Otevřít hlavní menu

Jan Sekera (14. listopadu 1935 Louny10. ledna 2015, Praha) byl český historik umění a galerista. Založil Galerii Benedikta Rejta v Lounech, v 90. letech byl ředitelem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Zaměřoval se zejména na studium a prezentaci českého výtvarného umění po roce 1945 a na dílo Františka Kupky. Je autorem mnoha odborných textů a výstavních katalogů.

PhDr. Jan Sekera
Jan Sekera v roce 2009
Jan Sekera v roce 2009
Narození 14. listopadu 1935
Louny ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 10. ledna 2015
Praha ČeskoČesko Česko
Vzdělání Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha - 1958
Povolání ředitel galerie 19662013
Zaměstnavatelé Okresní národní výbor Louny, Magistrát hlavního města Prahy
Titul PhDr.
Ocenění Čestný občan města Loun 2004
Manžel(ka) PhDr. Daniela Maršálková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

V roce 1953 maturoval Jan Sekera na lounském gymnáziu. V letech 19531958 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filosofie, estetika (prof. M. Novák) a matematika.[1] V polovině 50. let navázal blízké kontakty s lounskými výtvarníky Kamilem Linhartem, Zdeňkem Sýkorou, Vladislavem Mirvaldem, básníkem Emilem Julišem a estetikem Josefem Hlaváčkem.

Po epizodním působení v roli učitele matematiky na lounské jedenáctiletce a dvouleté základní vojenské službě nastoupil v roce 1960 jako průvodce a metodik do Pražské informační služby. S Louny však kontakt neztratil a v roce 1965 byl pověřený vedením galerijního oddělení Okresního muzea v Lounech. Po zřízení samostatné instituce s názvem Galerie Benedikta Rejta se od března 1966 stal jejím prvním ředitelem.[2] V důsledku toho, že Sýkora i Linhart učili v Praze a patřili do okruhu Jiřího Koláře a Sekera udržoval kontakty s osobnostmi jako byli Zbyněk Hejda či Jan Sokol, o lounské galerii se v pražských intelektuálních a výtvarných kruzích vědělo.

Sekera orientoval výstavní činnost od počátku na české výtvarné umění 20. století. Do konce 60. let tak v galerii vystavovali Karel Černý, Jaromír Funke, Antonín Slavíček, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Emil Filla a další. Ještě počátkem normalizace v 70. letech probíhají Sekerovou zásluhou v lounské galerii výstavy Otakara Slavíka, Zdeňka Sýkory, Huga Demartiniho a Karla Malicha.[3]

Sekera směřoval akviziční činnost galerie jednak k získávání obrazů klasiků české moderní malby (Antonín Slavíček, Antonín Hudeček, Václav Špála, Bohumil Kubišta a další), jednak umělců zastupujících v malbě konstruktivistické a kinetické tendence (mj. Zdeněk Sýkora, Vladislav Mirvald, Zdeněk Pešánek, Karel Malich). Jeho první akvizicí ještě jako vedoucího výstavního oddělení muzea byl nákup dvou klíčových obrazů Zdeňka Sýkory: Šedé struktury a Červeno-modré struktury.[4] Vybudoval také rozsáhlou sbírku grafiky, v níž jsou zastoupeni mj. Josef Váchal a Vojtěch Preissig. Sekera vždy usiloval o to, aby byla lounská galerie odborným ústavem s nadregionálním významem.

V roce 1969 Sekera Louny načas opustil, když absolvoval dvouletou stáž ve Filosofickém ústavu Československé akademie věd. Roku 1971 se opět vrátil do Loun a převzal vedení galerie. Sekera nikdy nebyl členem KSČ. Proto musel v odborné činnosti čelit nejrůznějším ideologickým tlakům, které byly na maloměstě často silnější než v metropoli. To byl důvod, proč se v roce 1987 rozhodl odejít do Prahy. Rok nato se stal ředitelem Středočeské galerie v Praze.[5] V roce 2001 odešel do důchodu. Dále působil jako člen nákupních komisí v různých galeriích, např. v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem nebo v Národní galerii v Praze. Od roku 2001 externě vyučoval na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze. Roku 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Loun.

Bibliografie (výběr)Editovat

  • Obrazy, plastiky – 2. výstava přírůstků sbírky, Galerie Benedikta Rejta, Louny 1969 (katalog výstavy)
  • Emil Filla: Pamětní síň na Peruci. Galerie Benedikta Rejta, Výstavnictví, Praha 1980
  • Henri Moore, České muzeum výtvarných umění, Praha 1993, ISBN 80-7056-137-8 (s kolektivem, katalog výstavy)
  • Racionalita poesie aneb poesie racionality, in: Poesie racionality: konstruktivní tendence v českém výtvarném umění šedesátých let, České muzeum výtvarných umění a Galerie Benedikta Rejta, Praha 1993, s. 6–53, ISBN 80-7056-019-3
  • Vratislav Karel Novák: zveřejnění, Moravská galerie, Brno 1993, ISBN 80-7027-027-6 (s Alenou Křížovou, katalog výstavy)
  • Henri Laurens: Kubistické období, České muzeum výtvarných umění, Praha 1995, ISBN 80-7056-041-X (katalog výstavy)
  • Peter Sedgley: obrazy, světelná kinetika, světelné instalace, České muzeum výtvarných umění, Praha 1997, ISBN neuvedeno, (s kolektivem, katalog výstavy)
  • Diet Sayler, České muzeum výtvarných umění, Praha 1999, ISBN neuvedeno (katalog výstavy)
  • František Kupka: Okolo bodu (1911–1930), white gallery, Litomyšl 2012, ISBN neuvedeno (s Martinem Dostálem, katalog výstavy)
  • Návrat do Prahy, in: František Kupka ze sbírky Jana a Medy Mládkových, Muzeum Kampa, Praha (rok vydání neuveden), s. 9-13, ISBN 978-80-87344-08-8

ReferenceEditovat

  1. Gruntová-Kolingerová, Hana, Biografie Galerie Benedikta Rejta, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2013, s. 183, ISBN 978-80-87398-44-9 (dále jen Gruntová)
  2. Roedl, Bohumír (ed.), Louny, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, s. 369, ISBN 80-7106-662-1 (dále jen Roedl)
  3. Gruntová, s. 193–205
  4. Roedl, Bohumír, Zemřel PhDr. Jan Sekera, Svobodný hlas 24, č. 3, 21. 1. 2015, s. 5, ISSN 1210-723
  5. Roedl, s. 369–370

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1277-1278, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazyEditovat