Tento článek je o české řece. Další významy jsou uvedeny na stránce Vltava (rozcestník).

Vltava (německy Moldau) je s délkou 430,2 km[1] nejdelší řekaČeské republice. Pramení na Šumavě, u obce Černý Kříž, soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy. Protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní část Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Povodí řeky je 28 090 km²[1] (z toho 27 047,59 km² v Česku). Své jméno „Vltava“ řeka dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa - divoká voda[2].

Vltava
PragueCityscape.JPG
Základní informace
Délka toku 430,2[1][pozn. 1] km
Plocha povodí 28 090,0[1] km²
Průměrný průtok Vraňany 151,0 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-06-01-001
Pramen
soutok Teplé a Studené Vltavy
48°51′31″ s. š., 13°53′36″ v. d.
715,21[pozn. 2] m n. m.
Ústí
do LabeMělníka
50°20′49″ s. š., 14°28′30″ v. d.
156,18 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - České Budějovice, Středočeský kraj, Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
povodí Vltavy (Česko 96,29%, Rakousko 3,28%, Německo 0,43%)

Obsah

Průběh tokuEditovat

 
Povodí řeky Vltavy
 
Meandry Teplé Vltavy jihozápadně od Volar

Řeka Teplá Vltava, která je považována za jeden ze dvou hlavních zdrojů Vltavy, pramení na východním svahu Černé hory (1 315 m n. m.) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n. m.) nese říčka název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře (756 m n. m.) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty má jméno Vltava.

 
Vltava před nádrží Lipno

U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod Čertovou stěnou (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje - buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20 - 30 m3 vody za sekundu.

 
Vltava z českokrumlovského hradu
 
Jeden z hluboce zaříznutých meandrů, typických pro střední tok Vltavy, zde zatopený vodní nádrží Štěchovice
 
Vltava před centrem Prahy, pohled po proudu z Branického mostu, levý břeh lemují Barrandovské skály
 
Řeka Vltava a Karlův most v Praze v zimě, 2016
 
Vltava za Prahou, pohled z Levého Hradce k Řeži
 
Pohled z Mělníka na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami lužní les Úpor–Černínovsko
Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova.

Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím (řkm 239,6). Zde přibírá vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a směřuje k Hněvkovické přehradě. Ta zajišťuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Lužnice.

Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády - Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.

U Davle leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. V těchto místech se zprava vlévá řeka Sázava, o něco dále na okraji Prahy za Zbraslaví se zleva připojuje řeka Berounka. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Německem a ústí do Severního moře.

Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje.[3]

Větší přítokyEditovat

(levý / pravý, říční kilometr od pramene k ústí)

Plocha povodí podle zemíEditovat

# Část povodí Povodí celkem
km²
Povodí v ČR
km²
Povodí v SRN
km²
Povodí v Rakousku
km²
1. Vltava nad soutokem s Lužnicí &0000000000003591.6400003 591,64 &0000000000003305.8600003 305,86 &0000000000000074.55000074,55 &0000000000000211.230000211,23
2. Lužnice &0000000000004234.6100004 234,61 &0000000000003525.6600003 525,66 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &0000000000000708.950000708,95
3. Vltava mezi Lužnicí a Otavou &0000000000000326.820000326,82 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
4. Otava &0000000000003840.2100003 840,21 &0000000000003528.9900003 528,99 &0000000000000011.22000011,22 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
5. Vltava mezi Otavou a Sázávou &0000000000000813.760000813,76 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
6. Sázava &0000000000004350.9000004 350,90 &0000000000004350.9000004 350,90 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
7. Vltava mezi Sázávou a Berounkou &0000000000000171.590000171,59 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
8. Berounka &0000000000008855.4300008 855,43 &0000000000008819.4700008 819,47 &0000000000000035.96000035,96 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
9. dolní Vltava &0000000000001440.2600001 440,26 &0000000000001440.2600001 440,26 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00

Vodní režimEditovat

Vybrané hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Lenora 396,20 175,80 km² 3,1 m³/s 113 m³/s
Chlum (Volary) 377,70 347,01 km² 5,9 m³/s 217 m³/s
Vyšší Brod 319,00 997,38 km² 13,4 m³/s 374 m³/s
Český Krumlov 284,50 1339,22 km² 16,8 m³/s 489 m³/s
České Budějovice 238,80 2849,82 km² 27,6 m³/s 908 m³/s
VD Orlík (Solenice) 144,65 12106,00 km² 83,4 m³/s 2180 m³/s
VD Vrané 71,40 17784,60 km² 110,0 m³/s 2670 m³/s
Praha-Velká Chuchle 60,08 26730,71 km² 148,0 m³/s 4020 m³/s
Vraňany 11,30 28057,41 km² 151,0 m³/s 4090 m³/s

VyužitíEditovat

Závod Horní VltavaEditovat

  • řkm 329,54 – Přehrada Lipno I (1952–1959), plocha nádrže 48,7 km2, 725,6 m n.m.
  • řkm 319,12 – Přehrada Lipno II
  • řkm 233,00 – jez České Vrbné (1968), plavební komora postavena roku 2010, na místě vorové propusti postavena elektrárna. V blízkosti nová slalomová dráha.
  • řkm 228,80 – jez Hluboká nad Vltavou (1935), plavební komora dokončena v roce 2013.
  • řkm 210,39 – Přehrada Hněvkovice (1986–1992), plavební komora byla dokončena a uvedena do provozu roku 2010, plocha nádrže 2,68 – 3,21 km2.
  • řkm 208,90 – starý jez Hněvkovice, 354,79 m n.m., provedena modernizace jezu s výstavbou plavební komory. Uvedeno do provozu 2017.
  • řkm 200,41 – Přehrada Kořensko (1986–1991), plavební komora dokončena roku 2000, 2016-2017 komora modernizována.

Závod Dolní VltavaEditovat

 
Schema vltavské vodní cesty

VodáctvíEditovat

Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou.

EtymologieEditovat

Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. s řekou Fulda), v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.[4]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Hlavní tok nese od pramene k ústí postupně názvy Teplá Vltava (Černý potok) (54,30 km) a Vltava (376,97 km).
  2. výškový rozdíl mezi pramenem Teplé Vltavy a ústím Vltavy do Labe je 1016 m

ReferenceEditovat

  1. a b c d Vody [online]. Magistrátu hl. m. Prahy, [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.  
  2. ŠMILAUER, Vladimír. O jménech našich řek. Naše řeč. 1946, roč. 30, čís. 9-10, s. 161-164. Dostupné online.  
  3. http://www.lahovicky.cz/products/praveka-reka-berounka/ - Pravěká řeka Berounka
  4. SKÁLA, Emil. Jazykové dějiny Šumavy. In MAIDL, Václav. Znovuobjevené Šumava. 1. vyd. Klatovy : Okresní muzeum Klatovy, 1996. ISBN 80-900253-7-4. S. 15–16.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

soubor KML (editujnápověda)