Otevřít hlavní menu

Bačka Topola (srbsky Бачка Топола, maďarsky Topolya) je město v autonomní oblasti Vojvodina v Srbsku. Je správním centrem opštiny Bačka Topola. Nachází se v severní části regionu, na řece Krivaji[1], na hlavním silničním tahu (Dálnice A1 z Bělehradu do Maďarska a na hlavním železničním tahu (Železniční trať Bělehrad–Subotica) v témže směru, cca 30 km jižně od Subotice a 70 km severně od Nového Sadu.

Bačka Topola
Topolya1.jpg
Bačka Topola – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 94 m n. m.
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
autonomní oblast Vojvodina
okruh Severobačský
opština Bačka Topola
Bačka Topola
Bačka Topola
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 596 km²
Počet obyvatel 16 171 (2002)
Hustota zalidnění 27,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.btopola.co.yu
PSČ 24300
Označení vozidel BT
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město se rozkládá v široké rovině Panonské nížiny.

Obsah

ObyvatelstvoEditovat

V roce 2011 zde žilo 14 596 obyvatel.[2] Přibližně 60 % obyvatel je maďarské národnosti.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1462, Bačka Topola je připomínána pod názvem Gybaych. Pod názvem Topola je město poprvé připomínáno v tureckých záznamech z roku 1453. Turecká správa mu nejspíše neprospěla, časté konflikty v oblasti Dolních Uher a nájezdy vedly k tomu, že bylo místo na konci 17. století evidováno jako opuštěné.

Znovu byla Topola osídlena až v roce 1750 z iniciativy tehdejšího šlechtice Antuna Grašalkoviće.[1] Ten půdu daroval rodině Kraiů, která se zasloužila v bojích proti Francouzům. V roce 1806 získala tehdejší nově vzniklá osada status malého města a právo pořádat trhy třikrát ročně. Po porážce maďarské revoluce v roce 1849 bylo město vyloupeno a částečně i vypáleno. Postupně se život vrátil do starých kolejí až v druhé polovině 19. století. V téže době se začal rozvíjet také průmysl. V 80. letech 19. století byla do města zavedena železnice.

V roce 1904 změnilo město název z Bácstopolya na Topolya (v maďarštině). Do druhé světové války bylo obyvatelstvo téměř čistě maďarské. V rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 bylo zjištěno 12 339 Maďarů, 505 Židů a 17 Srbů.

V závěru první světové války bylo město obsazeno srbskou armádou[zdroj?] a později na základě Trianonské dohody připadlo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během druhé světové války jej opět obsadilo Maďarsko, v roce 1944 jej obsadili partyzáni spolu s Rudou armádou.

Po skončení konfliktu byla východně od města vybudována nová průmyslová zóna (výroba masných výrobků a nábytku[3]) a nízká zástavba sídel panonského typu byla narušena na jižním okraji města novým sídlištěm modernistického typu. V 90. letech v souvislosti s ekonomickým problémy rozpadající se Jugoslávie počet obyvatel značně poklesl; nemalá část místního obyvatelstva odešla do zahraničí.

ŠkolstvíEditovat

V roce 2016 měla Bačka Topola jednu školku, osm základních škol a tři střední školy. Ve městě se také nacházela fakulta biofarmářství Univerzity Megatrend.

Církevní objektyEditovat

  • Katolický kostel z roku 1906
  • Pravoslavný kostel sv. Eliáše[3] z roku 1940

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Bačka Topola, s. 98. (srbština) 
  2. http://media.popis2011.stat.rs/2011/prvi_rezultati.pdf
  3. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Bačka Topola, s. 99. (srbština) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bačka Topola na srbské Wikipedii.