Okresy v Česku

české územní jednotky středního stupně podle zákona o územním členění státu

Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu podle zákona o územně správním členění státu. Zároveň jsou menšími správními jednotkami (LAU 1) Evropské unie. Název každého okresu je jedinečný v rámci celé republiky. Česká republika má (od vzniku okresu Jeseník 1. ledna 1996) celkem 76 okresů,[1] hlavní město Praha nepatří do žádného z nich. Okresy jsou zákonem o územně správním členění státu vymezeny prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.[2]

Okresy České republiky po 1. lednu 2007 v hranicích samosprávných krajů (hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení)
Značka oznamující motoristům vjezd do okresu Brno-venkov

Okresy se dále dělí na obce a vojenské újezdy. Území okresu Brno-město tvoří statutární město Brno. Do roku 2006 byly podobnými případy i okresy Plzeň-město a Ostrava-město a dokud existovaly okresní úřady (do roku 2002) nebo předtím okresní národní výbory, jejich působnost vykonávaly pro území okresu magistráty těchto měst a orgány samosprávných částí těchto měst (§ 10 zákona č. 147/2000 Sb.). Praha není a nebyla okresem a její území se nedělí na okresy, ale na deset číslovaných obvodů. Praha měla podle přílohy č. 1 zákona č. 147/2000 Sb. pravomoc okresního úřadu pro svá území, kterou zčásti přenášela statutem na orgány svých obvodů, později vybraných městských částí.

Obvody okresů i po 1. lednu 2003, kdy byly okresní úřady zrušeny, zůstaly zachovány pro potřeby soudů, policie, archivů, úřadů práce atd. Dále se využívají jako statistická jednotka, někdy i jako rozlišovací údaj k názvu obce a některých nestátních organizací. Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem. Změny v okresech (vznik, změnu vymezení) schvaluje vláda ČR; k větším změnám ve vymezení okresů došlo zejména v roce 2007, ale i v pozdějších letech, a to zejména za účelem obnovení skladebnosti územního členění státu.

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Historie okresů v Česku.

Po zrušení okresních úřadůEditovat

Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy.[3] Zároveň s tím už okresy přestaly mít zákonem stanoveno své sídlo (okresní město). Do 31. prosince 2007 byly okresy jednotkou NUTS 4, od 1. ledna 2008 byla v rámci Evropské unie tato úroveň převedena do soustavy LAU, okresy jsou tedy jednotkou úrovně LAU 1.

Obvody úřadů práce,[4] okresní správy sociálního zabezpečení[5] byly zachovány v plném rozsahu. Pozemkové úřady je využívaly jen v tom rozsahu, jak byly vymezeny k 1. 1. 2000.[6] Kromě těchto zbytků státní správy na okresní úrovni hrají okresy i nadále roli pro fungování profesní samosprávy, konkrétně pro okresní sdružení lékařů, stomatologů, lékárníků[7] a veterinárních lékařů.[8] Systém soudů a státních zastupitelství sice zachoval uspořádání vycházející z dosavadních krajů a okresů a jejich sídel i názvy „krajský“ a „okresní“, avšak soudní obvody těchto soudů byly redefinovány speciálním zákonem[9] a postupem času se od nich vymezení okresů dle zákona o územním členění státu odchýlilo.

Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a některých případech přesahovaly i přes hranice okresů (i když pouze v rámci jednoho kraje v Česku). Tento stav nastal u 152 obcí a narušil tak skladebnost územního členění státu. Bylo rozhodnuto v rámci reformy územní správy skladebnosti na těchto úrovních dosáhnout, třebaže k faktickému výkonu působností to není nezbytné. Částečně se podařilo realizovat tento krok změnou okresní příslušnosti 119 obcí vydáním vyhláška ministerstva vnitra č. 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Výjimkou bylo 33 obcí spadajících do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce leží v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec leží v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leží v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec leží v okrese Semily), Turnov (13 obcí leží v okrese Liberec a 3 obce leží v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce leží v okrese Vsetín).[10]

Novou úpravu územního vymezení okresů zavedl zákon o územně správním členění státu s účinností od 1. ledna 2021. Ten převedl obce mezi okresy a změna se přitom nedotkla například příslušnosti k soudům, které se řídí vlastními okresy. U dalších obcí změnil zákon příslušnost k jiné obci s rozšířenou působností. Tím sladil většinu zbývajících obcí.[11]

Okresy podle samosprávných krajůEditovat

Související informace naleznete také v článku Kraje v Česku.

Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků (krajů) a vymezil je výčtem okresů (území okresů bylo později definováno prováděcím předpisem k zákonu č. 36/1960 Sb., o územním členění státu - vyhláškou č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy). Okresy jsou jako části krajů nově vymezeny zákonem o územně správním členění státu prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.[12]

Hlavní město PrahaEditovat

Hlavní město Praha je ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. také jmenováno vyšším územním samosprávným celkem. Na hlavní město Prahu se nevztahuje zákon o krajích, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

Podle zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo a na okresy se nečlení. Jako okresní soudy zde působí obvodní soudy.

Středočeský krajEditovat

Jihočeský krajEditovat

Plzeňský krajEditovat

Karlovarský krajEditovat

Ústecký krajEditovat

Liberecký krajEditovat

Královéhradecký krajEditovat

Pardubický krajEditovat

Kraj VysočinaEditovat

Jihomoravský krajEditovat

Olomoucký krajEditovat

Moravskoslezský krajEditovat

Zlínský krajEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-403-X. S. 76. 
  2. ↑ § 4 zákona č. 51/2020 Sb. o územně správním členění státu.
  3. ↑ Čl. CXVII odstavec 1 zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
  4. ↑ § 7 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb.
  5. ↑ § 6 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.
  6. ↑ Příloha zákona č. 139/2002 Sb.
  7. ↑ § 10 zákona č. 220/1991 Sb.
  8. ↑ § 8 zákona č. 381/1991
  9. ↑ § 9 odst. 2 a přílohy č. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 7 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
  10. ↑ § 4 a § 12 zákona o územně správním členění státu
  11. ↑ mld. Posunuly se hranice okresů, tisíce lidí musejí na úřady pro občanské průkazy. ČT24.cz [online]. 2021-01-05 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ § 4 zákona o územně správním členění státu

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Právní předpisyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okresy_v_Česku&oldid=20153796“