Otevřít hlavní menu

Kálmán Mikszáth (16. ledna 1847 Sklabiná28. května 1910 Budapešť) byl maďarský realistický spisovatel, novinář a poslanec. Spolu s Jókaiem nejpřekládanější maďarský autor (jeho dílo přeloženo téměř do všech evropských jazyků).

Kálmán Mikszáth
Mikszáth fotó.jpg
Narození 16. ledna 1847
Sklabiná
Úmrtí 28. května 1910 (ve věku 63 let)
Budapešť
Místo pohřbení Fiumei Street Cemetery
Povolání spisovatel, novinář a politik
Alma mater Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Významná díla Černé město
Podivné manželství
Poslední hradní pán
Manžel(ka) Ilona Mauks
Děti Kálmán Mikszáth
Albert Mikszáth
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

MládíEditovat

Kálmán Mikszáth se narodil v roce 1847 do rodiny nižšího šlechtice v obci Sklabiná na dnešním Slovensku. Od raného dětství rád poslouchal vyprávění místních obyvatel, což v něm probudilo zájem o historii a snahu o zaznamenávání skutečných událostí. Po studiích na gymnáziu v Rimavské Sobotě (1857–1863) a posléze v Banské Štiavnici (1863–1866) se dal na studia práv v Budapešti. Studium však po necelých třech letech opustil a v roce 1870 přijal místo praktikanta u slúžného Matyáše Maukse v Balažských Ďarmotech. Brzy začíná spolupracovat s místními novinami Nógrádi lapok (Novohradské listy) – píše krátké povídky a črty. Zamiluje se do Mauksovy dcery Ilony, otec však známosti nepřeje, a tak se Mikszáth tajně ožení s Ilonou v roce 1873. Manželé se stěhují do Budapešti, ale Mikszáth nemá dobré zaměstnání, rodina strádá, je zadlužena, statek ve Sklabiné musí být prodán v dražbě. Mikszáth posílá Ilonu zpátky k rodičům, aby ji uchránil před chudobou, a dokonce se s ní dává rozvést, přichází tak nejtěžší období jeho života. Stěhuje se do Segedína, kde roku 1878 získá místo v redakci Szegedi Napló (Segedínský deník).

Vrchol slávyEditovat

 
Socha autora

První literární úspěchy mu přináší sbírky novel „Slovenští krajané“ a „Dobří Palócové“, vydané v roce 1881. Mikszáthova díla si získávají mnohé čtenáře díky autorovu vypravěčskému talentu a do jisté míry i reportážnosti, dokumentující život obyčejných venkovanů na jeho rodném Slovensku. Brzy se Mikszáth dostává do redakce jedněch z nejdůležitějších zalitavských novin – Pesti Hírlap (Pešťský zpravodaj), pro něž píše reportáže z parlamentu. Mikszáthova popularita strmě stoupá, dokonce i Mór Jókai se o něm velmi pochvalně vyjadřuje. Finanční situace se lepší a tak se v roce 1883 Mikszáth žení podruhé – ale opět s Ilonou. Roku 1887 je zvolen poslancem a o dva roky později se stává dopisujícím členem Maďarské akademie. V devadesátých letech se jeho styl trochu mění, začíná psát romány, snaží se na současné problémy najít paralelu v minulosti. Je znechucen uherskou společností konce století, upadající džentry – vrstvou z níž sám vzešel. Svá nejzásadnější díla napíše na počátku 20. století, už roku 1900 vydává „Podivné manželství“, kterým si znepřátelí církev. V roce 1908 následuje další známá kniha „Případ mladého Nosztyho s Maryškou Tóthovou“ a o dva roky později „Černé město“, které bylo vydáno až posmrtně. Roku 1908 je mu udělena Velká cena Maďarské akademie, největší pocta, jakou mohl spisovatel v Uhrách dostat. 16. 5. 1910 se konají celonárodní oslavy čtyřicátého výročí Mikszáthovy literární činnosti. Podobnou slávu zažil dosud jen Mór Jókai. Při svém závěrečném projevu žádá dojatý Mikszáth všechny účastníky, aby se spokojeně vrátili domů s vědomím, že konečně viděli šťastného člověka. Za necelé dva týdny poté Kálmán Mikszáth nečekaně umírá.

Výbor z dílaEditovat

  • 1874 – Povídky (Elbeszélések)
  • 1881 – Slovenští krajané (Tót atyafiak)
  • 1881 – Dobří Palócové (Jó palócok)
  • 1894 – Statek na prodej (Az eladó birtok)
  • 1895 – Zázračný deštník svatého Petra (Szent Péter esernyője), román
  • 1895 – Poslední hradní pán (Beszterce ostroma), román
  • 1897 – Kavalíři, črta
  • 1898 – Nová Zríniáda (Új Zríniász), próza
  • 1898 – Demokraté (A demokraták), próza
  • 1900 – Podivné manželství (Különös házasság), dvoudílný román
  • 1901 – Utečenci (Szökevények)
  • 1903 – Akli – císařův šašek (Miklós Akli), novela
  • 1907 – Život a doba Móra Jókaiho (Jókai Mór élete és kora), dvojsvazková biografie
  • 1908 – Případ mladého Nosztyho s Maryškou Tóthovou (A Noszty fiú esete Tóth Marival), román
  • 1910 – Dvoje volby v Uhrách (Két választás Magyarországon)
  • 1910 – Černé město (A fekete város), román

Překlady do češtinyEditovat

  • Dluh Anny Bedeové. Lidové listy 1927, 42, příl. Lidová beseda, s. 3. Přel. dr. Kamil Šlapák.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat