Otevřít hlavní menu
Bývalý župní dům Malohontu z roku 1798 v Rimavské Sobotě.

Malohont je historický region na Slovensku. Krátce byl i komitátem a jednou ze stolic Uherska.

Obsah

CharakteristikaEditovat

Území Malohontu odpovídalo přibližně severní a střední části dnešního okresu Rimavská Sobota a severovýchodní a východní části okresu Poltár. Celková rozloha území je (  750 km ). V současnosti se název Malohont používá zejména ve spojení s Gemerem, jako Gemer – Malohont.

GeografieEditovat

Území Malohontu sousedilo ze severu se Zvolenskou stolicí, z východu a z jihu s Gemerskou a ze západu s Novohradskou stolicí. Malohontem protékala řeka Rimava a v jeho západní části říčka Suchá.

HistorieEditovat

Malohont ve 13. století patřil kaločskému arcibiskupovi a byl nezávislý na Gemeru i Novohradu. Od poloviny 13. století byl znám jako Rimavský komitát (latinsky: comitatus de Rymua). Území bylo spravováno arcibiskupským úředníkem, jehož příslušnost odpovídala funkci župana komitátu.

Na přelomu 13. a 14. století ztratil Rimavský komitát dočasně svou samostatnost a byl připojen k Hontské stolici. Protože však území Rimavského komitátu bylo od Hontu odděleno územím Novohradu, vyvolávalo to nespokojenost zdejších zemanů, kteří se nemohli účastnit v plné míře na politickém životě Hontské stolice. Proto se někdy na přelomu 14. a 15. století zrodilo pojmenování pro tuto oblast – Malohont a Malohontská stolice získala v rámci Hontské stolice značnou samostatnost. Přestože Malohont získal určitý stupeň samosprávy, nespokojenost mezi šlechtou nadále trvala. V 16. století se Malohont a Hont oddělily, ale trvalo to jen krátké období.

V 80. letech 17. století přerostla nespokojenost do otevřeného konfliktu mezi Hontem a Malohontem, Malohont opět krátce získal samostatnost. V roce 1687 zástupci Malohontu žádali uherský sněm o připojení k Novohradu nebo úpravu jeho postavení v Hontu, ale neúspěšně. Uherský sněm ponechal Malohont jako samostatný distrikt s rozsáhlou samosprávou v Hontu. Zemané Malohontu si mohli volit mimo jiné svého podžupana, a zasedání týkající se Malohontu musela zasedat v Malohontu. Rozpory však neustaly, jelikož hontská šlechta nadále zneužívala Malohont vyššími daněmi, dodávkami zboží a vojáků a nerespektovala jeho práva malohontského distriktu.

V dalších letech následovaly neúspěšné pokusy o spojení se s Novohradem (první v roce 1690) či osamostatnění se během povstání Františka II. Rákocziho.

Nakonec se v letech 1786–1790 a trvale od roku 1802 podařilo dosáhnout oddělení Malohontu od Hontu a jeho spojení s Gemerem do Gemersko-malohontské stolice (později župy), které přetrvalo až do zániku župního zřízení na Slovensku v roce 1922.

Města a obceEditovat

Nejvýznamnějšími městy Malohontu byly Rimavská Sobota, Hnúšťa a Tisovec.

Okres Rimavská Sobota
Okres Brezno
Okres Poltár

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malohont na slovenské Wikipedii.