Cerová vrchovina

pohoří na Slovensku

Cerová vrchovina je vrchovina na jižním Slovensku. Má protáhlý tvar od západu k východu. Zhruba jednu polovinu území obklopuje Jihoslovenská kotlina (Lučenská kotlina na severozápadě a Rimavská kotlina na severovýchodě), druhá polovina tvoří slovenskou státní hranici s Maďarskem. Území zabírá plochu asi 440 km². Jde o výběžek maďarského pohoří Cserhát.[2]

Cerová vrchovina
Cerová vrchovina
Cerová vrchovina

Nejvyšší bod 727 m n. m. (Karanč)

Nadřazená jednotka Matransko-slanská oblast
Sousední
jednotky
Cserhát, Jihoslovenská kotlina
Podřazené
jednotky
Mučínská vrchovina, Fiľakovská brázda, Hajnáčská vrchovina, Petrovská vrchovina a Bučenská vrchovina[1]

Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Cerová vrchovina v Matransko-slanské oblasti, vyznačené červeně e3
Cerová vrchovina v Matransko-slanské oblasti, vyznačené červeně e3
Povodí Ipeľ, Slaná
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Cerová vrchovina vznikla v posledních fázích vulkanické činnosti na území Slovenska před šesti až dvěma milióny let. Nejvyšší místa v této oblasti jsou Karanč (727 m), Šiator (660 m), Ragáč (536 m) a Veľký Bučeň (514 m). Geologicky je tvořena vrstvami třetihorních písků, pískovců, štěrků, jílů a sopečných čedičů a sopečných andezitů. Geologie se výrazně projevuje v reliéfu krajiny. Hřbety se zbytky čedičových tabulí (Pohanský hrad, Veľký Bučeň) jsou zbytky lávových proudů. Zájem je o různě tvarovaná bradla (slovensky brala). Bradla původně vytvářela komíny sopek, ve kterých byly různé produkty čedičového vulkanismu (Hajnáčka, Soví hrad, Šomoška nebo Steblová skala), nebo jde o andezitové útvary, které ztuhly ještě pod zemským povrchem (kopce Šiator nebo Karanč). Oba typy útvarů vznikly původně v hloubce pod povrchem, ale byly odkryté díky působení erozních procesů. V dnešní době tak ční vysoko nad okolí.[3]

Porost je zde tvořen listnatými lesy, nejvíce je rozšířen dub. V nížině okolo řeky Ipeľ se vyskytují lužní lesy. V nejnižších polohách vrchoviny jde o lesy dubového vegetačního stupně, výše leží lesy bukovo-dubového stupně, které zabírají největší část území. Stupeň dubovo-bukový zasahuje až do nejvyšších částí vrchoviny, popř. se nachází na chladnějších, severních svazích v nižších polohách. Vegetační stupeň bukový se vyskytuje jen izolovaně. Původní lesy, které byly v minulosti odlesněné, se proměnily na pastviny, louky a ornou půdu. V extrémních polohách, např. na suchých, jižních svazích se vytvořily stepi, na obvodu skalních výběžků a bradel zase vznikly lesostepi.[3]

Vrchovina má hustou říční síť, i když v létě část toků vysychá. Západní část odvodňuje řeka Ipeľ, východ řeka Rimava (přítok Slané) a jejich přítoky. Na rozsoše mezi Pohanským hradem a Veľkým Bučněm leží rozvodí mezi Iplem a Slanou. V povodí Slané leží asi dvě třetiny Cerové vrchoviny.[3] Území podnebně spadá mezi teplé oblasti se zimními průměrnými teplotami mezi −2 až −4 °C a letními teplotami 17 až 20 °C. Roční průměrný úhrn srážek je 550 až 700 mm. Počet dní se sněhovou pokrývkou se pohybuje okolo 50–70, počet letních dní mezi 60–70.

Chráněná územíEditovat

Cerová vrchovina má bohatý, relativně nenarušený přírodní potenciál, a proto bylo toto území s rozlohou 162 km² vyhlášeno v roce 1989 chráněnou krajinnou oblastí Cerová vrchovina. Její součástí jsou početné národní přírodní rezervace. Velmi cennou je např. Národní přírodní rezervace Šomoška. Byla vyhlášena už v roce 1954 a jde o hradní vrch se vzácným příkladem sloupcového rozpadu čediče s pěti a šestibokými hranoly – Kamenný vodopád, který patří k evropským raritám. Zřícenina hradu Šomoška na vrcholu pochází ze 14. století, na svazích pod hradním vrchem se nacházejí vzácná společenstva listnatých lesů.

K zajímavým chráněným památkám patří Pohanský hrad a Hajnáčka – zřícenina gotického hradu ze 14. století na skalnatém kopci vulkanického původu. V sopečných horninách byly nalezeny úlomky kostí zvířat žijících v třetihorách. K chráněným přírodním památkám patří například Ragáč, Sprašový odkryv u obce Radzovce nebo Soví hrad. Soví hrad je archeologické naleziště z doby kamenné a bronzové. Jde o čedičový vrchol s menší náhorní plošinkou a kráterem nad obcí Šurice.

TuristikaEditovat

Přírodní zvláštnosti a zajímavosti lákají návštěvníky od jara do podzimu. Četné turistické cesty a naučné stezky vedou do nejatraktivnějších míst. Pro náročnější zimní sporty nejsou v této oblasti vhodné terény. Chybějí zde upravené svahy i lyžařské vleky, nenalézají se zde ani žádná zimní rekreační střediska. Za příznivých sněhových podmínek je možné se věnovat běžeckému lyžování.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.karpaty.net/slovensko/cerova.htm
  2. Cerová vrchovina [online]. Najkrajší kraj.sk ...ten Banskobystrický..., 2013-10-15 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  3. a b c Cerová vrchovina. Lučenec. [s.l.]: VKÚ Harmanec, 2007. 46 s. (slovenština) 

Externí odkazyEditovat