Otevřít hlavní menu

Porfýr zastarale porfyrit je všeobecné označení kyselých až intermediálních intruzivních, subvulkanických hornin s porfyrickou texturou.[1] Jde o horniny, které obsahují větší krystaly (tzv. fenokrysty, často tvořené živcem) obklopené v jemnozrnné základní hmotě, jejíž elementy není možno rozlišit pouhým okem. Termín je odvozen od texturní klasifikace hornin, která není zohledněna v klasifikaci eruptivních hornin podle IUGS. Přestože nejde o systematické označení, je tento termín stále běžně používán.

Porfyr
Oblázek tzv. modrého porfyru (estérellit) z oblasti Massif de l'Esterel, blízko Saint-Raphaël ve Francii
Oblázek tzv. modrého porfyru (estérellit) z oblasti Massif de l'Esterel, blízko Saint-Raphaël ve Francii
Zařazení Magmatická hornina
Hlavní minerály kyselé až intermediární živce, křemen, biotit
Textura porfyrická
Ryolit či křemenný porfyr, lokalita Löbejün u Halle

Název porfyru bývá odvozen hlavních minerálů vyskytujících se jako fenokrysty (např. křemenoživcový porfyr), anebo podle typu horniny, od níž je odvozen (např. granitový porfyr).[1] Minerální složení je závislé na typu porfyru, časté jsou vyrostlice živců, přítomen může být i křemen a biotit. Minerály v základní hmotě většinou není možné rozlišit pouhým okem. Porfyry mohou vznikat z magmatu v připovrchových podmínkách při náhlém uvolnění vody a následném poklesu tlaku.[2]

Termín porfyr resp. porfyrit se používá už od antických dob.[3] Pochází z řeckého porphyreos – fialový. Termín byl zaveden podle typické červené horniny s krystaly velkých bílých živců, která byla běžně používána k výrobě ozdob v starověkém Římě.[4] Označení porfyrit se původně používalo pro horniny neobsahující křemen, resp. porfyrické horniny dioritového složení.[5] Termín křemenný porfyrit zavedl K. H. Rosenbusch (1877) a používal ho pro označení paleodacitů.[3] Označení křemenný porfyr se v minulosti používalo v Evropě pro předterciérní ryolity.

Porfyry jsou často spojeny s ložisky měděných, molybdenových, kobaltových a wolframových rud a tento termín se často používá v souvislosti s nimi.[1] Označení se také používalo pro vyvřelé červené horniny využívané pro dekorativní účely.

Příkladem takových hornin může být například porfyrická žula nebo andezit.

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Porphyry (geology) na anglické Wikipedii a Porfýr (subvulkanická hornina) na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Porphyry, Imperial College Rock Library Glossary [online]. Imperial College London, 2008 [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Best, M. G., 2003, Igneous and metamorphic petrology. Blackwell Publishing, Malden, 729 s.
  3. a b Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. Činčura, J. a kolektív, 1983, Encyklopédia Zeme. Bratislava, Obzor, s. 453
  5. Le Maitre (Editor), 2002, Igneous rocks A Classification and Glossary of Terms Recommendations of the International Union of Geological Sciences Subcommission on the Systematics of Igneous Rocks. Cambridge University Press, Cambridge, s. 141

Externí odkazyEditovat