Albrecht Altdorfer
Albrecht Altdorfer (kol. 1480 Altdorf v Dolním Bavorsku, možná Řezno – 12. února 1538 Řezno) byl německý renesanční malíř, rytec a stavitel.
Albrecht Altdorfer | |
![]() | |
Narození |
1480 Řezno |
---|---|
Úmrtí |
12. února 1538 (ve věku 57–58 let) Řezno |
Povolání | malíř, architekt a iluminátor |
Příbuzní | Erhard Altdorfer (sourozenec) |
Významná díla |
Die Alexanderschlacht Susanna und die beiden Alten Geburt Mariae Florianslegende |
Podpis |
![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
BibliografieEditovat
Pravděpodobně byl synem malíře Ulricha Altdorfera. Spolu s Lucasem Cranachem starším a Wolfem Huberem je považován za hlavního představitele tzv. dunajské školy. Většinu života prožil v Regensburgu, kde byl uznávaným měšťanem, známým i jako stavitel kostela a opevnění. V roce 1505 získal jako „amberský malíř“ v Regensburgu domovské právo. Roku 1519 se stal členem městské rady a městským stavitelem byl jmenován v roce 1526. Altdorfer cestoval často do Vídně, byl ovlivňován podněty, které čerpal z rakouského a italského umění, zejména z tvorby Albrechta Dűrera. Usiloval o jednotu přírody a zobrazovaných postav, zajímal se velmi o ztvárnění krajiny. I když v pozdějších letech tento aspekt pro jeho tvorbu není tak důležitý, stal se tvůrcem první skutečné krajinomalby v evropském malířství. Přes snahu o přesné zobrazení jsou pro něho typické fantastické útvary, zasazené do neurčité hloubky prostoru.[1] Často ztvárňoval výjevy z historických a biblických témat. Jeho nejlepší náboženské scény jsou velmi intenzivní, malíř pracuje se světlem, používá zářící barvy. Jeho obrazy někdy směřují až k expresionismu. Jeho tématem jsou chvíle intimity mezi Kristem a jeho matkou či jiných svatých. Jedno z jeho nejznámějších sakrálních děl je mistrovské dílo Legenda o sv. Šebestiánovi a Umučení Krista z takzvaného Sebastianova oltáře V zavřeném stavu oltářní obraz ukazuje čtyři panely s obrazy inspirovanými legendou o umučení sv. Šebestiána, zatímco otevřené křídla zobrazují křížovou cestu. V současnosti je oltářní obraz demontován. Dvě scény z oltáře Pohřbení a Vzkříšení byly prodány do Kunsthistorisches Museum ve Vídni v roce 1923 a 1930.
Albrechtův bratr Erhard Altdorfer se stal také malířem a grafikem, byl žákem Lucase Cranacha staršího.
Ukázka obrazůEditovat
- Odpočinek na útěku do Egypta – olej na dřevě, rok 1510, rozměry 57×38 cm, Gemäldegalerie, Berlín – malíř použil neobvyklou kompozici obrazu. Ztvárnění v poklidu odpočívající rodiny kontrastuje s drsnou krajinou, což upozorňuje na strastiplnou cestu Svaté rodiny. Podle nápisu vpravo dole obraz Altdorfer zasvětil zbožnému srdci Panny Marie. Dílo obsahuje řadu skrytých narážek: například románská zřícenina odkazuje na zhroucení chrámu během Kristova příjezdu do města Sotinen.
- Dunajská krajina se zámkem Wörth u Řezna – pergamen natažený na dřevě, po roce 1520, rozměry 30,5×22,2 cm, Alte Pinakothek, Mnichov – Altdorf zde namaloval jeden z prvních topograficky přesných obrazů krajiny. Zobrazení krajiny již neslouží jako pozadí figurálního výjevu. Malíři se v sevřené kompozici podařilo s maximální citlivostí zachytit atmosféru přírody.
- Alexandrova bitva – olej na dřevě, 1529, rozměry 158,4×120,3 cm – obraz byl namalován pro bavorského vévodu Viléma IV. (1493–1556) a jeho choť Jacobaeu jako součást souboru historických maleb, které pro vévodský pár vytvářeli různí malíři. Na Altdorfově velkolepém výjevu je v pozadí krajina, představující východní Středomoří s ostrovem Kypr a v dálce, v pozadí s Egyptem. V popředí je zobrazen Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) vítězící nad perským králem Dareiem III. v bitvě u Issu v roce 333 př. n. l. Alexandr na obrněném bitevním koni uprostřed ohromného, nepřehledného množství válečníků, pod provazem visícím ze spodního okraje tabule s nápisem, se žene na Dareia. Perský král se dává na útěk ve svém válečném voze. Pohyb bitevní vřavy kopírují vířící mraky. Tím Altdorfer umocňuje dramatický ráz dění. Setřením obrysů hor a mraků dosahuje malíř dojmu přírodního jevu jakoby vytrženého ze skutečnosti.
- Zuzana v lázni – olej na dřevě, 1526, rozměry 74,8×61,2 cm, Alte Pinakothek, Mnichov – výjev ukazuje starozákonní příběh o cudné Zuzaně. Květina na dívčině klíně a uzavřená zahrada jsou symbolem její nevinnosti. Psíček na jejím klíně je symbolem manželské věrnosti. Zuzanina koupel je omezena na omývání nohou, při které jí pomáhají dvě komorné. Detail scény je ukázán na dalším obrázku. Zuzanu pozorují dva soudci a dotírají na ni. Dívka je odmítá. Soudci Zuzanu ze msty obviní z cizoložství. Až prorok Daniel usvědčil soudce ze lži.
- Utrpení sv. Floriána – olej na dřevě, okolo 1518, rozměry 76,4×67,2 cm, Galleria degli Uffizi, Florencie – jedná se o deskový obraz, který je pokračováním série ze sedmi či osmi výjevů ze života sv. Floriána. Římský legionář, pocházející z Rakouska podle pověsti odešel pomoci pronásledovaným křesťanům. Nakonec sám padl do zajetí. Nejprve byl mučen a posléze s mlýnský kamenem utopen v řece Emži. Právě tento okamžik je zobrazen na Altdorfově obraze. Neobvykle ztvárněná malba je jedním z jeho nejvelkolepějších prostorových kompozic.
- Alegorie – olej na dřevě, rozměry 28,7×41 cm, Gemäldegaleie, Berlín – námětem drobné malby je protiklad bohatství a chudoby. Na dlouhé vlečce boháče sedí žebráci. Malíř ukazuje na lidskou bídu před prahy zámožných osob. Altdorfer vážnost tématu zlehčuje zobrazením záhadné, fantaskní krajiny, zaplavené světlem a rozprostírající se do dálky. Uprostřed této krajiny se zářící figury slévají do jednotného celku.
- Umučení sv. Šebestiána – olej na dřevě, 1509–1516, rozměry 128,5×94,3 cm, kostel sv. Floriána, Linec, Horní Rakousko[1]
Další významná dílaEditovat
- Slet čarodějnic, 1506, Museé du Louvre, Paříž
- Listnatý les se sv. Jiřím, 1510, Alte Pinakothek, Mnichov
- Pašijový oltář, okolo 1515, Augustiner-Chorherrenstif, St. Florian u Lince
Zastoupení v českých sbírkáchEditovat
- Utrpení sv. Floriána, oltářní křídlo?, Národní galerie v Praze[2]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht Altdorfer na anglické Wikipedii.
- ↑ a b STUKENBROCK, Christine; TÖPPER, Barbora. 1000 mistrovských děl Evropského malířství. Příprava vydání Andrea Poláčková; redakce Jan Heller. [s.l.]: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7391-129-4, ISBN 978-3-8331-2128-9 imprint.
- ↑ Pešina J., 1962, č. 56–57
LiteraturaEditovat
- BENESCH, Otto. Der Maler Albrecht Altdorfer. Wien: Verlag Anton Schroll, 1938. (německy)
- VON BALDASS, Ludwig. Albrecht Altdorfer. Wien: Gallus Verlag, 1941. (německy)
- PEŠINA, Jaroslav. Albrecht Altdorfer: výbor obrazů. Praha: S.V.U. Mánes-Melantrich, 1942. 29 s.
- Jaroslav Pešina, German Painting of the 15th and 16th Centuries, Artia Praha 1962
- RUHMER, Eberhard. Albrecht Altdorfer. München: Bruckmann, 1965. (německy)
- WOOD, Christopher S. Albrecht Altdorfer and the origins of landscape. Chicago: University of Chicago Press, 1993. ISBN 0226906019. (anglicky)
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht Altdorfer ve Wikimedia Commons
- Galerie Albrecht Altdorfer ve Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Altdorfer v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albrecht Altdorfer