Otevřít hlavní menu

Přehrada

bariéra zadržující vodu nebo podzemní toky
(přesměrováno z Přehradní hráz)
Hráz vodní nádrže Orlík, nejvyšší betonová hráz v Česku
Přehrada Höllensteinsee v Německu

Přehrada je příčná stavba na vodním toku, která jej přehrazuje a vytváří umělou vodní nádrž.[1] Slouží k zásobování vodou, výrobě elektrické energie, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, k rekreaci, vodním sportům, rybolovu atd.

Obsah

FunkceEditovat

Slouží k zadržování vody pro zásobování vodou, výrobu elektrické energie, ochranu před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům, rybolovu aj. Některé funkce jako vodní přehrady mají i jezy.

HistorieEditovat

První přehrady se datují od časů starých Egypťanů před 5000 lety, kdy údajně faraon Meni postavil hliněnou přehradu na řece Nilu. Historie moderních přehrad se odvozuje od Hooverovy přehrady na řece Colorado v USA postavené roku 1936.

Betonové přehradyEditovat

Betonové přehrady se rozdělují na:

  • tížné - voda v přehradě je zadržovaná hmotností stavby
  • pilířové - mají plný betonový líc, plnou stěnu tvoří pilíře
  • klenbové - jsou vystavěny do oblouku, tlak vody se tak přenáší do bočních stran údolí, kde je přehrada postavena

Jednotlivé typy přehrad mohou být kombinovány. Existují například tížné přehrady s klenbovým účinkem. Betonové přehrady vyžadují kvalitní skalní podloží, klenbové přehrady vyžadují vhodné geologické podmínky na bočních stranách údolí. Při stavbě přehrady je důležitým faktorem vhodná šířka a hloubka údolí.[2]

Významné přehradyEditovat

Největší přehrady ve světěEditovat

Největší nádrž co do objemu zadržované vody, Kariba na řece Zambezi, 180,6 km³. Podobně je tomu u plochy nádrže, kdy největší plochu má nádrž na řece Volta v Ghaně (8 482 km²). Nejvyšší přehradní hráz ve světě je plánovaná přehrada Rogun, která je zatím ve výstavbě (335 m) na řece Vachš v Tádžikistánu. V tabulce jsou zachyceny zde: Nejvyšší hráze světa.

Největší přehrady v ČeskuEditovat

Orlík má z českých nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³ a nejvyšší (91 m) betonovou hráz. Plochou vodní hladiny (48,7 km²) jej však překonává nádrž přehrady Lipno I. Nejvyšší přehradní hráz v České republice je Vodní nádrž Dalešice s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě, avšak nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě mají vodní nádrž Nechranice (délka koruny hráze 3280 metrů). Odkaz na seznam přehradních nádrží v České republice zde.

Vodní dopravaEditovat

Vodní doprava přes přehrady je umožněna pomocí plavební komory, lodního výtahu nebo jeřábu pro lodě nebo obdobných transportních zařízení.

Ekologické dopadyEditovat

Přehrada zpravidla brání přirozené migraci vodních živočichů, zejména ryb. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena, čímž dochází k jejich nenávratnému poškození. OSN varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.[3] V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové biotopy a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.

Selhání přehradEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Selhání přehrad.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Universum, všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. S. 567. 
  2. HRDOUŠEK, Vladislav a kolektiv. Inženýrské stavby. 1. vyd. Praha: Informatorium, s. r. o., 2006. 212 s. ISBN 80-7333-048-2. S. 193, 194. 
  3. Archivovaná kopie. prazsky.denik.cz [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-06. 

LiteraturaEditovat

  • HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.]: nakladatelství Svojtka&Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. (čeština) 
  • PATERA, Adolf: Nádrže a vodohospodářské soustavy 20: malá antologie environmentálních textů ve vodním hospodářství. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002, 243 s. ISBN 80-01-02600-0

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat