Chráněná krajinná oblast České středohoří
Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozkládá mezi Louny a Českou Lípou. Je součástí podkrušnohorské subprovincie. Rozloha je 1068,9 km²[1] (celé pohoří 1600 km²), což jí řadí co do velikosti na druhé místo v Česku. Přirozeně ji dělí řeka Labe. CHKO byla založena v roce 1976.
 | |
| IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
 Pohled na Dolní Zálezly | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Vyhlášení | 19. března 1976 |
| Rozloha | 1068,9 km² |
| Správa | Správa CHKO České středohoří |
| Poloha | |
| Stát |
 Česko |
| Kraje | Ústecký a Liberecký kraj |
| Souřadnice | 50°39′5″ s. š., 14°13′33″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Chráněná krajinná oblast České středohoří | |
| Další informace | |
| Kód | 51 |
| Web |
www |
 Obrázky, zvuky či videa v Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zaujímá části území sedmi okresů (Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem) Nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (836,5 m n. m.) a naopak nejnižším je hladina Labe v Děčíně (121,9 m n. m.).
Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích. Mezi hlavní body, které vedly k vyhlášení CHKO patří středoevropská jedinečnost krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrost geologické stavby, druhové bohatství rostlinstva a odpovídající oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.
Založení, sídlo CHKOEditovat
CHKO České středohoří byla založena 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.883/76. Při svém založení měla ve své působnosti 1071 km² a sídlo v Litoměřicích, Michalské ulici. Měla na starosti 21 SPR – Státních přírodních rezervací, 2 CHN – chráněná naleziště, 10 CHPV – chráněný přírodní výtvor a 2 naučné stezky.[2]
Maloplošná chráněná územíEditovat
Správa CHKO České středohoří pečuje o řadu maloplošných zvláště chráněných území. V chráněné krajinné oblasti to jsou:
- Národní přírodní památka
- Bílé stráně, Boreč, Březinské tisy, Dubí hora, Jánský vrch, Kamenná slunce, Panská skála a Vrkoč
- Přírodní rezervace
- Bohyňská lada, Březina, Číčov, Holý vrch u Hlinné, Hradišťanská louka, Kalvárie, Kamenná hůra, Kozí vrch, Lipská hora, Milá, Sluneční stráň a Vrabinec
- Přírodní památka
- Babinské louky, Bobří soutěska, Divoká rokle, Farská louka, Hradiště, Jílovské tisy, Košťálov, Kuzov, Loupežnická jeskyně, Lužické šipáky, Magnetovec – Skalní hřib, Nebočadský luh, Plešivec, Radobýl, Stříbrný roh, Štěpánovská hora, Tobiášův vrch, Třtěnské stráně
Mimo chráněnou krajinnou oblast České středohoří její správa pečuje o národní přírodní rezervace Bořeň, Zlatník, Malý a Velký štít, Jezerka a národní přírodní památky Kleneč a Velký vrch.[3]
DopravaEditovat
Chráněnou krajinnou oblastí vede dálnice D8 a silnice I. třídy č. 8 15, 28, 30 a 62. Spojení po železnici umožňují tratě Praha–Děčín, Čížkovice–Obrnice, Lovosice – Teplice v Čechách, Lovosice – Česká Lípa, Děčín–Rumburk, Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa a muzeální trať Velké Březno – Zubrnice.[4] Sesuv půdy v roce 2013 způsobil uzavření části trati Lovosice – Teplice v Čechách v úseku od Radejčína do Lovosic. Oprava trati je plánovaná na rok 2022.[5]
Naučné stezkyEditovat
V péči CHKO je (stav 2013 dle webu) devět naučných stezek:
- Naučná stezka Boreč
- Naučná stezka Lovoš
- Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým
- Naučná stezka Bedřicha Smetany
- Naučná stezka Luční potok
- Naučná stezka Řepčice - Panna
- Naučná stezka Březina
- Cesta přátelství
- Tyršova naučná stezka
V Českém středohoří je řada dalších stezek, které vybudovaly jiné organizace.
Těžba kameneEditovat
V CHKO České středohoří se na několika místech těží kámen. Lomy ohrožují, nebo již z velké části zlikvidovaly některé vrchy: Kubačka 545 m, Deblík 459 m, Trabice 429 m. Všechny jmenované v okruhu 1,5 km od obce Libochovany. Některé vrchy zcela zanikly: Vršetín 470 m, Stříbrník 413 m ad.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ České středohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57.
- ↑ Regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
- ↑ BACHORÍK, Jan. Trať mezi Lovosicemi a Teplicemi, poškozená sesuvem půdy v roce 2013, by se měla dočkat opravy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-01 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu CHKO České středohoří na Wikimedia Commons - Chráněná krajinná oblast České středohoří na OpenStreetMap
- Oficiální web
