Dunajská Streda
Dunajská Streda (maďarsky Dunaszerdahely, německy Niedermarkt, heb. סרדאהלי) je město na Slovensku. Leží v podunajské rovině, v Trnavském kraji. Žije zde necelých 23 000 obyvatel, převážně maďarské národnosti (75 % roku 2011).
| Dunajská Streda / Dunaszerdahely Dunajská Streda | |
|---|---|
 Centrum města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°59′46″ s. š., 17°36′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 118 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Dunajská Streda |
| Tradiční region | Podunajsko |
  Dunajská Streda Dunajská Streda, Slovensko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 31,451 km² |
| Počet obyvatel | 22 730 (31. 12. 2018[1]) |
| Hustota zalidnění | 722,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | JUDr. Zoltán Hájos |
| Vznik | 1254 |
| Oficiální web | www |
| primator@dunstreda.sk | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Dunajská Streda Hlavná 50 929 01 Dunajská Streda |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 929 01 |
| Označení vozidel | DS |
| NUTS | 501433 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakter městaEditovat
Dunajská Streda je okresní město, nachází se uprostřed zemědělsky intenzivně využívané oblasti, na spojnici mezi Bratislavou a Komárnem – na Žitném ostrově. Jsou zde drůbežářské závody, strojírenský, cukrovarnický a potravinářský průmysl.
Části městaEditovat
- Centrum
- Sídlisko Západ
- Sídlisko Sever 1
- Sídlisko Sever 2
- Sídlisko Východ
- Malé Blahovo
- Mliečany
- Čótfa, dříve Csotfa
ČótfaEditovat
Část obce Dunajská Streda, která leží na severním okraji katastrálního území Malé Blahovo. Geograficky se nachází jen asi tři kilometry na severozápad od obce Jahodná. Je to osada v intenzivně využívané zemědělské oblasti Žitného ostrova, v geomorfologické části Pôtonská mokřad, na břehu Malého Dunaje u Klátovského ramene.
HistorieEditovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1254.
V 19. století byly k městu přičleněny do té doby samostatné obce Nemešseg (doslova slov. Zemiansky Sek, maď. Nemesszeg), Stredská Nová Ves (maď. Szerdahelyújfalu), Felserská Nová Ves (maď. Félszerújfalu), Bašatejed (doslova slov. Bašove Mliečany, maď. Bassatejed) a Elótejed (doslova slov. Predné Mliečany, maď. Előtejed).
V roce 1960 byla k Dunajské Stredě přičleněna obec Malé Blahovo (historicky slov. Malý Aboň, maď. Sikabony i Kisabony) a obec Mliečany (doslova slov. Ollého Mliečany, maď. Ollétejed).
Za 1.světové války byl u Dunajské Stredy zajatecký tábor, ve kterém umřely stovky Rusů.[2] V Dunajské Stredě se historicky nacházela početná židovská komunita. V roce 1938 zde stálo 916 domů a žilo 6410 obyvatel, z toho 2734 osob židovského původu.[3]
Původ názvuEditovat
Název města je odvozen od toho, že se zde ve středu konaly trhy.[4] Maďarské jméno pro středu (szerda) je odvozeno od slovanského slova sreda = střední, tzn. den uprostřed týdne.[5]
OsobnostiEditovat
- Andrew Steiner – architekt
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dunajská Streda na slovenské Wikipedii a Čótfa na slovenské Wikipedii.
- ↑ Obyvateľstvo a migrácia. slovak.statistics.sk [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2019-04-16. Dostupné online.
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice: Slovensko, Podkarpatská Rus. Praha: KČT, 1937. (Sbírka průvodců „Orbis“). S. 93.
- ↑ Počty Židov na južnom Slovensku a na Podkarpatskej Rusi po Viedenskej arbitráži na základe sčítania obyvateľov v roku 1938 [online]. [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.
- ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1982. S. 92.. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Körmendi Ferenc: Földrajzi neveink és jövevényszavaink más megközelítésben [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dunajská Streda na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
- Stránka fotbalového klubu DAC Dunajska Streda
