzervárenské provozy. Vyrábí se zde i víno, a to z révy pěstované na nedalekých vinicích. Ve městě je také Novohradské múzeum.
Napojení na železniční síťEditovat
Železníční stanice Lučenec leží na tratích
OsobnostiEditovat
- Juraj Babjak, právník
- Koloman Banšell, evangelický kněz, prozaik, novinář
- Karol Borhy, fotbalový trenér
- Zoltán Brüll, horolezec
- Tomáš Büchler, lékař
- Marek Danko, klavírista, skladatel a hudební producent
- Miklós Duray, geolog, publicista, disident, politik
- Ego, rapper
- Emil Le Giang, fotbalový útočník
- Lukáš Ferencz, fyzik
- Juraj Fischer, příslušník československé zahraniční armády, nositel Řádu čestné legie, politický vězeň
- Patrik Le Giang, fotbalový brankář
- Pavol Glesk, atletický trenér
- Milan Gombala, skokan do dálky
- Jozef Hanák, fotbalový brankář
- Pavel Holländer, český ústavní soudce, právník, profesor
- Vladimír Chmelo, operní pěvec
- Ján Jackuliak, divadelní a filmový herec
- Ladislav Kačáni, fotbalista, fotbalový trenér
- Karlo, rapper z Milion+, dříve známý jako Gumbgu
- József Kármán, spisovatel
- Ján Klamárik, pedagog a politik
- Adriana Kučerová, sopranistka
- Jozef Murgaš, primátor Lučence, politik
- Slavomír Ondrejovič, jazykovědec
- Juraj Palkovič, básník, novinář, překladatel, profesor, politik
- Oľga Pietruchová, spisovatelka
- Róbert Ruffíni, skokan do výšky
- Miroslav Samaš, politik
- Ladislav R. Schramm, lékař, klavírista a hudební skladatel.
- Lubomír Skřivánek, sochař, malíř a profesor výtvarné výchovy a češtiny
- Božena Slančíková-Timrava, prozaička a dramatička
- Pavel Socháň, národopisec, fotograf, spisovatel a dramatik
- Pavol Szikora, sportovec
- Július Šimon, fotbalový záložník
- Ján Šmok, fotograf, pedagog
- Zoltán Tildy, duchovní reformní církve, politik, maďarský premiér, prezident druhé Maďarské republiky v letech 1946–1948
- Pavel Uhorskai, generální biskup Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku
- Ervín Varga, sportovec
- Štefan Vašek, pedagog
SportEditovat
Ve městě působí různé sportovní kluby.
Partnerská městaEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ a b História. www.lucenec.sk [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-24.
- ↑ JURIČKOVÁ, Ivana. Lučenec ako sídlo židovskej komunity v 1. polovici 20. storočia: Bakalárska diplomová prácaa [online]. Masarykova univerzita Brno: Filozofická fakulta: Historický ústav [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lučenec na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
