Louny

město v okrese Louny v Ústeckém kraji, Česká republika

Louny (německy Laun) jsou město v okrese Louny v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, přibližně 50 km od Prahy. Žije zde přibližně 18 tisíc[1] obyvatel a jedná se tak o druhou největší obec okresu po Žatci, avšak s městem sousedící obce (Dobroměřice, Lenešice, Černčice, Obora a Vršovice) tvoří dohromady zhruba 23 tisíc obyvatel a zároveň největší aglomeraci okresu Louny[4].

Louny
Logo města
Louny od jihu
Louny od jihu
Znak města LounyVlajka města Louny
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecLouny
Obec s rozšířenou působnostíLouny
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel18 121 (2023)[1]
Rozloha24,14 km²[2]
Nadmořská výška185 m n. m.
PSČ440 01
Počet domů2 406 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ23
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové náměstí 35
440 23 Louny
podatelna@mulouny.cz
StarostaMgr.et Bc.Milan Rychtařík (ANO)
Oficiální web: www.mulouny.cz
Louny na mapě
Louny
Louny
Další údaje
Kód obce565971
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Původ názvu Louny, dříve Lúně (singulár, ž.) nebo Lúny, se často dává do souvislosti s Lunou = Měsícem, případně s vlastním jménem Lún. Jako pravděpodobný se jeví také původ ve staročeském slově lúňa – lúna (ke slovesu lunúti) s významem proudy, slapy, čemuž odpovídá umístění původní vsi u brodu na řece.[5]

Historie editovat

 
Louny zachycené v díle Topographia Bohemiae, Moraviae Et Silesiae, rytina Matthäuse Meriana, 1650

První zmínky o osadě Luna při brodu přes řeku Ohři pochází ze 12. století. V šedesátých letech 13. století dal Přemysl Otakar II. v její blízkosti postavit královské město. Město kolonizovali osadníci ze Saska. Ti se usadili na náměstí a české obyvatelstvo v okolních ulicích. Památkou na to je Česká ulice (platea bohemica) obtáčející náměstí na jihu, doložená v městských knihách ve 14. století. V pozdější době leželo na jazykové hranici, ale bylo převážně české. V první fázi husitství se rozšířila pověst, že Louny patří mezi pět vyvolených měst (spolu s Plzní, Klatovy, Žatcem a Slaným), které v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Za husitských válek se Louny spojily se Žatcem a Slaným a přidaly se na stranu husitů. V té době byly zničeny kláštery dominikánů a magdalenitek, stojící ve městě. Po požáru 25. března 1517 byla velká část města přestavěna. Třicetiletá válka znamenala pro město katastrofu. Bylo několikrát po sobě vydrancováno saskými a švédskými vojsky. V průběhu 19. století došlo k rozsáhlým demolicím v historické části, při kterých zmizela původní radnice, Pražská brána spolu s téměř polovinou městského opevnění a renesanční domy.

Židovská komunita editovat

Nejstarší židovské osídlení v Lounech se datuje od poloviny 14. století, přičemž v 15. století vznikla ve městě židovská náboženská obec.[6] Židé tehdy žili v západní části ulice Česká a později i v Jakoubkově ulici. V průběhu 16. století (1508 a 1541–1542) a v 17. století (1642) byli židé z Loun vyhnáni. K výraznějšímu rozvoji židovského osídlení pak došlo až v 19. století. V roce 1880 zde žilo 369 židů, o deset let později již židé s 567 osobami tvořili 9 % obyvatel města. Poté již počet židovských obyvatel klesal a například v roce 1930 žilo ve městě jen 205 židů.[7]

K modlitebním účelům používali lounští židé modlitebnu v domě v České ulici čp. 3. Ta však později přestala být vyhovující, a tak byla v roce 1871 postavena synagoga v pseudomaurském slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války. Během války byla odkoupena městem, které v ní zřídilo muzeum. To v synagoze sídlilo do roku 1954 a od roku 1967 je synagoga depozitářem Státního okresního archivu Louny.[7] Židovské hřbitovy existovaly v Lounech postupně tři. Nejstarší existoval v lokalitě pod Mělci od roku 1680. Pohřbívalo se na něm do roku 1866 a zanikl patrně počátkem 20. století. Druhý se nacházel pod Malým vrchemVršovic a byl používán od první poloviny 19. století. Zrušen byl v roce 1930. Třetí a zároveň současný židovský hřbitov je součástí městského hřbitova při Rakovnické ulici a byl založen roku 1874. Čítá na 250 náhrobků a jeho součástí je rekonstruovaná obřadní síň. Na hřbitově se stále pohřbívá.[6]

Přírodní poměry editovat

Louny, označované jako „jižní brána Českého středohoří“ nebo „Perla na řece Ohři“, leží v Dolnooharské tabuli na řece Ohři. Nachází se v teplém a suchém regionu s průměrnou roční teplotou 8–9 °C, ve srážkovém stínu Krušných hor. Průměrný roční úhrn srážek nepřesahuje 500 milimetrů.

Na severu město sousedí s CHKO České středohoří. Zajímavým místem pro rogalisty a paraglidisty je kopec Raná. Na jihu Lounska začíná přírodní park Džbán.

Obyvatelstvo editovat

Podle sčítání 1921 zde žilo v 994 domech 11 706 obyvatel, z nichž bylo 6 155 žen. 11 556 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 65 k německé a dvanáct k židovské. Žilo zde 2 264 římských katolíků, 238 evangelíků, 6 464 příslušníků Církve československé husitské a 253 židů.[8] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 383 domech 11 896 obyvatel. 11 644 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 174 k německé. Žilo zde 2 866 římských katolíků, 329 evangelíků, 6 453 příslušníků Církve československé husitské a 205 židů.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[10][11][12]
Město Louny
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 4 260 5 938 6 814 10 698 12 034 12 266 12 413 12 356 12 537 13 452 17 543 20 812 19 639 18 121 17 563
Místní část Louny
Obyvatelé 3 843 5 561 6 346 10 212 11 484 11 706 11 896 11 956 12 209 13 142 17 296 20 636 19 453 17 898 17 318
Domy 396 435 489 708 828 994 1 383 1 776 1 777 1 845 1 769 1 987 2 012 2 201 2 281

Městská správa editovat

Členění města editovat

 
Katastrální území Loun

Louny se skládají ze tří částí, které jsou shodné s katastrálními územími. Část Brloh s městem územně přímo nesousedí, tuto exklávu od zbytku města oddělují katastry obcí Cítoliby a Chlumčany):

Městys Cítoliby a také obce Černčice, Dobroměřice, Chraberce, Líšťany, Obora, Raná, Veltěže a Vršovice byly dříve součástí města.[13]

Správní území editovat

Související informace naleznete také v článcích Okres Louny a Správní obvod obce s rozšířenou působností Louny.

Louny jsou okresním městem, mají také statut obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem. Okres Louny se skládá ze sedmdesáti obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností ze 41 obcí.

Ve městě také stále sídlí okresní soud a okresní státní zastupitelství a další instituce s okresní působností, např. Okresní správa sociálního zabezpečení.

Symboly města editovat

Město má vyhláškou stanovený městský znak, městský prapor a městskou pečeť.

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. prosince 1998.[14]

Hospodářství editovat

Louny a okolí byly vždy spíše zemědělský region. Jsou známy produkcí vysoce kvalitního chmele. Chmel rostl v regionu patrně odnepaměti, jeho pěstování ale ještě v devadesátých letech 18. století nepřesáhlo potřeby nejbližšího okolí. Později ale stoupla po chmelu poptávka v zahraničí a s tím se rychle zvýšila výměra chmelnic.[15]Českém středohoří se pěstuje ovoce. Průmysl byl vždy spíše zpracovatelský, např. Pivovar Louny (stojící ovšem těsně za hranicí města, v katastru Černčic; nyní již zrušený). V první polovině 19. století byly však ve městě založeny železniční opravny, depo kolejových vozidel (v roce 2004 zrušeno), později Elektroporcelán Louny, Praga Louny. V současné době vyrábí v průmyslové zóně jihovýchodně od města několik japonských, převážně strojírenských firem (AISAN, Ishimitsu, TiCz, ad.).

Doprava editovat

Ve městě fungují tři linky MHD[16]. Město má přímé železniční spojení s Kralupy nad Vltavou (trať 110), Lovosicemi a Postoloprty (trať 114) a s Mostem a Rakovníkem (trať 126). Uzlovým nádražím ve městě je železniční stanice Louny. V současnosti se přestavuje silnice I/7 na dálnici D7 z Prahy do Chomutova, po této silnici je vedena část obchvatu města, který byl vybudován v letech 19962001 jako součást této přestavby a jedná se o pravou polovinu příčného profilu budoucí dálnice, dokončení se plánuje na rok 2023. Dále je město s okolím spojeno také silnicí první třídy I/28, silnicemi druhé třídy II/225, II/229, II/246 (stará silnice I/7) a silnicemi třetí třídy III/25013, III/2462, III/2469 a také krátkou III/2463

Na jižním okraji města začíná naučná stezka Louny–Zeměchy.

Společnost editovat

Kultura editovat

V Masarykových sadech je provozováno městské výstaviště, kde probíhají výstavy jako Člověk v přírodě, Dům a zahrada, Autosalon apod. Od roku 2004 probíhají ve městě městské slavnosti Letní lounské vábení, víkendová akce s kulturním a sportovním programem. Ve městě je pořádáno celoročně mnoho koncertů. Působí zde několik galerií a muzeí: Galerie Benedikta Rejta, Galerie města Loun, Okresní muzeum v Lounech a Muzeum araukaritů. Funguje zde také Vrchlického divadlo. Ve městě jsou tři minipivovary: Domov, ZLoun a Zichovec.

Školství editovat

Ve městě se nachází pět základních škol (v osmdesátých letech byly školy pojmenovány čísly 1.–8., ale ze 2. základní školy se stala škola zvláštní a do číslování se počítaly také školy vesnické), zvláštní škola, obchodní akademie, střední odborná škola a gymnázium.

Sport editovat

Ve městě působí fotbalový tým FK Louny, který vznikl v roce 2000 spojením klubů Meteor Louny a SK Čechie Louny, a hokejový tým HC Slovan Louny. V házené působí ve vyšších soutěžích tým TJ Lokomotiva Louny. Ve městě jsou tenisové kurty a město na nich odchovalo tenistky Karolínu a Kristýnu Plíškové. Je zde baseballové hřiště a klub, jízdárna, sportovní hala, plavecká hala, městské koupaliště, velodrom, 2 fotbalová hřiště, hokejové hřiště, atd. Na místní veslařský klub měli vazby dva pozdější olympijští vítězové, Václav Kozák a Josef Holeček.[17] Ve městě se konají závody hendikepovaných cyklistů European Handbike Circuit.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lounech.
 
Kostel svatého Mikuláše
 
Eklektická obřadní síň u židovského hřbitova
 
Minerální pramen Luna

Louny mají zajímavé historické centrum, ze dvou třetin obehnané hradbami. Za zmínku stojí chrám sv. Mikuláše z 15. století, postavený hutí Benedikta Rejta, Žatecká brána, středověké domy Daliborka (okresní archiv) a Sokolů z Mor (muzeum). V centru lze nalézt také galerii, Vrchlického divadlo, kino Svět, knihovnu, stálé loutkové divadlo, bývalou židovskou synagogu a mnoho domů z přelomu 19. a 20. století. Významnou připomínkou barokního stavitelství je Barokní špitál z roku 1698.

Ve městě a v jeho blízkosti je také mnoho památníků a pomníků, například památník padlých parašutistů na Mělcích.

Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše je jedním z vrcholných děl české pozdní gotiky.Byl postaven po požáru 25. března 1517 na místě původního kostela hutí královského architekta Benedikta Rejta. Dílo s 60 m vysokou věží bylo dokončeno roku 1538. Chrám je trojlodní, s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. Vyřezávaný oltář vyrobil v letech 1701–1706 umělecký truhlář Marek Nonnenmacher, sochami ho vyzdobili Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem. Na konci 19. století byl kostel opraven pod vedením Josefa Mockera a Kamila Hilberta. V současné době je zpřístupněn ochoz věže.
Kostel svatého Petra
Kostel svatého Petra stojí na bývalém Žateckém předměstí vedle 7. ZŠ Prokopa Holého. Před založením královského města Loun byl ve 12. nebo 13. století centrem vesnice Lúna. Zdivo jeho západního průčelí je románské, tudíž je nejstarší stavbou v Lounech. Loď a presbytář byly postaveny v letech 1456–1463. V sedmdesátých letech 19. století ho upravil Josef Mocker. V roce 2006 prošel rozsáhlou opravou. V současné době nad ním má patronát místní Základní umělecká škola a pořádá v něm koncerty.
Kostel Čtrnácti svatých pomocníků
Kostel Čtrnácti svatých pomocníků byl postaven podle návrhu lounského architekta Ludvíka Naymayera, na kterém se podílel i Pavel Ignác Bayer. Záměrem stavby bylo odvrácení blížící se epidemie moru, k realizaci stavby však došlo až po jejím odeznění v roce 1718. V první polovině 18. století existovala při kostele poustevna, zrušená spolu s ním při náboženských reformách Josefa II. Tehdy bylo odvezeno i jeho původní vybavení. V interiéru se dochovaly nástěnné malby lounského malíře Antonína Smichea. Roku 2010 byl kostel opraven a znovu vysvěcen.
Žatecká brána
Žatecká brána je jediná zachovalá městská brána. Pochází z roku 1500. Dochovaly se ještě dvě dělové bašty a velká část vnějšího opevnění, které vznikalo ve druhé polovině 15. století. Na severní straně (ulice Pod Šancemi) zachovaná hranolová věž a náznak kruhových bašt.
Dům rytířů Sokolů z Mor
Dům čp. 43 se středověkým jádrem v Pivovarské ulici
Loutkové divadlo Louny
Lounské loutkové divadlo je nejstarší stálé (kamenné) loutkové divadlo v České republice a pravděpodobně i v Evropě, které je stále funkční.
Kotěrova dělnická kolonie
Skládá se z rodinných domků pro zaměstnance železničních opraven. Projektoval roku 1909 Jan Kotěra. Kolonie tvoří zajímavý stavební komplex, který nebyl v důsledku války dokončen. Jeho součástí měl být i kostel, škola a sociální služby.
Galerie Benedikta Rejta
Galerie Benedikta Rejta se nachází v objektu městského pivovaru po rekonstrukci, kterou provedl roku 1998 architekt Emil Přikryl.
Synagoga v Lounech
Lounská synagoga stojí v Hilbertově ulici čp. 70, cca 200 m východně od Mírového náměstí. Byla postavena v roce 1871 v pseudomaurském slohu s novorománskými prvky. V průběhu druhé světové války bylo v synagoze zřízeno muzeum a od roku 1967 slouží jako depozitář Státního okresního archivu.[7] Současný židovský hřbitov je v pořadí třetím lounským židovským hřbitovem. Založen byl v roce 1874 a čítá na 250 náhrobků. U vstupu na hřbitov se nachází rekonstruovaná obřadní síň v červenobílé barvě s maurskými slohovými prvky.[18] Židovský hřbitov přímo sousedí s městským hřbitovem v Rakovnické ulici.
Lounské muzeum
Lounské muzeum sídlí v gotickém domě Sokolů z Mor poblíž Mírového náměstí. Stálá expozice se zabývá dějinami husitství v severozápadních Čechách. V ostatních prostorách se konají krátkodobé výstavy.
Funkcionalistický kostel
Kostel FS Českobratrské církve evangelické, postaven roku 1932 podle projektu lounského architekta Pavla Bareše. Je velmi hodnotnou ukázkou funkcionalistické církevní architektury čtyřicátých let 20. století. K základnímu objektu kostela přistavěli v roce 1936 byt faráře a dobová zpráva uvádí, že i tak není projekt zcela realizován. Základní skeletová železobetonová konstrukce odlehčuje nosnost zdiva a projektant posunutím řady oken ke korunní římse dosáhl zlepšení osvětlení vnitřních prostor.
Minerální pramen Luna
Vývěr minerálního pramenu Luna se nachází v parku mezi Vladimirskou a Cítolibskou ulicí.[19] Dále je vyveden v Domově důchodců a v zahradě u nemocnice.[20] Voda vyvěrá z 1233 metrů hlubokého vrtu z let 1962–1963. Vrt pronikl křídovými a prvohorními sedimenty a porfyrovými tufity. V hloubce od 905,4 do 1233 metrů se vyskytuje hrubozrnná, hydrotermálně přeměněná žula s polohami kontaktních rohovců,[21] která je okrajem rozsáhlého žulového masivu tzv. tiské žuly známé z oblasti Blatna, Petrohradu nebo Oráčova. Zdrojem minerální vody jsou právě polohy žuly v hloubkách přibližně od 1098 do 1192 metrů.[22] Vydatnost pramene v letech 1966–1967 oproti stavu po otevření vrtu poklesla z 1,2 na 0,32 l·s−1 a zároveň se zvýšila teplota na 40–42 °C a obsah oxidu uhličitého na 1700–1800 mg·l−1. Voda se s dobrými výsledky používala při léčení zánětů dýchacích cest, trávicího ústrojí, močových cest a žlučníku. Osvědčila se i při podávání částečných koupelí a obkladů při léčení ekzémů a bércových vředů. Celková mineralizace byla při analýze z roku 1966 17,65 g·l−1. Kromě oxidu uhličitého tehdy voda obsahovala 4555 mg·l−1 sodíku a 703 mg·l−1 chloridových aniontů.[21]

Osobnosti editovat

Partnerská města editovat

Partnerskými městy jsou:[26]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 [online]. [cit. 2019-04-23]. Dostupné online. 
  5. POLÁK, Václav. Lexikální a etymologické drobnosti VI.. nase-rec.ujc.cas.cz. 1937, roč. 21, čís. 9–10, s. 248–250. Dostupné online [cit. 2023-07-25]. 
  6. a b VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 143–144. 
  7. a b c FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 100. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 216. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 210. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. 
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 74, 80, 99, 192, 287, 367, 444, 563 a 585.
  14. Udělené symboly – Louny [online]. 1998-12-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. HOUDA, Josef. Džbán: ochranářská studie. Louny: Kulturní správa ONV v Lounech a Okresní pedagogické středisko v Lounech, 1969. 153 s. Kapitola Historický průzkum lesů Džbánu: Užitek lesa, s. 61. 
  16. Autobusy Karlovy Vary a.s.. www.autobusy-kv.cz [online]. [cit. 2019-04-23]. Dostupné online. 
  17. DLOUHÝ, Hynek. Ohře v Lounech „vychovala" dva olympijské vítěze. Žatecký a lounský deník [online]. 2016-07-27 [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. 
  18. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 232–233. 
  19. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-11-19]. Dostupné online. 
  20. Pramen Luna [online]. www.louny.eu [cit. 2018-11-19]. Dostupné online. 
  21. a b KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Louny, s. 99–103. 
  22. ELZNIC, Antonín; ZELENKA, Oldřich. Geologické a mineralogické vycházky západní částí Severočeského kraje. Teplice: Krajské muzeum Teplice, 1979. 112 s. Kapitola Svrchnokřídové sedimenty v okolí Loun, s. 69. 
  23. KURFÜRST, Pavel. Český hudební slovník [online]. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, rev. 2002-11-17 [cit. 2010-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-31. 
  24. STRNADOVÁ, Miroslava. Stadion ponese jméno fotbalisty Ladislava Nováka. Žatecký a lounský deník [online]. 2011-05-24 [cit. 2011-05-24]. Dostupné online. 
  25. Porno je čistá práce, myslí si osmnáctiletá Hanka ze SuperStar. iDNES.cz [online]. 2022-08-01 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. 
  26. Partnerská města [online]. Městský úřad Louny [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  27. Jumelage: Les amis de nos amis sont nos amis... [online]. La commune de Veneux-les-Sablons [cit. 2015-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-09. (francouzsky) 
  28. Oslavy 30letého partnerství mezi městy Louny a Zschopau. Svobodný hlas. Městský úřad Louny, 22. srpen 2002, roč. 12, čís. 34, s. 4. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  Břvany Nečichy, Raná, Chraberce Chožov  
Březno, Postoloprty   Černčice, Vršovice, Obora, Blšany, Veltěže, Počedělice, Slavětín
    Louny    
 
Zeměchy, Jimlín, Opočno, Malnice Cítoliby, Líšťany, Zbrašín, Brloh Chlumčany, Toužetín, Smolnice