Rimavská Sobota

město na Slovensku

Rimavská Sobota (maďarsky Rimaszombat, německy Großsteffelsdorf) je město na řece Rimavě na jižním Slovensku, patřící k Banskobystrickému kraji, v historickém regionu Malohont. Žije zde přibližně 22 tisíc[1] obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje obyvatelstvo slovenské (60 %) a maďarské (35 %) národnosti. Místní okres má nejvyšší oficiální nezaměstnanost na Slovensku.[2]

Rimavská Sobota
Panorama města Rimavská Sobota
Panorama města Rimavská Sobota
Rimavská Sobota – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška241 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresRimavská Sobota
Tradiční regionMalohont
Rimavská Sobota
Rimavská Sobota
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha77,5 km²
Počet obyvatel22 048 (2021)[1]
Hustota zalidnění284,3 obyv./km²
Správa
Statusměsto
PrimátorJozef Šimko (od 2010)
Vznik1268 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.rimavskasobota.sk
E-mailmesto@rimavskasobota.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Rimavská Sobota
Svätoplukova 9
979 01 Rimavská Sobota
Telefonní předvolba047
PSČ979 01
Označení vozidel (do r. 2022)RS
NUTS514462
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části města editovat

Městské části: Bakta, Dúžava, Kurinec, Mojín (historicky Majom), Nižná Pokoradz, Sabová, Sobôtka, Včelinec, Tomašová, Vinice, Vyšná Pokoradz

Sídliště: Rimava, Západ, Rožňavská

Ostatní části: Chrenovisko, Šibeničný vrch

Vývoj názvu města editovat

  • 1270 – Rymos Zumbota
  • 1321 – Ryma Zumbath
  • 1387 – Rymaszombatya
  • 1773 – Rimavská Sobota
  • 1786 – Rimavská Sobota, maď. Rimaszombat

Historie editovat

 
Veduta města z roku 1769

Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během pravěku, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské.

První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074–1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268 z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána Rymboa Zumbota. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku 1334. Mezi lety 1441–1460 byla obsazena husitskými oddíly Jana Jiskry a bratříky, kteří zde vybudovali pevnost Sobôtka a vyjednávali s uherským regentem „turkobijcem“ Janem Hunyadym.[pozn. 1]

V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny 16. století do roku 1601 město podléhalo turecké nadvládě Osmanské říše a trpělo nájezdy loupeživých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil právo meče.

Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V 19. století bylo město sídlem Gemersko-malohonstké župy (do té doby centrem Malohontu). 26. prosince 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál Kutuzov. V revolučním roce 1848 Rimavská Sobota vystrojila pro maďarské revoluční vojsko 220 vojáků a 28 příslušníků národní gardy. V únoru 1849 tábořilo ve městě několik dní císařské vojsko.[3] V srpnu 1849 zde operovali slovenští dobrovolníci pod velením plukovníka H. Lewartowského, resp. pod veleními Štefana Marko Daxnera a Jána Francisci.[4] Památku maďarských revolucionářů připomíná bronzový pomník básníka Sándora Petőfiho. Š. M. Daxner zde pak byl zástupcem státního komisaře Gemersko-malohontské župy a později působil jako druhý podžupan této župy.

Za první republiky se město hospodářsky příliš nerozvíjelo. V letech 1938 až 1944 bylo (na základě první vídeňské arbitráže) součástí Maďarského království. Obyvatelé židovské národnosti byli posláni do koncentračních táborů, z kterých se nevrátilo 726 osob.[5] Dne 21. prosince 1944 bylo město osvobozeno vojsky 2. ukrajinského frontu. Maďarské obyvatelstvo bylo podle Benešových dekretů v letech 1945–1946 vystěhováno. V roce 1948 byla k Rimavské Sobotě pripojena obec Tomašová, nyní městská část s rodinnou zástavbou. V období socialismu bylo město silně přestavěno a industrializováno. V roce 1986 zde byla zbourána synagoga.[5]

Dne 3. května 2007 byla zrušena železniční trať Rimavská Sobota – Poltár.[6]

Charakter města editovat

Jde o okresní město, administrativní a průmyslové centrum okresu. Průmysl zastupují konzervárna, mlékárna, masné závody. Pivovar Gemer a továrna na tabákové výrobky již byly zrušeny. Kulturní život města kromě dvou příležitostných festivalů zastupuje Gemersko-malohontské muzeum, věnované Gemerskému a Malohontskému regionu.

Národnostní složení editovat

V Rimavské Sobotě žije obyvatelstvo těchto národností:[7]

Památky editovat

 
Župní dům (Čierny orol) Gemersko-malohontskej župy
 
Pomník Sándora Petöfiho
  • historizující budova župního domu Malohontské župy, francouzského slohu z roku 1798, na Hlavním náměstí
  • klasicistní budova župního domu (Čierny orol) Gemersko-malohontské župy, z roku 1849 na Hlavním náměstí
  • klasicistní budova župního domu Gemersko-malohontské župy, z roku 1901, na náměstí Mihálya Tompu
  • budova Uherského královského soudu z roku 1887, teď okresní soud
  • klasicistní kostel sv. Jan Křtitele z roku 1790 na Hlavním náměstí
  • barokně klasicistní kalvínský kostel z roku 1784 na Hlavním náměstí, hrob uherského sochaře Ištvána Ferénczyho
  • luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici
  • klasicistní budova radnice z roku 1801
  • fragmenty tureckého mostu z roku 1553
  • historizující budova reformního gymnázia
  • hvězdárna z roku 1975
  • Gemersko-malohontské muzeum se stálou expozicí, patří mezi nejstarší muzea na Slovensku. Vzniklo roku 1882. Původním sídlem muzea do roku 1910 byla budova bývalého Malohontského župního domu na Hlavním náměstí. Dnes se nachází v budově bývalých kasáren, postavených roku 1850. Muzeum se specializuje na dokumentaci, výzkum a získávání sbírek z historie, archeologie, etnologie, výtvarné umění, přírodní vědy a romská kultura regionu Gemer a Malohont. Bohaté sbírkové fondy muzea společenských a přírodních věd doplňuje rozsáhlý historický knižní fond. Celkový sbírkový fond přesahuje počet 93 000 předmětů.

Pomníky a busty editovat

 
Památník obětem holocaustu

Symboly města editovat

Symboly města jsou:[8]

  • Znak
  • Vlajka
  • Pečeť
  • Kombinovaná korouhev
  • Řetěz primátora
  • Standarta primátora

Znak městu udělil uherský král Zikmund Lucemburský při své návštěvě v roce 1387. Znak zobrazuje černou rozkřídlenou orlici s červenou zbrojí na stříbrném štítu. Z barev znaku je odvozená i současná černo-červeno-bíla vlajka města.[9]

Školství editovat

Ve městě se nachází tyto střední školy:

 
Budova reformního gymnázia
  • Gymnázium
  • Obchodní akademie
  • Střední zemědělská škola
  • Střední průmyslová škola potravinářská
  • Střední odborné učiliště zemědělské
  • Střední odborné učiliště zemědělsko-potravinářské
  • Střední odborné učiliště služeb
  • Střední odborné učiliště strojírenské
  • Soukromá konzervatoř

Doprava editovat

Město leží na železniční trati Brezno – Jesenské (trať číslo 174) a na evropské silnici E58.

MHD editovat

  • Ve městě funguje MHD formou čtyř autobusových linek (1, 2, 3, 4).

Zajímavost editovat

V roce 2001 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala planetku 20495 na počest slovenského města Rimavská Sobota. Model planetky se nachází v parku hvězdárny.

Rimavská Sobota

Osobnosti editovat

Rodáci editovat

Rezidenti editovat

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Detaily vylíčil Alois Jirásek v románu Bratrstvo

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rimavská Sobota na slovenské Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. Rimavskosobotský okres má najväčšiu nezamestnanosť na Slovensku (slovensky)
  3. História mesta R. Sobota [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  4. Štefan Marko Daxner: V službe národa (Vlastný životopis) – elektronická knižnica. zlatyfond.sme.sk [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  5. a b Rimavská Sobota plná príbehov: Kedysi synagóga, dnes už len pamätník [online]. 2022-03-10 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Trať 175: Rimavská Sobota - Poltár. www.zeleznicne.info [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  7. Archivovaná kopie. www.rimavska-sobota.sk [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-18. 
  8. http://www.rimavskasobota.sk/?id_menu=17152&firmy_slovenska_flag=0
  9. Archivovaná kopie. www.rimavskasobota.sk [online]. [cit. 2009-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-16. 
  10. Biografický lexikón Slovenska. Martin: Slovenská národná knižnica, Národný biografický ústav ISBN 80-89023-15-0, ISBN 978-80-89023-15-8. OCLC 52928443 

Související články editovat

Externí odkazy editovat