Otevřít hlavní menu

Jihoslovenská kotlina (slovensky Juhoslovenská kotlina) je geomorfologický celek na Slovensku.

Jihoslovenská kotlina
Juhoslovenská kotlina
Nejvyšší bod 525 m n. m. (Bukovina)

Sousední
jednotky
Cerová vrchovina, Krupinská planina, Zvolenská kotlina, Slovenské rudohoří, Slovenský kras
Podřazené
jednotky
Ipeľská kotlina, Lučenská kotlina, Rimavská kotlina

Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Povodí Ipeľ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na východní straně tvoří část slovenské státní hranice s Maďarskem, na jihu přechází v Cerovou vrchovinu a část je opět státní hranicí s Maďarskem, na severozápadě sousedí s Krupinskou planinou a Zvolenskou kotlinou a na severu se Slovenským rudohořím a Slovenským krasem.

Je rozčleněna na tři geomorfologické podcelky: Ipeľská kotlina na západě, Lučenská kotlina uprostřed a Rimavská kotlina na východě.

CharakteristikaEditovat

Jihoslovenská kotlina je úzce protáhnuté území nacházející se okolo toku řeky Ipeľ, směřující od východu k západu. Její povrch je členitý, podél toku Ipľu se rozkládají nížiny, nad nimi říční terasy a dále pahorkatiny. Nejvyššími vrcholy jsou Bukovina (525 m), Bučina (409 m) a Kamenná hora (359 m).

Oblast je zalesněna listnatými lesy s převažujícím zastoupením dřevin dub a habr, v nížinách okolo Ipľu se nalézají lužní lesy. Hlavním vodním tokem je zde řeka Ipeľ, která tvoří přirozenou přírodní státní hranici mezi Slovenskem a Maďarskem. Po celé délce má Ipeľ velmi mnoho menších i větších přítoků a ještě na slovenském území se vlévá do Dunaje. Malou část území na východě odvodňuje řeka Rimava a její přítoky.

Jihoslovenská kotlina patří klimaticky mezi teplé oblasti. V zimních měsících se zde teploty pohybují v rozmezí od -1 do –3 °C, v letních měsících mezi 18 – 20 °C. Počet dní se sněhovou pokrývkou je menší než 50, počet letních dní je 60 - 70.

Chráněná územíEditovat

Na území kotliny nezasahuje žádná chráněná krajinná oblast ani národní park. Navzdory tomu se i zde nachází mnoho zajímavých přírodních úkazů. Pro jejich zachování a ochranu zde byla už v roce 1928 zřízena státní přírodní rezervace Plášťovce. Z chráněných přírodních výtvorů jsou nejznámější Drienčanská jaskyňa, Dudinské travertíny, Jazierko a Zlepencová terasa. Mnoho zajímavostí skrývají í chráněná naleziště Svetlianska cerina a Vereš a chráněná studijní plocha Malá obora.