Koněspřežná dráha Bratislava – Trnava – Sereď

Koněspřežná dráha Bratislava – Trnava – Sereď byla železniční trať s koněspřežným provozem, první v tehdejším Uhersku i na území nynějšího Slovenska. Měla rozchod koleje 1450 mm. První úsek byl zprovozněn v roce 1840, poslední roku 1846. Provoz animální trakce byl ukončen roku 1872, poté byla dráha přestavěna na parostrojní provoz s normálním rozchodem.

Staniční budova koněspřežné železnice v Bratislavě

HistorieEditovat

První úsek trati Bratislava – Trnava – Sereď byl zprovozněn v roce 1840 a vedl z Bratislavy do Svätého Jura.[1] V roce 1846 byla koněspřežná železnice prodloužena do Trnavy a ještě téhož roku do Seredi.[2] Při stavbě této dráhy se již počítalo s pozdějším zavedením parních lokomotiv. Největším objektem na trati byl viadukt v Báhoni s devíti oblouky (tři prostřední oblouky měly rozpětí 9,5 metru). Na úseku z Trnavy do Seredi byl postaven 150 metrů dlouhý dřevěný příhradový most.

Přechod na parostrojní provozEditovat

V roce 1872 začaly práce na přestavbě tratě pro potřeby parostrojního provozu.[3] Animální provoz v úseku Bratislava–Trnava ukončen 10. října 1872 a dne 1. května 1873 na něm byl zahájen provoz parními lokomotivami.[4] Dráha se následně stala součástí hlavní tratě z Bratislavy do Žiliny. Úsek z Trnavy do Seredi se stal samostatnou tratí, na které byl parostrojní provoz zahájen dne 1. září 1876.[3]

Dochované staniční budovyEditovat

 
Budova koněspřežné dráhy ve Svätém Juru

Bývalá staniční budova v Bratislavě se dodnes nachází na křižovatce ulic Krížné a Legionárské. Postavena byla v letech 1836–1840. Budova byla následkem početných změn vlastníků delší dobu zpustlá a poničená, dokonce se uvažovalo o její demolici. O její záchranu se postarala pojišťovna Generali, která si v ní zřídila své regionální ředitelství. Na začátku roku 2018 se uskutečnila na budovu veřejná obchodní soutěž na její budoucí využití. Po neúspěchu, kdy se do soutěže nikdo nepřihlásil, bylo zvažováno poskytnutí budovy některému z občanských sdružení nebo zřízení komunitního centra.[5]

Staniční budovy koněspřežné dráhy se dochovaly také ve Svätém Juru a v Pezinku.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. TECHNICKÉ PAMIATKY SLOVENSKÉ II. [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  2. FÖRSTER, Christian Friedrich Ludwig. Die erste im Königreiche Ungarn erbaute Eisenbahn…. Allgemeine Bauzeitung. 1847, s. 8. Dostupné online. (německy) 
  3. a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: Nadas, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 31–32, 268. 
  4. TUNEGA, Michal. Železnica ako jeden z nástrojov industrializácie Bratislavy [online]. Bratislavskykraj.sk, 2020-07-12 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Pri Trnavskom mýte môže vyrásť kultúrne centrum. Verejná súťaž skončila fiaskom. www.etrend.sk. TREND.sk. Dostupné online [cit. 2018-02-22]. 

Externí odkazyEditovat