Coburg

město v Německu

Coburg, česky též Koburk, je městský okresbavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg. Město je administrativně členěno do dvanácti městských částí.

Coburg
Radnice v Coburgu
Radnice v Coburgu
Coburg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 292 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Bavorsko
Vládní obvod Horní Franky
Coburg
Coburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 48,3 km²
Počet obyvatel 41 249 (2019)[1][2]
Hustota zalidnění 854,2 obyv./km²
Správa
Starosta Norbert Tessmer (SPD)
Oficiální web www.coburg.de
Telefonní předvolba 09561
PSČ 96450
Označení vozidel CO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny městaEditovat

 
Socha Jana Kazimíra, gymnasium Casimirianum (1605)

Sídlo je poprvé písemně zmíněno roku 1086, kdy je polská královna Richeza darovala arcibiskupovi Annovi z Kolína nad Rýnem. Císař Ludvík Bavor roku 1331 udělil dosavadní tržní vsi městské právo a soudní právo. Roku 1430 se ve znaku města objevila hlava Maura, je to patron hlavního městského chrámu a města svatý Mauritius. Roku 1532 začaly čarodějnické procesy. Od přelomu 16. a 17. století do roku 1918 bylo rezidenčním městem vévodů sasko-kobursko-gothajských, první kníže Jan Kazimír Sasko-Coburský (1564-1633) se zasloužil o renesanční výstavbu města, tsavbu prvního gymnasia, razil vlastní mince, ale proslul také neblaze zintenzivněním procesů s čarodějnicemi, kterých se uskutečnilo nejméně 228[3].

Od poloviny 19. do konce 20. století zde sídlila vojenská posádka. Od roku 1929 do února 1945 vládli městu Národní socialisté. Při leteckém náletu v únoru 1945 bylo zbvořeno 96 % městské zástavby.

Od roku 1971 je Coburg sídlem vysoké školy technické. Při slučování obcí v roce 1934 a poté v letech 1972 až 1977 se území města rozšířilo na čtyřnásobek původní rozlohy. Od roku 2005 je Koburk nositelem titulu Evropské město.

PamátkyEditovat

 
Pevnost
 
Staré město a kostel sv. Mořice
 
Kostel sv. Mikuláše
 
zámek Ehrenburg
 
nádvoří hradu (pevnosti)
  • Koburská pevnost nad městem, jeden z největších hradních komplexů Německa; založena roku 1225 jako strážní hrad na hranicích mezi Horními Frankami a Duryňskem; za Třicetileté války roku 1635 byl obehnán trojí hradbou s kasematami a proměněn v pevnost. V současnosti je sídlem uměleckých sbírek (Kunstsammlungen)[4].
  • Zámek Ehrenburg – (1830-1837) novogotická stavba, druhá rezidence vévodů coburských, zbudoval je vévoda Arnošt, projektoval architekt Karl Fridrich Schinkel; nyní v něm sídlí Zemská knihovna a Zemské muzeum
  • Kostel sv. Mořice - goticko-renesanční bazilika, založená roku 1320 a přestavěná do roku 1586; hlavní městský chrám
  • Kostelík sv. Mikuláše - gotická stavba, přestavěná ze židovské synagogy
  • Kostel sv. Kříže (Heiligenkreuzkirche) – pozdně gotická halová stavba
  • Radnice - renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
  • Městský dům - renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
  • Pomník prince Alberta - manžela britské královny Viktorie
  • Dům mincmistra - hrázděná renesanční stavba
  • Gymnasium Casimirianum - renesanční stavba z roku 1605, se sochou zakladatele Jana Kazimíra ve výklenku nároží
  • Zemské divadlo - klasicistní budova založená roku 1840
  • Palais Edinburg
  • Lichtensteinská věž - novogotický zámeček s věží
  • Židovský most (Judenbrücke)– kamenný most z roku 1783, jeden z 22 mostů přes řeku Itz

PolitikaEditovat

Již roku 1929 zde volby vyhráli Národní socialisté, město se pak honosilo titulem První německé město NSDAP a roku 1932 jmenovalo Adolfa Hitlera svým čestným občanem.

Starostové a vrchní starostovéEditovat

Slavní rodáciEditovat

  • Cornelius Pleier (* 1595 Coburg, † 1646/1649 Praha), lékař a učenec bojující proti čarodějnickým procesům, profesor medicíny na univerzitě v Praze
  • Arnošt Popp (1819–1883) – sochař, naturalizovaný v Praze
  • Wilhelm Popp (1828–1903) – flétnista a hudební skladatel, autor asi 600 skladeb
  • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871) – rakouský politik
  • Albert (1819-1861) - britský princ a manžel královny Viktorie

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-04]
  2. Dostupné online.
  3. MELVILLE Gert (ed.): Herzog Johann Casimir von Sachsen-Coburg (1564-1633): Einblicke in eine Epoche des Wandels. Edice Schriftenreihe der Historischen Gesellschaft Coburg, svazek 27, Coburg 2016
  4. https://veste.kunstsammlungen-coburg.de/en/visit/

Externí odkazyEditovat