Rožňava
Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním Slovensku v Košickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.
Rožňava | |
---|---|
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny. | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°39′31″ s. š., 20°31′53″ v. d. |
Nadmořská výška | 313 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Rožňava |
Tradiční region | Gemer |
Administrativní dělení | 3 místní části |
Rožňava | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 45,62 km² |
Počet obyvatel | 17 569 (2021) |
Hustota zalidnění | 385,1 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Pavol Burdiga (Most-Híd) |
Vznik | 1230 |
Oficiální web | www |
primator | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Rožňava Šafárikova 29 |
Telefonní předvolba | 058 |
PSČ | 048 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | RV |
NUTS | 525529 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
editovatMěsto se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 metrů. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.
Dějiny
editovatMěsto vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.[1] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maďarsky Rozsnyóbánya, německy Rosenau).
První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Ondřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa.
Dne 16. června 1919 se u Rožňavy odehrála bitva mezi československou armádou a maďarskou Rudou armádou. Československá armáda zde byla zastoupena 1. československým pěším dobrovolnickým plukem z Prahy, 21. plukem francouzských legií, 35. plukem italských legií a 2. praporem italské domobrany. Bitva skončila dobytím Rožňavy a zajetím štábu maďarského vojska.[2]
V roce 1930 zde žilo 6 668 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla Rožňava přičleněna k Maďarsku.[3]
Městské části
editovat- Nadabula (od roku 1960)
- Rožňava
- Rožňavská Baňa
Doprava
editovatMěsto leží na frekventované slovenské silnici I/16, známé také jako E58 (Bratislava – Nitra – Zvolen – Lučenec - Rimavská Sobota – Tornaľa – Rožňava – Košice – Michalovce – Užhorod).
Rožňava leží na železniční trati Zvolen–Košice (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa - Rožňava – Košice). Na železniční trati Rožňava–Dobšiná byl v roce 2003 zastaven provoz.
Pamětihodnosti
editovat- Historická strážní věž uprostřed náměstí
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
- Evangelický kostel
- Biskupský úřad
- Klášter Vincentek
- Strážní věž
- Gymnázium P. J. Šafárika
- Starý špitál
- Bánské muzeum
- Městská galerie
Osobnosti
editovat- Pavel Josef Šafařík (1795–1861), básník, historik, etnograf, slavista a univerzitní profesor píšící převážně německy nebo česky
- Samo Tomášik (1813–1887), romantický prozaik a básník
- Jur Hronec (1881–1959), matematik, narodil se v Gočově, v Rožňavě vystudoval gymnázium
- Kálmán Tichy (1888–1968), malíř, od roku 1930 vedl místní muzeum
- Ján Kadár (1918–1979), režisér oscarového filmu Obchod na korze
- Vladimír Oravský (* 1947), spisovatel, dramatik, filmový a divadelní režisér
- Agáta Klimeková (* 1955), bibliografka a spisovatelka
- Adam Szentpétery (* 1956), malíř
Partnerská města
editovatGalerie
editovat-
Centrální náměstí
-
Městská věž
-
Městská věž
-
Pomník Františky Andrássy
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 19.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Encyklopedické heslo Rožňava v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožňava na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Aktuální informace o dění ve městě