Studená Vltava

potok v okrese Prachatice

Studená Vltava (německy Kalte Moldau nebo Altwasser) je pravostranný přítok Teplé Vltavy, do níž se vlévá uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luhnadmořské výšce 734 m u osady Chlum. Od jejich soutoku nese řeka jméno již jen Vltava. Celková délka Studené Vltavy činí přibližně 24 km (z toho 16,0 km na území České republiky).[1] Plocha povodí měří 119,62 km².[2][pozn 1]

Studená Vltava
Studená Vltava u obce Stožec
Studená Vltava u obce Stožec
Základní informace
Délka toku24 km
Plocha povodí119,62 km²
Průměrný průtok2,04 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-06-01-044
Pramen
Ústí
Protéká
NěmeckoNěmecko Německo (Bavorsko - Haidmühle) ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - Nové Údolí, Stožec, Černý Kříž)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

editovat
 
Soutok potoků Goldgrubenbach a Rothbach

Studená Vltava vzniká západně od obce HaidmühleBavorsku soutokem potoků (zdrojnic) Goldgrubenbach a Rothbach, pramenících na hoře Haidel (1166 m). Protéká Haidmühle, v délce 1,5 km tvoří německo-českou státní hranici a u Nového Údolí vtéká na území Česka. Od státní hranice teče do Stožce při průměrném sklonu dna 0,39 %, potom se sklon v úseku do Černého Kříže prudce zvyšuje na 0,76 % a v posledním úseku po soutokTeplou Vltavou klesá na 0,17 %.

Větší přítoky

editovat
  • Světlá (hčp 1-06-01-045) – pravostranný přítok s plochou povodí 18,31 km².[2]
  • Jelení potok (hčp 1-06-01-049) – pravostranný přítok s plochou povodí 8,77 km².[2]
  • Mlýnský potok (hčp 1-06-01-051) – levostranný přítok s plochou povodí 11,07 km².[2]
  • Hučina (hčp 1-06-01-053) – pravostranný přítok s plochou povodí 13,70 km².[2]

Vodní režim

editovat

Průměrný průtokústí činí 2,04 m³/s.[1]

Poznámky

editovat
  1. Bývá též uváděna hodnota 121,6 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

Reference

editovat
  1. a b Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 259. 
  2. a b c d e Archivovaná kopie. voda.chmi.cz [online]. [cit. 2013-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 

Externí odkazy

editovat