Bavorsko

spolková země Německa

Bavorsko (německy Bayern), celým názvem Svobodný stát Bavorsko (německy Freistaat Bayern), je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země. Hraničí na východě s Českem a rakouskými spolkovými zeměmi Salcburskem a Horními Rakousy, na jihu s rakouskými spolkovými zeměmi Tyrolskem, Vorarlberskem a Solnohradskem, na západě s německou spolkovou zemí Bádenskem-Württemberskem, na severu s německými spolkovými zeměmi Hesenskem, Svobodným státem Durynsko a Svobodným státem Sasko. Patří mezi nejbohatší spolkové země Německa.

Svobodný stát Bavorsko
Freistaat Bayern
Ramsau bei Berchtesgaden
Svobodný stát Bavorsko – znak
znak
Hymna: Gott mit dir, du Land der Bayern
Geografie
Hlavní městoMnichov
Souřadnice
Rozloha70 549 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel12 540 000 ([1])
Hustota zalidnění177,7 obyv./km²
Jazykněmčinabavorský, francký a alemánský dialekt
Národnostní složeníNěmci
NáboženstvíŘímskokatolická církev, Protestantství
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celekNěmecko
Druh celkuspolková země
Podřízené celky7 vládních obvodů se 71 zemskými okresy a 25 městskými okresy
Vznik1919
Předseda vládyMarkus Söder
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2DE-BY
Oficiální webwww.bayern.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Z Bavorska pocházel i bývalý emeritní papež Benedikt XVI. Hlavním městem je Mnichov (München).

Svobodný stát editovat

Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat demokratický a republikánský charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postavení mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě Sasko a Durynsko). Jde především o historické označení; podobně jako označení „svobodné hanzovní město“, resp. svobodné a hanzovní město (Freie Hansestadt, Freie und Hansestadt), které používají spolkové země Hamburk a Brémy, má jiný (středověký) původ, souvisí se středověkými výsadami pro města.

Geografie editovat

 
Výhled na Chiemgauské Alpy

Povrch území je převážně kopcovitého rázu, který zde zůstal jako památka na prvohorní hercynské vrásnění.

Pahorkatiny severního Bavorska jsou tvořeny břidlicemi, granity a rulami, které místy vystupují v zajímavé skalní útvary. Jedná se o Fichtelgebirge (česky Smrčiny) s nejvyšší horou Schneeberg (1051 m n. m.) a Frankenwald (Franský les). Porost býval kdysi jedlový, ale pro svou hospodářskou nedůležitost byl nahrazen smrkovým porostem. I smrky podléhají populační explozi. Proto byl v roce 1973 zřízen ve Frankenwaldu na ploše o rozloze 972 km² přírodní park. Přestože lesy pokrývají pouze polovinu území, je park lákadlem pro mnoho turistů.

Na jihu se táhne vnější vápencová linie nejvyššího horského systému v Evropě, Alp (nepočítá-li se ovšem Kavkaz). Hřeben na bavorsko-tyrolských hranicích se vlivem působení tektonických desek posunul oproti původní poloze asi o 80 až 200 km. Možná právě to je jedna z příčin, proč reliéf u okraje tak prudce mění charakter z velehor na rovinu. V pleistocénu formoval krajinu Alp ledovec, který zde zanechal četná jezera, např. Chiemsee nebo Ammersee. V Alpách jsou lyžařská centra, z nichž nejvýznamnější je Garmisch-Partenkirchen. V Alpách se také nachází řada krásných jezer a na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem leží i nejvyšší hora Německa Zugspitze (2962 m).

Územím Bavorska protéká evropský veletok Dunaj i řada jiných řek jako je Inn, Lech, Mohan (Main) a další.

Obyvatelstvo editovat

 
Slavnost Těla a Krve Páně v Bamberku
 
Karnevalový průvod v bavorské vesnici
  • římskokatolické 57,2 % (2006) (v roce 1950 71,9 %)
  • evangelické 21,3 % (2006) (1950 26,8 %)
  • muslimské 2,2 % (2006)
  • jiná náboženství a bez vyznání 19,2 % (2006)

Bavoři se tradičně dělí na 4 „kmeny“:

Hovoří se zde několika hornoněmeckými dialekty, které patří ke dvěma skupinám:

Vedle toho jsou rozšířená i francká nářečí (Fränkisch): asi 3 miliony převážně na území Dolních, Horních a Středních Frank.

Slavní rodáci a lidé spojení s Bavorskem editovat

Administrativní členění, politika editovat

 
Bavorské vládní obvody

Vládní obvody editovat

 
Vesnice v Horní Falci
 
Königssee v Horním Bavorsku

Svobodný stát Bavorsko se člení na 7 vládních obvodů (Regierungsbezirke):

Zemské okresy editovat

Výše jmenovaných 7 vládních obvodů se dále člení na 71 zemských okresů (Landkreise) a 25 městských okresů (Kreisfreie Städte):

 
Mapa bavorských okresů
  1. Aichach-Friedberg (AIC)
  2. Altötting (AÖ)
  3. Amberg-Sulzbach (AS)
  4. Ansbach (AN)
  5. Aschaffenburg (AB)
  6. Augsburg (A)
  7. Bad Kissingen (KG)
  8. Bad Tölz-Wolfratshausen (TÖL)
  9. Bamberk (Bamberg; BA)
  10. Bayreuth (BT)
  11. Berchtesgadensko (Berchtesgadener Land; BGL)
  12. Cham (CHA)
  13. Coburg (CO)
  14. Dachau (DAH)
  15. Deggendorf (DEG)
  16. Dillingen an der Donau (DLG)
  17. Dingolfing-Landau (DGF)
  18. Dunaj-Ries (Donau-Ries; DON)
  1. Ebersberg (EBE)
  2. Eichstätt (EI)
  3. Erding (ED)
  4. Erlangen-Höchstadt (ERH)
  5. Forchheim (FO)
  6. Freising (FS)
  7. Freyung-Grafenau (FRG)
  8. Fürstenfeldbruck (FFB)
  9. Fürth (FÜ)
  10. Garmisch-Partenkirchen (GAP)
  11. Günzburg (GZ)
  12. Haßberge (HAS)
  13. Hof (HO)
  14. Kelheim (KEH)
  15. Kitzingen (KT)
  16. Kronach (KC)
  17. Kulmbach (KU)
  18. Landsberg am Lech (LL)
  19. Landshut (LA)
  1. Lichtenfels (LIF)
  2. Lindau (Lindau (Bodensee); LI)
  3. Mohan-Spessart (Main-Spessart; MSP)
  4. Miesbach (MB)
  5. Miltenberg (MIL)
  6. Mühldorf am Inn (MÜ)
  7. Mnichov (München; M)
  8. Neuburg-Schrobenhausen (ND)
  9. Neumarkt in der Oberpfalz (NM)
  10. Neustadt an der Aisch-Bad Windsheim (NEA)
  11. Neustadt an der Waldnaab (NEW)
  12. Neu-Ulm (NU)
  13. Norimbersko (Nürnberger Land; LAU)
  14. Oberallgäu (OA)
  15. Ostallgäu (OAL)
  16. Pasov (Passau; PA)
  17. Pfaffenhofen an der Ilm (PAF)
  1. Regen (REG)
  2. Řezno (Regensburg; R)
  3. Rhön-Grabfeld (NES)
  4. Rosenheim (RO)
  5. Roth (RH)
  6. Rottal-Inn (PAN)
  7. Schwandorf (SAD)
  8. Schweinfurt (SW)
  9. Starnberg (STA)
  10. Straubing-Bogen (SR)
  11. Tirschenreuth (TIR)
  12. Traunstein (TS)
  13. Unterallgäu (MN)
  14. Weilheim-Schongau (WM)
  15. Weißenburg-Gunzenhausen (WUG)
  16. Wunsiedel im Fichtelgebirge (WUN)
  17. Würzburg (WÜ)

Městské okresy editovat

 
Hlavní město Bavorska Mnichov

25 bavorských městských okresů:

  1. Amberg (AM)
  2. Ansbach (AN)
  3. Aschaffenburg (AB)
  4. Augsburg (A)
  5. Bamberk (Bamberg; BA)
  6. Bayreuth (BT)
  7. Coburg (CO)
  8. Erlangen (ER)
  9. Fürth (FÜ)
  1. Hof (HO)
  2. Ingolstadt (IN)
  3. Kaufbeuren (KF)
  4. Kempten (Allgäu) (KE)
  5. Landshut (LA)
  6. Memmingen (MM)
  7. Mnichov (M)
  8. Norimberk (N)
  9. Pasov (PA)
  1. Regensburg (R)
  2. Rosenheim (RO)
  3. Schwabach (SC)
  4. Schweinfurt (SW)
  5. Straubing (SR)
  6. Weiden i. d. OPf. (WEN)
  7. Würzburg (WÜ)

Politika editovat

 
Bývalý bavorský premiér a předseda strany CSU Horst Seehofer s bývalým ruským premiérem Medveděvem

Bavorsko má jednokomorový sněm (Landtag). Až do prosince 1999 existovala i druhá komora, senát, jehož členové byli vybráni společenskými a ekonomickými skupinami v Bavorsku, která byla referendem v roce 1998 zrušena. Hlavou vlády je předseda vlády (Ministerpräsident).

V politice země dominuje konzervativní strana CSU (Christlich-Soziale Union), jež je „sesterskou“ stranou celoněmecké CDU (Christlich Demokratische Union), se kterou úzce spolupracuje. CSU v zemských volbách nekandiduje v žádné jiné spolkové zemi, CDU nikdy nekandiduje v zemských volbách v Bavorsku. Od roku 1962 vládne v Bavorsku CSU nepřetržitě a absolutní většinou křesel v parlamentu, v několika volbách podíl hlasů pro CSU přesáhl 60 %, v roce 2003 dokonce dosáhla ve volbách dvoutřetinové většiny mandátů, čehož nedosáhla žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi. Ve volbách v roce 2008 ovšem absolutní většinu těsně ztratila, i nadále ale zůstala daleko nejsilnější stranou.

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat