Vlastimil Svatopluk Juren

český evangelický farář

Vlastimil Svatopluk Juren (8. března 1864 Přibyslav16. srpna 1951 Praha) byl farář Českobratrské církve evangelické, který působil v letech 1905–1922 v Hustopečích. Zasloužil se o vznik první české školy v tomto městě. Poté působil v Lounech až do roku 1939, od kdy žil u svých dcer v Praze.

Vlastimil Svatopluk Juren
Vlastimil Svatopluk Juren
Vlastimil Svatopluk Juren
Osobní údaje
Datum narození8. března 1864
Místo narozeníPřibyslav
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí16. srpna 1951 (ve věku 87 let)
Místo úmrtíPraha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PříbuzníLadislav Juren[1] (sourozenec)
Tomáš Bísek (vnuk z dceřiny strany)[2]
Olga Zelená (neteř)[3]
Povolánípřekladatel a farář
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v Přibyslavi jako syn tamního lékaře.[4] Studoval bohosloví v Basileji, ve Vídni a v Bonnu.[4] Po studiu nastoupil v roce 1887 jako vikář ve sboru v Daňkovicích, zde byl v roce 1888 ordinován superintendentem Josefem Totuškem.[5] Poté v letech 18911904 působil jako farář ve sboru v Libenicích.[5] Poté se na krátko stal katechetou a učitelem hudby na učitelském ústavu v Čáslavi.[4] V roce 1905 přišel jako farář do Hustopečí. V roce 1908 byl spoluzakladatelem místního odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a jedním z hlavních cílů bylo zřízení české menšinové školy. To bylo povoleno okresní i zemskou školní radou v průběhu srpna 1909. Škola se nacházela v pronajaté místnosti v domě obchodníka Fr. Váhaly v Panské ulici čp. 122[6]. Vyučování bylo zahájeno 17. září 1909, školu navštěvovalo 38 žáků z katolických i evangelických českých rodin. Prvním učitelem byl Karel Farský. Událost se stala podnětem k národnostním nepokojům a výtržnostem ve městě, kvůli kterým muselo zasahovat četnictvo[7]. Vlastimil Svatopluk Juren se podílel i na neúspěšných snahách o založení českého gymnázia v roce 1919.[8] V roce 1922 přešel z Hustopečí do sboru v Lounech.[5] Od července 1939 byl v důchodu, bydlel u svých dcer v Praze-Braníku a vypomáhal zde vznikajícímu branickému evangelickému sboru.[4]

Jeho mladší bratr Ladislav Juren (1868–1939) působil také jako evangelický farář, čtyřicet let byl farářem sboru v Nymburce.[4]

Spisy editovat

Vedle náboženské literatury byl autorem spisku vydaného vlastním nákladem: „Boj o české dítě v Hustopečích“.

  • 1908 Víra a nevěra, Brno, Knihovna spolku Žerotín ; sv. 1
  • 1909 Kalvínův povahopis : úvaha tato přednesena v schůzi pořádané spolkem "Žerotínem" v ev. ref. chrámu Brněnském dne 5. července v Kalvínově jubilejním roce 1909, Brno : Žerotín, 1909
  • 1912 Historie o těžkých protivenstvích evangelické církve francouzské, V Hustopeči u Brna : 1912
  • 1913 Gustav Adolf, král švédský : životopisný nástin obhájce evangelické církve
  • Kancionál církve reformované.
    • Díl 1., Z kancionálu starobratrského, Lipského (Cithara Sanctorum)a malobratského (Brněnského), V Hustopeči u Brna : Ev.ref.sbor Hustopečský, 1915
    • Díl 2., Obsahující nejhlavnější články víry a pobožnosti křesťanské v písních duchovních od starých Bratří českých a jiných mužů Božích složených, V Hustopeči u Brna : Ev.ref.sbor Hustopečský, 1916

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Křesťanská revue. listopad 1951. Dostupné online.
  2. Tomáš Bísek: Ohledávání: Doma, ve Skotsku a zase doma. 2012.
  3. Věra Lukášová, Hana Schillerová: Ženy z fary. 2006. ISBN 80-7017-031-X.
  4. a b c d e ŘÍČAN, Rudolf. Za farářem Vlast. Svat. Jurenem. Křesťanská revue. 11. 1951, roč. 18, čís. 8–9, s. 251–254. Dostupné online. ISSN 0023-4613. 
  5. a b c TOUL, Jan. Jubilejní kniha českobratrské evangelické rodiny. 1. vyd. České Budějovice: [s.n.], 1931. 308 s. Dostupné online. Kapitola Juren Vlastimil Svatopluk, s. 86. 
  6. LÁZNIČKA, Zdeněk; ZEMEK, Metoděj. Hustopeče: dějiny města. 1. vyd. Brno: Musejní spolek, 1972. 220 s. S. 121. 
  7. LÁZNIČKA, ZEMEK, str 122
  8. LÁZNIČKA, ZEMEK, str. 139

Externí odkazy editovat