Chráněná krajinná oblast České středohoří

chráněná krajinná oblast v Česku
Tento článek je o Chráněné krajinné oblasti České středohoří. O geomorfologické jednotce České středohoří pojednává článek České středohoří.

Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozkládá mezi Louny a Českou Lípou. Je součástí podkrušnohorské subprovincie. Rozloha je 1068,9 km²[1] (celé pohoří 1600 km²), což jí řadí co do velikosti na druhé místo v Česku. Přirozeně ji dělí řeka Labe. CHKO byla založena v roce 1976.

Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast České středohoří
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Pohled na Dolní Zálezly
Pohled na Dolní Zálezly
Základní informace
Vyhlášení 19. března 1976
Rozloha 1068,9 km²
Správa Správa CHKO České středohoří
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraje Ústecký a Liberecký kraj
Souřadnice
Geodata (OSM) OSM, WMF
Chráněná krajinná oblast České středohoří
Chráněná krajinná oblast České středohoří
Další informace
Kód 51
Web www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaujímá části území sedmi okresů (Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem) Nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (836,5 m n. m.) a naopak nejnižším je hladina Labe v Děčíně (121,9 m n. m.).

Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích. Mezi hlavní body, které vedly k vyhlášení CHKO patří středoevropská jedinečnost krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrost geologické stavby, druhové bohatství rostlinstva a odpovídající oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.

Založení, sídlo CHKOEditovat

 
Mapa s obrysem CHKO České středohoří

CHKO České středohoří byla založena 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.883/76. Při svém založení měla ve své působnosti 1071 km² a sídlo v Litoměřicích, Michalské ulici. Měla na starosti 21 SPR – Státních přírodních rezervací, 2 CHN – chráněná naleziště, 10 CHPV – chráněný přírodní výtvor a 2 naučné stezky.[2]

Maloplošná chráněná územíEditovat

Správa CHKO České středohoří pečuje o řadu maloplošných zvláště chráněných území. V chráněné krajinné oblasti to jsou:

Národní přírodní rezervace
Lovoš, Milešovka, Oblík, Raná, Sedlo
Národní přírodní památka
Bílé stráně, Boreč, Březinské tisy, Dubí hora, Jánský vrch, Kamenná slunce, Panská skála a Vrkoč
Přírodní rezervace
Bohyňská lada, Březina, Číčov, Holý vrch u Hlinné, Hradišťanská louka, Kalvárie, Kamenná hůra, Kozí vrch, Lipská hora, Milá, Sluneční stráň a Vrabinec
Přírodní památka
Babinské louky, Bobří soutěska, Divoká rokle, Farská louka, Hradiště, Jílovské tisy, Košťálov, Kuzov, Loupežnická jeskyně, Lužické šipáky, Magnetovec – Skalní hřib, Nebočadský luh, Plešivec, Radobýl, Stříbrný roh, Štěpánovská hora, Tobiášův vrch, Třtěnské stráně

Mimo chráněnou krajinou oblast České středohoří její správa pečuje o národní přírodní rezervace Bořeň, Zlatník, Malý a Velký štít, Jezerka a národní přírodní památky Kleneč a Velký vrch.[3]

DopravaEditovat

Chráněnou krajinnou oblastí vede dálnice D8 a silnice I. třídy č. 8 15, 28, 30 a 62. Spojení po železnici umožňují tratě Praha–Děčín, Čížkovice–Obrnice, Lovosice – Teplice v Čechách, Lovosice – Česká Lípa, Děčín–Rumburk, Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa a muzeální trať Velké Březno – Zubrnice.[4] Sesuv půdy v roce 2013 způsobil uzavření části trati Lovosice – Teplice v Čechách v úseku od Radejčína do Lovosic. Oprava trati je plánovaná na rok 2022.[5]

Naučné stezkyEditovat

V péči CHKO je (stav 2013 dle webu) devět naučných stezek:

V Českém středohoří je řada dalších stezek, které vybudovaly jiné organizace.

Těžba kameneEditovat

V CHKO České středohoří se na několika místech těží kámen. Lomy ohrožují, nebo již z velké části zlikvidovaly některé vrchy: Kubačka 545 m, Deblík 459 m, Trabice 429 m. Všechny jmenované v okruhu 1,5 km od obce Libochovany. Některé vrchy zcela zanikly: Vršetín 470 m, Stříbrník 413 m ad.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. České středohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. 
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57. 
  3. Regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 
  4. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 
  5. BACHORÍK, Jan. Trať mezi Lovosicemi a Teplicemi, poškozená sesuvem půdy v roce 2013, by se měla dočkat opravy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-01 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat