Galanta

město na Slovensku

Galanta (německy Gallandau, maďarsky Galánta) je okresní město na Slovensku, ležící v Trnavském kraji a v trnavské diecézi. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel. Přes 27 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.

Galanta
Koller kastiel l.jpg
Galanta – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška119 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresGalanta
Tradiční regionDolní Pováží
Galanta
Galanta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,9 km²
Počet obyvatel15 052 (2021)[1]
Hustota zalidnění443,8 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaPeter Paška
Vznik1237 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.galanta.sk
E-mailinfo@galanta.sk
Telefonní předvolba031
PSČ924 01
Označení vozidel (do r. 2022)GA
NUTS503665
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Administrativní členěníEditovat

Městské části
  • Javorinka (do roku 1961 Štefánikovo)[2]
  • Nebojsa
  • Hody
části pod správou města
  • Garažd
  • Kolónia

GeografieEditovat

Galanta leží ve středním pásu jihozápadního Slovenska uprostřed Podunajské nížiny. Řeka Váh protéká ve vzdálenosti asi 6 km od Galanty, stejně jako řeka Derňa, západně od nich řeka Dudváh. Nejbližší vodní plochou je Vincovo jezero vzdálené asi 5 km od města Galanta a asi 1 km od města Sládkovičovo. Město má velmi dobré klimatické podmínky s vysokou průměrnou roční teplotou a optimální vlhkost.

HistorieEditovat

 
Galanta v roce 1698, mědirytina
 
Novogotický zámek Esterházyů
 
Renesanční zámek

Nejstarší stopy osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy od neolitu. První písemná zpráva pochází z roku 1237 z listiny uherského krále Bély IV., kdy Galanta byla vesnice v majetku kláštera benediktinů v Pannonhalmě. Od roku 1421 do 19. století patřila k panství rodu Esterházyů, kteří zde postupně vybudovali dva opevněné hrady a jeden zámek. Roku 1635 Galanta získala od císaře Ferdinanda II. Habsburského městská práva s právem pořádat čtyři výroční trhy, což vedlo k rozvoji řemesel a cechů. Nástup průmyslu byl podmíněn výstavbou železniční trati Bratislava–Budapešť a napojením na Povážskou železnici přes Leopoldov roku 1883. Do roku 1918 bylo území města součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 1176 Židů.[3] V důsledku první vídeňské arbitráže byla Galanta v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.[2]

Historické centrum města s památnými budovami bylo v letech 1948-1980 zlikvidováno.

HospodářstvíEditovat

Převažuje průmysl. Od roku 2002 působí v Galantě společnost Samsung Electronics Slovakia.

DopravaEditovat

Galanta je železničním uzlem na křižovatce dvou tratí; jedná se o železniční trať Bratislava–Štúrovo a o železniční trať Galanta–Leopoldov. Galantou prochází silnice 75 a 507.

KulturaEditovat

V Galantě prožil část dětství Zoltán Kodály, jehož otec zde byl vedoucí železniční stanice. Kodály se zde inspiroval lidovými tanci – orchestrální suita „Tance z Galanty“ (1934). Skladatelova socha byla slavnostně odhalena v roce 1982 v parku naproti kostelu.

PamátkyEditovat

  • Renesanční zámek s barokní fasádou a mansardovou střechou
  • Novogotický zámek (kaštiel) – rozsáhlá čtyřkřídlá stavba ve stylu tudorovské novogotiky ze 40. let 19. století
  • Ruina opevněného hradu Nebojsa
  • Pohřební kaple Esterházyů – založili ji Josef Esterházy a jeho manželka Rosalie, rozená Barthodeiszká
  • kostel sv. Štěpána krále
  • železniční nádraží ze 60. let 19. století
  • židovský hřbitov[4]
  • památník obětem holocaustu[4]

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. a b Galanta - História - Okres Galanta - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. 
  3. Zoznam obcí okresu Galanta (Galántai járás) - Osudy slovenských Židov 1939-1945 - Ústav pamäti národa. www.upn.gov.sk [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  4. a b GALANTA, Mesto. Židovský cintorín. www.galanta.sk [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. (slovensky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat