Váh

řeka na Slovensku
Další významy jsou uvedeny na stránce Váh (rozcestník).

Váh (maďarsky Vág, německy Waag) je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský). Jde o levý přítok Dunaje. Jeho délka činí 403 km. Povodí má rozlohu 10 640 km².

Váh
Řeka u Piešťan
Řeka u Piešťan
Základní informace
Délka toku403 km
Plocha povodí10640 km²
Průměrný průtok152 m³/s
SvětadílEvropa
Zdrojnice
Ústí
Protéká
SlovenskoSlovensko Slovensko (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Váhu (Slovensko, Polsko, Česko)
Váh River (SVK) - location and watershed.svg
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh tokuEditovat

Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty, v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu. Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny. Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.

Vodní režimEditovat

Průměrný průtok činí 152 m³/s. Nejvyšší je v létě.

VyužitíEditovat

 
Přívoz přes řeku Váh pod hradem Strečno
 
Řeka Váh v Trenčíně

Využívá se k zásobování vodou, na zavlažování, k výrobě vodní energie, pro vodní dopravu a k plavení dřeva. Je také zásobárnou vody pro jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice

Vážská kaskádaEditovat

Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě, existuje soustava vodních přehradních hrází a nádržíVážská kaskáda. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina). První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Kráľové nad Váhom. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.

Některé údaje udávají na Vážské kaskádě počet VE 23 – včetně úplně poslední MVE Selice, nad Komárnem.

Přehled nádrží v kaskádě VáhuEditovat

Čierný váh (je to umístěna na přítoku Čierný váh), Liptovská Mara, Bešeňová, Orava (nachází se na přítoku, řece Oravě), Tvrdošín (také Orava), Krpeľany, Sučany, Lipovec, Žilina, Hričov, Mikšová, Považská Bystrica, Nosice (Priehrada mládeže), Ladce, Ilava, Dubnica nad Váhom, Trenčín, Kostolná, Nové Mesto nad Váhom, Horná Streda, Sĺňava, Drahovce - Madunice, Kráľová a Selice.

Vážská vodní cestaEditovat

Související informace naleznete také v článku Vážská vodní cesta.

Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice, je řeka splavná pro velké lodě odpovídající klasifikační třídě VIa[1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 × 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu, dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 × 12 metrů.

Přítoky VáhuEditovat

Města na VáhuEditovat

Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh

ReferenceEditovat

  1. Vyhláška Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SR 22/2001, kterou se ustanovují podrobnosti o zařazení vodních cest a jejich jednotlivých úseků do příslušných tříd podle klasifikace evropských vodních cest. www.telecom.gov.sk [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat