František Hýra
František Hýra (22. června 1809 Cítoliby[1] – † zemřel neznámo kdy a kde) byl rakouský a český podnikatel a politik z Plzně, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
František Hýra | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1867 – 1870 | |
Narození | 22. června 1809 Cítoliby Rakouské císařství |
Úmrtí | † zemřel neznámo kde |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
editovatPocházel z Loun,[2] uvádí se též původem z Cítolib.[3] Roku 1855 se přestěhoval do Plzně, kde se zařadil mezi největší místní podnikatele. Koupil pozemek a Kestřánkův dům na tehdejším Říšském předměstí a postavil za ním velký moderní mlýn, který byl zprovozněn v březnu 1856. Mlýnu dominoval první tovární komín v Plzni. Později se stal i majitelem Panského a Kalikovského mlýnu v Plzni. Roku 1865 zbudoval parní pekárnu a přebytky tepla využil na provoz lázní na protější straně ulice. Sám si zajišťoval těžbu uhlí v plzeňském okolí. Ve vlastní režii vyráběl i mlýnské kameny.[2] Kromě toho těžil kaolin, vyráběl bílé dlaždice, podílel se na založení plzeňské plynárny i na instalaci plynového osvětlení města a podílel se na založení Prvního akciového pivovaru, později známého jako Gambrinus.[4]
Dále se angažoval v hospodářském rozvoji ve svém původním bydlišti, v Lounech. Patřil mezi zakladatele potravinářského průmyslu. Inicioval založení akciové společnosti na výstavbu prvního lounského cukrovaru, který vyrostl v letech 1868–1869 na předměstí Loun.[5] Podílel se rovněž na obnově nevyužívaného lounského kostela svatého Petra, který roku 1871 koupil s cílem ho opravit a přestavět na rodinnou hrobku. Rekonstrukci prováděl Josef Mocker, ale stihl dokončit jen zlomek původního záměru. Po Hýrově bankrotu (viz níže) připadl kostel městu.[3]
V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Plzeň).[6]
Roku 1875 se Hýra ocitl v dluzích, v srpnu toho roku byl na Hýrův podnik vyhlášen konkurz. Následně ukončil své podnikání.[2] Důvodem Hýrova bankrotu byl krach na vídeňské burze a následné opadnutí konjunktury z dob gründerského období.[3] Hýrův mlýn po 20 letech odkoupil podnikatel Josef Dionys Halbmayr z Mariánských Lázní, který areál dále rozšířil. Budova byla zbořena v roce 2008.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Cítoliby
- ↑ a b c Věžka, Druztovský občasník, 71. číslo [online]. druztova.c-r.cz [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Program Noci kostelů 27. května 2011 [online]. nockostelu.cz [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Tomáš Bernhardt: František Hýra přivedl do Plzně průmyslovou revoluci, Český rozhlas Plzeň, 1. září 2017
- ↑ GÄNSELOVÁ, Renáta: Kulturní a politický vývoj v Lounech ve 2. polovině 19. století [online]. zcu.cz [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ Hýrův mlýn, také: Halbmayrův mlýn [online]. zanikleobce.cz [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Tomáš Bernhardt: František Hýra přivedl do Plzně průmyslovou revoluci, Český rozhlas Plzeň, 1. září 2017
- Pavel Halla: Průmyslovou revoluci v Plzni odstartoval mlynář František Hýra, Český rozhlas Plzeň, 13. května 2020
- Kniha Slavné plzeňské firmy a podnikatelé, Nakladatelství Starý most, září 2019