Bývalý župní dům Malohontu z roku 1798 v Rimavské Sobotě.

Malohont (maďarsky Kis-Hont nebo Kishont, německy Kleinhont) je historický region na středním Slovensku. Krátce byl i komitátem a jednou ze stolic Uherska.

Poloha a geografieEditovat

Malohont se nachází na povodí střední Rimavy, jeho území odpovídá přibližně severní a střední části dnešního okresu Rimavská Sobota a severovýchodní a východní části okresu Poltár. Celková rozloha byla asi 750 km . V současnosti se název Malohont používá zejména ve spojení se sousedním Gemerem, jako Gemer-Malohont.

Území Malohontu sousedilo ze severu se Zvolenskou stolicí, z východu a z jihu s Gemerskou a ze západu s Novohradskou stolicí.

HistorieEditovat

Ve 13. století patřilo toto území kaločskému arcibiskupovi a bylo nezávislé na Gemeru i Novohradu. Od poloviny 13. století byl znám jako Rimavský komitát (latinsky: comitatus de Rymua). Území bylo spravováno arcibiskupským úředníkem, jehož příslušnost odpovídala funkci župana komitátu.

Na přelomu 13. a 14. století ztratil Rimavský komitát dočasně svou samostatnost a byl připojen k Hontské stolici. Protože však území Rimavského komitátu bylo od Hontu odděleno územím Novohradu, vyvolávalo to nespokojenost zdejších zemanů, kteří se nemohli účastnit v plné míře na politickém životě Hontské stolice. Proto se někdy na přelomu 14. a 15. století zrodilo zvláštní pojmenování pro tuto oblast – Malohont, který získal v rámci Hontské stolice určitý stupeň samosprávy. Přesto nespokojenost mezi šlechtou nadále trvala. V 16. století se Malohont a Hont oddělily, ale trvalo to jen krátké období.

V 80. letech 17. století přerostla nespokojenost do otevřeného konfliktu mezi Hontem a Malohontem a Malohont opět krátce získal samostatnost. V roce 1687 zástupci Malohontu žádali uherský sněm o připojení k Novohradu nebo úpravu jeho postavení v Hontu, ale neúspěšně. Uherský sněm ponechal Malohont jako samostatný distrikt s rozsáhlou samosprávou v Hontu. Zemané Malohontu si mohli volit mimo jiné svého podžupana, a zasedání týkající se Malohontu musela zasedat v Malohontu. Rozpory však neustaly, jelikož hontská šlechta nadále zneužívala Malohont vyššími daněmi, dodávkami zboží a vojáků a nerespektovala jeho práva malohontského distriktu.

V dalších letech následovaly neúspěšné pokusy o spojení se s Novohradem (první v roce 1690) či osamostatnění se během povstání Františka II. Rákócziho.

Nakonec se v letech 1786–1790 a trvale od roku 1802 podařilo dosáhnout oddělení Malohontu od Hontu a jeho spojení s Gemerem do Gemersko-malohontské stolice (později župy), které přetrvalo až do reformy župního zřízení na Slovensku v roce 1922. Původně malohontské středisko Rimavská Sobota se roku 1883 dokonce stalo hlavním městem celé župy namísto gemerského Plešivce.

Města a obceEditovat

Nejvýznamnějšími městy Malohontu byly Rimavská Sobota, Hnúšťa a Tisovec.

Okres Rimavská Sobota
Okres Brezno
Okres Poltár

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malohont na slovenské Wikipedii.