Trnava

město na Slovensku
Tento článek je o slovenském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Trnava (rozcestník).

Trnava (latinsky Tyrnavia, německy Tyrnau, maďarsky Nagyszombat, ) je krajské a okresní město v Trnavském kraji na západním Slovensku, 44 km severovýchodně od Bratislavy, v centru Trnavské pahorkatiny na řece Trnávce, ve výšce 146 m n. m. Trnava je důležité historické a kulturní centrum, je sídlem dvou univerzit a arcibiskupství. V roce 2014 zde žilo 65 713 obyvatel a bylo tak sedmým největším slovenským městem.

Trnava
Historické centrum Trnavy
Historické centrum Trnavy
Trnava – znak
znak
Trnava – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška144 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresTrnava
Tradiční regionDolní Pováží
Administrativní dělení6 místních částí
Trnava
Trnava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha71,54 km²
Počet obyvatel63 803 (2021)
Hustota zalidnění891,9 obyv./km²
Správa
StatusKrajské město
StarostaPeter Bročka (nezávislý)
Vznik1211 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.trnava.sk
E-mailmsutt@trnava.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Trnava
Trhová 3
917 01 Trnava
Telefonní předvolba033
PSČ917 01, 917 02, 917 05 a 917 08
Označení vozidel (do r. 2022)TT
NUTS506745
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trnava, chrám sv. Mikuláše od severu
Stará univerzitní kolej a současná katedrála
Trnava, Nová synagoga

Historie

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Trnavy.

Osídlení je zde doloženo od doby bronzové, první písemná zmínka je z roku 1211. Trnava byla prvním městem na území dnešního Slovenska, které obdrželo výsady svobodného královského města. Udělil je uherský král Béla IV. v roce 1238.[1] Ve 13. století bylo cílem německé kolonizace a dostalo rozsáhlé městské opevnění, které obepínalo plochu 60 ha. V letech 1418–1425 je obsadili husité.

Další rozvoj města nastal v 16. století. Po bitvě u Moháče roku 1526 a tureckém obsazení Ostřihomi v roce 1543 se do města uchýlil ostřihomský arcibiskup s kapitulou a sídlil zde do roku 1820. Trnava tak byla po 200 let církevním i kulturním středem Uher i protireformace. 18. srpna 1561 byla zahájena výstavba jezuitské koleje, sídla původní Trnavské univerzity v sousedství současné katedrály. V 17. století město silně utrpělo při šlechtických povstáních proti Habsburkům (Gabriel Betlen, Imrich Tököly, František II. Rákóczi). Roku 1635 zde založil arcibiskup Péter Pázmány univerzitu, roku 1777 přeloženou do Budapešti. Město sice ztratilo na významu, zůstalo však střediskem slovenské vzdělanosti a při první kodifikaci slovenštiny vzal Anton Bernolák za základ trnavské nářečí.

Roku 1831 si měšťané postavili první divadlo a roku 1846 spojila Trnavu s Bratislavou koněspřežná železnice. Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 zavládla silná maďarizace, ale po zákazu Matice slovenské vznikl v Trnavě Spolok sv. Vojtecha, který dále vydával slovenské knihy.

Trnava je od roku 1978 opět sídlem arcibiskupa sufragánní trnavské arcidiecéze, od roku 1992 Trnavské univerzity a od roku 1997 Univerzity sv. Cyrila a Metoděje. Od roku 1996 je sídlem Trnavského kraje a roku 2003 byla východně od města založena automobilka Peugeot-Citroën, která vyrábí téměř 300 tisíc malých vozů ročně (Stellantis Slovakia, v roce 2022 výrobní program automobilky sestával z modelů Peugeot 208 a Citroën C3). Severozápadně od města leží také jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice.

Pamětihodnosti

editovat

Městské části

editovat
  • Městské části (od 1. 7. 2002): Modranka, Trnava-juh, Trnava-sever, Trnava-stred, Trnava-východ, Trnava-západ
  • Sídliště: Družba I-III, Linčianska, Ľ. Podjavorinskej, Prednádražie I,II, Vodáreň I,II, Zátvor
  • Ostatní části: Hlboká, Kopánka, Nové Mesto, Staré mesto, Tulipán
  • Obce: Dolina, Dvor 9. mája, Farský mlyn, Kočišské, Medziháje, Oravné, Pažitný mlyn, Peklo

Doprava

editovat

Trnava leží na hlavní železniční trati Bratislava – Žilina – Košice a končí zde lokální trati do Kút a Seredi. Městskou částí Modranka na jihovýchodě města prochází dálnice D1 z Bratislavy do Piešťan, Trenčína a Považské Bystrice.

Městská autobusová doprava má 13 linek. Nejbližšími letišti jsou Bratislava a Piešťany. 10 km severozápadně se nachází neveřejné letiště Boleráz u stejnojmenné obce.

Obyvatelstvo

editovat

V roce 2001 se 96,91 % obyvatel přihlásilo k slovenské národnosti, 0,79 % k české, 0,27 % k romské, 0,21 % k maďarské, 0,05 % k německé a 0,03 % k ukrajinské. 71,85 % bylo římských katolíků, 2,93 % protestantů, 0,2 % řeckokatolíků a 0,11 % pravoslavných. 18,37 % obyvatel bylo bez vyznání.

Osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 303. (angličtina) 

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo Trnava. Sv. 25, str. 775

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat