Malnice
Malnice (německy Mallnitz) jsou malá vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři a půl kilometru jihovýchodně od Postoloprt. Malnice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,81 km².[3]
Malnice | |
---|---|
Malnice od Skupic | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Postoloprty |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°20′4″ s. š., 13°42′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 138 (2021)[1] |
Katastrální území | Malnice (5,81 km²) |
PSČ | 440 01 |
Počet domů | 38 (2021)[2] |
Malnice | |
Další údaje | |
Web | www |
Kód části obce | 149128 |
Kód k. ú. | 749125 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1238.[4] V listině datované v Praze 6. srpna potvrdil král Václav I. vlastnictví majetku v Malnicích břevnovskému benediktinskému klášteru.[5] Neznámo kdy se stal majitelem této části vsi konvent kláštera Porta Apostolorum (Brána apoštolů) v Postoloprtech. Musel ji získat před rokem 1358, kdy zde už klášter pozemky s poddanými měl.[6] Na začátku 15. století pak benediktini postupně od jednotlivých šlechticů jejich malnická zboží vykoupili. Přibližná výměra je známá v případě rytíře Čeňka z Frýdlantu v roce 1411, kdy šlo o šest lánů, což představovalo asi 110 hektarů.[7]
Po vypálení kláštera husity v květnu 1420 se většiny klášterních vesnic včetně Malnic zmocnilo město Louny. Při majetkové revizi roku 1454 je však muselo vrátit státu (klášter už neexistoval) s výjimkou Března a právě Malnic. Obě vesnice vydal v roce 1437 Lounům do dědičného držení Zikmund Lucemburský, který tím zaplatil čtrnáctidenní pobyt svůj a svého dvora ve městě v srpnu toho roku.[8] Důvody, proč si Lounští zvolili právě tyto dvě vsi, spočívaly zřejmě v případě Března v jeho velikosti a existenci dvou mlýnů, v případě Malnic pak rozlehlého rybníka. Malnice byly v držení Loun ještě v roce 1518.[9] Díky dochovanému účetnictví Loun z poloviny 15. století jsou známa jména sedláků, kteří odváděli do městské pokladny vrchnostenské poplatky. Jménem i příjmením jsou uvedeni Petr a Vaněk Šimonovic, Bartoš Svatin, Tomáš Křížův, Peša Jakubův a Martin Přibyl. Dalších deset sedláků je identifikováno jen křestními jmény. V Malnicích byla hospoda, kterou provozoval Šimon, rychtářem byl Kouba. V Malnicích byl i vrchnostenský dvůr, který si pronajímal Kuneš.[10]
V roce 1519 vykoupili Malnice z lounského majetku Krabicové z Veitmile, kteří už v té době vlastnili celé postoloprtské panství. Od té doby až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848 patřila vesnice k Postoloprtům. V létě 1611 se krajem potulovaly zbytky pasovského vojska, které do Čech povolal Rudolf II. 28. července toho roku vtrhli valonští jezdci do Malnic a vypálili zde devět statků a pastoušku.[11] To byla předzvěst událostí, které venkovu přinesla třicetiletá válka. Podle údajů v berní rule, sestavené v roce 1654, šest let po ukončení války, byly ve vsi z osmnácti statků čtyři opuštěné.[12] Podle tereziánského katastru z roku 1757 stálo v Malnicích sedmnáct statků. Dvanáct z nich patřilo do nejvyšší berní kategorie tzv. láníků, když jejich držitelé obhospodařovali přibližně jeden lán (asi 18,6 hektaru) půdy.[13] Nejpozději v roce 1828 zde obec ve vlastní režii provozovala cihelnu.[14]
Se školním vyučováním se v Malnicích začalo v roce 1789, první učitel se jmenoval Josef Müller. Roku 1817 byla postavena samostatná školní budova, dnešní čp. 25. Od roku 1840 převzala nad školou patronát schwarzenberská vrchnost. V polovině 19. století školu navštěvovalo kolem čtyřiceti dětí. V pořadí druhou samostatnou školní budovu postavila obec roku 1898, nese popisné číslo 48.[15]
Nejstarším spolkem v obci bylo Německé zemědělské kasino, založené roku 1893. Počátkem 20. století byly v Malnicích dva hostince spojené s koloniálem a živnost zde provozovali dva ševci, kovář a zedník. V okolí se dařilo chmelu, hlavně na ploše bývalého Malnického rybníka.[16]
Za první republiky se k české národnosti hlásila asi jedna čtvrtina obyvatel vesnice, což se projevilo i v adekvátním zastoupení v obecním zastupitelstvu. Byla zde zřízena česká škola. Roku 1926 vznikla v Malnicích odbočka Národní jednoty severočeské.[17]
Obyvatelstvo
editovat1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 204 | 271 | 244 | 277 | 240 | 233 | 211 | 156 | 171 | 160 | 136 | 91 | 110 | 108 | 138 |
Domy | 27 | 30 | 30 | 37 | 39 | 43 | 45 | 47 | — | 34 | 31 | 32 | 38 | 38 | 38 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Skupice. |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1869–1950 Malnice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Žatec, ale v roce 1950 v okrese Louny. V letech 1961–1980 byly částí obce Skupice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Postoloprty v okrese Louny.[20]
Pamětihodnosti
editovat- Údolí Hasiny u Lipence – paleontologické naleziště
- Sušárna chmele při domu čp. 10 pochází zřejmě z první poloviny 19. století. Venkovní pavlač je přístupná po venkovním schodišti, přízemí je zaklenuté valenou klenbou se dvěma lunetami.[21]
- Kaplička se zvoničkou na hřebeni střechy. Její zasvěcení není známo. Stojí na návsi od roku 1782, kdy byla postavena nákladem obce.[16]
- Výklenková kaplička v polích jihozápadně od vesnice je zasvěcená Svaté Trojici. V roce 1860 byla postavena nákladem Vincence Rudolfa jako náhrada za kapli, která na jejím místě stála od roku 1694.[22]
- Výklenková kaplička z 19. století se dvěma nikami a trojúhelníkovým štítem u domu čp. 27.
Galerie
editovat-
Kaplička z roku 1860 jihozápadně od vsi
-
Kaplička u domu čp. 27
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ ERBEN, Karel Jaromír (ed). Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253. Praha: Královská česká společnost nauk, 1855. 813 s. Dostupné online. S. 443.
- ↑ VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: nákladem vlastním, 1893. 160 s. S. 9.
- ↑ ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Louny: Nakladatelství Digon, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 123. (Dále jen Roedl 2021).
- ↑ MAREŠ, Jan. Císař Zikmund, lounské povětří a pohusitské restituce. Porta Bohemica. 2010, roč. 5, s. 126–127. ISSN 978-80-8697188-9.
- ↑ VANIŠ, Jaroslav. Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 14. (Dále jen Vaniš 1979).
- ↑ Vaniš 1979, s. 833–834.
- ↑ Roedl 2021, s. 124.
- ↑ LIŠKOVÁ, Marie (ed.). Berní rula, sv. 33. Kraj Žatecký, díl 2. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 771 s. S. 359.
- ↑ BURDOVÁ, Pavla a kol. (ed). Tereziánský katastr český. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra ČR, 1970. S. 402.
- ↑ PONFIKL, Josef Eduard. Vollständiger umriss einer statistischen topographie des Saazer Kreises. Praha: [s.n.], 1828. 768 s. Dostupné online. S. 429–430.
- ↑ Roedl 2021, s. 125.
- ↑ a b TUTTE, Karl. Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereins in Saaz, 1904. 918 s. S. 831.
- ↑ POLÁNEK, Karel; FENCL, Josef. Náš vývoj v severních Čechách pod ochranou Národní jednoty severočeské 1910–1935. Díl I, kraje žatecký a podbořanský. Praha: Národní jednota Severočeská, 1936. 186 s. S. 99.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 318. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Sušárna u č. p. 10 [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Roedl 2021, s. 131.
Literatura
editovat- Korelus, Josef, Křídový útvar mezi Lipencem a Malnicemi, Krajem Lučanů 12, 1938, s. 12–17.
- Tvrdík, Otto, Sibylino proroctví o Malnickém rybníku, Krajem Lučanů 3, 1929, s. 33.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malnice na Wikimedia Commons
- Malnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)