Sereď
město na Slovensku
Sereď (maďarsky: Szered) je slovenské město, které se nachází v Trnavském kraji asi 15 km jihovýchodně od Trnavy na pravém břehu řeky Váh. V roce 2005 zde žilo 17 224 obyvatel.
| Sereď | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°17′ s. š., 17°44′ v. d. |
| Nadmořská výška | 129 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Galanta |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Sereď | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 30,4 km² |
| Počet obyvatel | 15 737 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 516,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Ondrej Kurbel |
| Vznik | 1313 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | sered |
| mu | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Sereď Námestie republiky 10 926 01 Sereď |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 926 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | GA |
| NUTS | 504009 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o městě „Zereth“ pochází z roku 1313 v listině o příjmech z církevních desátků.
V roce 1847 byla do města přivedena koněspřežná železnice z Trnavy. Dne 1.9.1876 byl zahájen provoz na trati Trnava–Sereď s parní trakcí. Dne 1.11.1883 byl zahájen provoz na trati Galanta–Sereď a dne 20.7.1885 byl zahájen provoz na trati Sereď–Leopoldov.[2]
Ve městě byl za druhé světové války zřízen koncentrační tábor pro Židy. V roce 2016 bylo v objektu bývalého tábora otevřeno Muzeum holokaustu.[3]
Městské části editovat
- Dolný Čepeň
- Stredný Čepeň
- Horný Čepeň
Osobnosti editovat
- Anton Hrušecký (1942–2019), slovenský fotbalista a trenér
- Dušan Kabát (1944–2022), slovenský fotbalista a trenér
- Michel Navratil (1880–1912), jediný cestující na Titanicu původem ze Slovenska
- Max Weiss (1857–1927), rakouský šachový mistr
Partnerská města editovat
Sport editovat
- ŠKF Sereď – fotbalový klub
- Hokejbal – HBK Seredskí Barani
Galerie editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: Nadas, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 32,268.
- ↑ VIDEO: V Seredi slávnostne otvorili Múzeum holokaustu [online]. TASR, 2016-01-26 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sereď na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Sereď ve Wikislovníku- Oficiální stránky
