Wikipedie

Okresy v Česku

české územní jednotky středního stupně podle zákona o územním členění státu

Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu podle zákona o územně správním členění státu. Zároveň jsou menšími správními jednotkami (LAU 1) Evropské unie. Česká republika má celkem 76 okresů,[1] hlavní město Praha nepatří do žádného z nich, není a nebylo okresem a jeho území se nedělí na okresy, ale na deset číslovaných obvodů. Okresy jsou zákonem o územně správním členění státu vymezeny prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.[2] Okresy se dále dělí na obce a vojenské újezdy, území okresu Brno-město ale tvoří jen statutární město Brno.

Značka oznamující motoristům vjezd do okresu Ústí nad Labem

Obvody okresů i po roce 2003, kdy byly okresní úřady zrušeny, zůstaly zachovány pro potřeby policie, archivů, úřadů práce atd. Dále se využívají jako statistická jednotka, někdy i jako rozlišovací údaj k názvu obce a některých nestátních organizací, protože název každého okresu je jedinečný v rámci celé republiky. Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem. K větším změnám ve vymezení okresů došlo zejména v roce 2007, ale i v pozdějších letech, a to zejména za účelem obnovení skladebnosti územního členění státu.

Historie editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Historie okresů v Česku.

Okresy vznikly v roce 1850 jako základní správní jednotka a náhrada za původní panství a až do konce roku 1948 existovaly okresy dvojí. Byly to jednak okresní hejtmanství (politické, správní okresy) s okresním úřadem jako správním orgánem a jednak soudní okresy, což byly územní obvody okresních soudů. K roku 1900 bylo v českých zemích 133 politických okresů, postupně jejich počet narostl, ale od roku 1960 se spolu s novým zákonem o územním členění státu jejich počet snížil na 75 (později byl k 1. lednu 1996 ještě obnoven okres Jeseník). V poválečném Československu byly správní a soudní okresy sjednoceny, jejich správními orgány byly okresní národní výbory, které byly v roce 1990 nahrazeny opět okresními úřady.

Až do roku 2006 na území okresů Brno-město, Plzeň-město a Ostrava-město působnost okresních úřadů vykonávaly magistráty těchto měst a orgány samosprávných částí těchto měst.[3] Praha měla pravomoc okresního úřadu pro své území, kterou zčásti přenášela statutem na orgány svých obvodů, později vybraných městských částí.[4]

Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy.[5] Zároveň s tím už okresy přestaly mít zákonem stanoveno své sídlo (okresní město). Do 31. prosince 2007 byly okresy jednotkou NUTS 4, od 1. ledna 2008 byla v rámci Evropské unie tato úroveň převedena do soustavy LAU, okresy jsou tedy jednotkou úrovně LAU 1.

Obvody pozemkových úřadů (v rozsahu, jak byly vymezeny k 1. 1. 2000[6]) a úřadů práce[7] byly původně zachovány v rozsahu okresů, po roce 2013, resp. 2011 se však už odvozují od krajů.[8][9] Okresní správy sociálního zabezpečení jsou takto ale organizovány stále.[10] Podobně stále existují státní okresní archivy, byť jako vnitřní organizační jednotka státních oblastních archivů.[11] Kromě těchto zbytků státní správy na okresní úrovni hrají okresy i nadále roli pro fungování profesní samosprávy, konkrétně pro okresní sdružení lékařů, stomatologů, lékárníků[12] a veterinárních lékařů.[13] Systém soudů a státních zastupitelství sice zachoval uspořádání vycházející z dosavadních krajů a okresů a jejich sídel i názvy „krajský“ a „okresní“, avšak soudní obvody těchto soudů byly už od roku 2002 redefinovány speciálním zákonem[14] a postupem času se od nich vymezení okresů podle zákona o územním členění státu odchýlilo.

Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností v rámci státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a některých případech přesahovaly i přes hranice okresů (i když pouze v rámci jednoho kraje v Česku). Tento stav nastal u 152 obcí a narušil tak skladebnost územního členění státu. Bylo rozhodnuto v rámci reformy územní správy skladebnosti na těchto úrovních dosáhnout, třebaže k faktickému výkonu působností to není nezbytné. Částečně se podařilo realizovat tento krok změnou okresní příslušnosti 119 obcí vydáním vyhlášky ministerstva vnitra č. 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Výjimkou bylo 33 obcí spadajících do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec v okrese Semily), Turnov (13 obcí v okrese Liberec a 3 obce v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce v okrese Vsetín).[15]

Novou úpravu územního vymezení okresů zavedl zákon o územně správním členění státu s účinností od 1. ledna 2021. Ten převedl obce mezi okresy a změna se přitom nedotkla například příslušnosti k soudům, které se řídí vlastními okresy. U dalších obcí změnil zákon příslušnost k jiné obci s rozšířenou působností. Tím sladil většinu zbývajících obcí.[16]

Okresy podle samosprávných krajů editovat

 
Okresy České republiky po 1. lednu 2007 v hranicích samosprávných krajů
Související informace naleznete také v článku Kraje v Česku.

Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (č. 347/1997 Sb.) stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků (krajů) a vymezil je výčtem okresů. Okresy jsou jako části krajů nově vymezeny zákonem o územně správním členění státu prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.[2]

Hlavní město Praha editovat

Hlavní město Praha je ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. také jmenováno vyšším územním samosprávným celkem. Na hlavní město Prahu se nevztahuje zákon o krajích, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.).

Podle zákona o okresních úřadech (č. 147/2000 Sb.) hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo[pozn. 1] a na okresy se nečlení (v Praze je na úrovni okresů vymezeno deset obvodů). Jako okresní soudy zde působí obvodní soudy.

Středočeský kraj editovat

Jihočeský kraj editovat

Plzeňský kraj editovat

Karlovarský kraj editovat

Ústecký kraj editovat

Liberecký kraj editovat

Královéhradecký kraj editovat

Pardubický kraj editovat

Kraj Vysočina editovat

Jihomoravský kraj editovat

Olomoucký kraj editovat

Moravskoslezský kraj editovat

Zlínský kraj editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ I dřívější zákon o územním členění státu (č. 36/1960 Sb.) Prahu chápal ne jako okres, ale jako samostatnou územní jednotku,[17] jeho prováděcí vyhláška č. 564/2002 Sb. přesto hlavní město uvádělo ve výčtu okresů a zřejmě proto byl v RÚIAN veden „okres Hlavní město Praha“.[18]

Reference editovat

  1. ↑ KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-403-X. S. 76. 
  2. ↑ a b § 4 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu)
  3. ↑ § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech
  4. ↑ Příloha č. 1 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech
  5. ↑ Čl. CXVII odstavec 1 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
  6. ↑ Příloha zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
  7. ↑ § 7 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  8. ↑ § 2 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
  9. ↑ § 2 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů
  10. ↑ § 6 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
  11. ↑ § 47 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
  12. ↑ § 10 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
  13. ↑ § 8 zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky
  14. ↑ § 9 odst. 2 a přílohy č. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 7 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
  15. ↑ § 4 a § 12 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu)
  16. ↑ mld. Posunuly se hranice okresů, tisíce lidí musejí na úřady pro občanské průkazy. ČT24.cz [online]. 2021-01-05 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1960-36#p2
  18. ↑ https://www.cuzk.cz/ruian/Poskytovani-udaju-ISUI-RUIAN-VDP/Informace-o-uzemni-identifikaci-(2)/Dopady-zakona-c-51-2020-Sb-,-o-uzemne-spravnim-cl.aspx

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Právní předpisy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okresy_v_Česku&oldid=23270339“