Berlín

hlavní město Spolkové republiky Německo
Tento článek je o hlavním městě Německa. Další významy jsou uvedeny na stránce Berlín (rozcestník).

Berlín (německy Berlin) je hlavní a největší město Německa a zároveň i spolková země Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) Berlín patří k největším městům v Evropě a je největším městem Evropské unie. Žije zde přibližně 3,68 milionu[1] obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína obývá přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě.

Berlín
Berlin
Berlín – znak
znak
Berlín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška34 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBerlín
Administrativní dělení12 obvodů
Berlín
Berlín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha891,1 km²
Počet obyvatel3,66 mil (4,7 mil. - metropolitní oblast)
Etnické složeníNěmci, Turci, Srbové, Arabové, Poláci
Náboženské složeníProtestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství, Judaismus, Sunnitský islám
Správa
StarostaFranziska Giffey (od 2021)
Vznik1244
Oficiální webwww.berlin.de
Telefonní předvolba030
PSČ10001–14199
Označení vozidelB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly (přítoku Labe) v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, kanály a jezera.

Existence města je prvně doložena ze 13. století. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství, jeho váha však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše. Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel, byť po druhé světové válce byl hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po sjednocení Německa roku 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu (Reichstag).

Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale, nebo Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeií nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána a berlínský televizní vysílač (Berliner Fernsehturm), nejvyšší stavba v Německu.

HistorieEditovat

Související informace naleznete také v článcích Dějiny Berlína a Rozdělení Berlína.

První historicky doložené zmínění Berlína pochází z roku 1244. Roku 1451 se Berlín stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů, 1701 pak hlavním městem Pruského království, 1871 hlavním městem nově založené Německé říše.

 
Pád Berlínské zdi, 1989

Berlín byl v minulosti tolerantním městem, kde nalezlo útočiště mnoho pronásledovaných uprchlíků, mimo jiné hugenoti z Francie (po r. 1685) a protestanti z Čech (po r. 1730), jejichž někteří potomci, žijící v tzv. Českém Rixdorfu (Böhmisch-Rixdorf), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky.[2] Ve dvacátých letech 20. století se z Berlína stává evropská metropole s bohatým politickým, vědeckým a hlavně kulturním životem. Tolerance končí roku 1933 příchodem Hitlera k moci.

Po druhé světové válce, kdy město bylo z velké části zničeno (např. 40 procent obytné plochy), byl Berlín rozdělen do čtyř okupačních sektorů. Počátkem studené války se Berlín dostal do středu konfliktů mezi vítěznými mocnostmi. Již roku 1948 dochází k Berlínské blokádě (kdy veškeré zásobování města se koná výlučně leteckým spojením) a posléze k politickému rozdělení města. K faktickému rozdělení dochází stavbou Berlínské zdi 13. srpna 1961.[3]

1989-dnesEditovat

Po pádu Berlínské zdi roku 1989 začíná nová kapitola města. Berlín se stává městem se zázemím a hlavním městem SRN.

GeografieEditovat

Berlín leží na severovýchodě Německa, zhruba 70 km západně od hranic s Polskem, je obklopen spolkovou zemí Braniborsko (Brandenburg). Městem protéká řeka Spréva (Spree), vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové plochy; mimo mnoha parků a obdobných zelených ploch se na území města nachází i lesní porosty (17,9 % celkové plochy).

Průměrná výška nad mořem: 34 m n. m. Nejvyšší bod: Teufelsberg, 115 m n. m. (jedná se o umělý násyp, vzniklý ze zbytků stavebního materiálu vybombardovaných domů).

Vzdálenost Berlín–Praha činí kolem 350 km. Cesta vlakem trvá necelých pět hodin, cesta letadlem kolem 40 minut.

AglomeraceEditovat

Související informace naleznete také v článku Braniborsko.

Město Berlín s přilehlou oblastí tvoří aglomeraci označovanou jako metropolitní region Berlín-Braniborsko (Metropolregion Berlin-Brandenburg).

Braniborsko (Brandenburg) je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Jejím hlavním městem je Postupim (Potsdam). V současných hranicích existuje od 1992.

Braniborsko je součástí rozsáhlé Severoněmecké nížiny, která je v jeho okrajových částech přerušována pahorkatinami. Moderní Braniborsko se rozkládá mezi řekami Labem na západě, a Odrou a Nisou na východě.

Mimo velká města jako je na západě Brandenburg an der Havel nebo na východě Frankfurt nad Odrou je Braniborsko řídce osídlenou zemí.

Územím Braniborska protékají řeky Havola (Havel), Černý Halštrov (Schwarze Elster) a Spréva (Spree), Ukra (Ucker), Labe (Elbe), na hranici s Polskem Odra a Nisa, a další menší řeky. Na severu při hranici se spolkovou zemí Meklenburskem-Předním Pomořanskem se nachází i řada jezer.

ObyvatelstvoEditovat

 
Věková struktura obyvatel obce Berlín roku 2020

Věková struktura se po sjednocení Berlína normalizovala. Ve struktuře obyvatelstva podle zaměstnání je v popředí výrazně sektor služeb.

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam největších měst v Evropské unii.

MigraceEditovat

Již Západní Berlín se vyznačoval relativně vysokým podílem cizinců. Z celkového počtu 1,8 milionu obyvatel (roku 1989) ve městě bydlelo např. 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců).

Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu[4] činil celkový počet ve městě hlášených občanů neněmecké národnosti k 30. červnu 2006 463 723 (13,9 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel činí 3 398 205). K největším národnostním menšinám patří turecká národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané Polska. Problematické je posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %), kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v Libanonu, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.

Trend dalšího růstu občanů neněmecké národnosti se prosazuje i nadále. K 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel.[5]

Obyvatel Berlína (2020)[6]
národnost obyvatel
Německo  Německo 2.984.036
Turecko  Turecko 98.814
Polsko  Polsko 55.593
Sýrie  Sýrie 40.574
Itálie  Itálie 31.355
Bulharsko  Bulharsko 30.645
Rusko  Rusko 26.913
Rumunsko  Rumunsko 24.463
Spojené státy americké  Spojené státy americké 22.175
Srbsko  Srbsko 20.154
Francie  Francie 19.590
Vietnam  Vietnam 19.475
Spojené království  Spojené království 16.092
Španělsko  Španělsko 14.840
Řecko  Řecko 14.458
Indie  Indie 14.161

Uvedená čísla je ovšem třeba brát i v jiném ohledu s rezervou. Německo nerozlišuje mezi národností a státní příslušností. V Berlíně žije např. i velká skupina tzv. vystěhovalců ze zemí bývalého SSSR, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti němčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou ve výše uvedených číslech zachyceni.

NáboženstvíEditovat

 
Pohled na Velkou synagogu, jednu z největších v Evropě

Podle sčítání lidu 2011 se za věřící v Berlíně považuje téměř 1 360 000 obyvatel, což činí 40 %.

V Berlíně existuje i velká židovská obec, se svými 11 000 členy největší židovská obec v Německu. V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. To znamená, že méně než jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust.

Berlín má v současnosti také jednu z největších izraelských diaspor na světě. Mnoho Izraelců bylo s to získat v posledních dvou desetiletích německé občanství, jelikož jejich prarodiče byli před druhou světovou válkou a holocaustem německými státními příslušníky. V r. 2017 se jednalo o více než 33 tisíce osob[7]; počet Izraelců žijící a pracující v Německu je však ještě daleko větší. V souvislosti s tímto fenoménem je Berlín často v poslední době nazýván jako "izraelské hlavní město Evropy".

JazykyEditovat

Němčina je úřední a převažující jazyk v Berlíně. Je to také jeden ze 24 úředních a pracovních jazyků v Evropské unii (EU)[8] a jeden ze tří pracovních jazyků Evropské komise. V rámci EU je němčina také nejrozšířenějším mateřským jazykem se zhruba 100 miliony rodilými mluvčími.[9]

Nejpoužívanějšími jazyky mezi imigranty jsou turečtina, polština, ruština, arabština, italština, srbochorvatština a další jazyky z Balkánu.

OsobnostiEditovat

S Berlínem je spojeno velké množství osobností: Fridrich II. Veliký, Alexander von Humboldt, Paul Heyse, Hermann von Helmholtz, Konrad Zuse, Max Liebermann, Walter Benjamin, Georg Simmel, Leni Riefenstahl, Kurt Tucholsky, Helmut Newton, Marlene Dietrichová, Götz George, Nina Hagen, Jochen Schümann, Thomas Häßler, Rammstein, Martina Hillová, Jérôme Boateng.

SprávaEditovat

Související informace naleznete také v článcích Volby v Berlíně a Primátor Berlína.
 
Rudá radnice v Berlíně

Spolková země Berlín je vedle Hamburku a Brém jedním ze tří městských států Spolkové republiky Německo. V čele města stojí primátor (regierender Bürgermeister), volený poslaneckou sněmovnou (Abgeordnetenhaus).

Ve spolkových orgánech Německa je Berlín zastoupen 23 mandáty ve spolkovém sněmu a 4 mandáty ve spolkové radě. Strany, které v Berlíně kandidují při volbách, odpovídají až na malé výjimky stranám v Německu.

Od roku 2011 vládne v Berlíně tzv. velké koalice SPD a CDU.

Administrativní děleníEditovat

Berlín se tradičně dělí do obvodů (Bezirk). Po sjednocení města měl Berlín 23 obvodů, zákonem o územní reformě z roku 1998 byl jejich počet k 1. lednu 2001 snížen na 12, přičemž v některých případech došlo ke sloučení bývalých západních a východních obvodů.

 
12 berlínských městských obvodů
číslo název rozloha
(km²)
počet obyvatel
(30.6.2018)[10]
hustota zalidnění
(obyv./km²)
1 Berlin-Mitte 39,47 &0000000000379610.000000379 610 &0000000000009618.0000009 618
2 Friedrichshain-Kreuzberg 20,16 &0000000000285963.000000285 963 &0000000000014185.00000014 185
3 Pankow 103,01 &0000000000404534.000000404 534 &0000000000003927.0000003 927
4 Charlottenburg-Wilmersdorf 64,72 &0000000000338923.000000338 923 &0000000000005237.0000005 237
5 Spandau 91,91 &0000000000241905.000000241 905 &0000000000002632.0000002 632
6 Steglitz-Zehlendorf 102,50 &0000000000307088.000000307 088 &0000000000002996.0000002 996
7 Tempelhof-Schöneberg 53,09 &0000000000349265.000000349 265 &0000000000006579.0000006 579
8 Neukölln 44,93 &0000000000329767.000000329 767 &0000000000007340.0000007 340
9 Treptow-Köpenick 168,42 &0000000000267167.000000267 167 &0000000000001586.0000001 586
10 Marzahn-Hellersdorf 61,74 &0000000000267452.000000267 452 &0000000000004332.0000004 332
11 Lichtenberg 52,29 &0000000000288320.000000288 320 &0000000000005514.0000005 514
12 Reinickendorf 89,46 &0000000000263920.000000263 920 &0000000000002950.0000002 950

Již dlouhou dobu se uvažuje o sloučení Berlína s Braniborskem. V referendu roku 1996 bylo toto však zamítnuto (především voliči v Braniborsku mj. vzhledem k velké zadluženosti Berlína). Termín nového referenda není zatím udán.

Partnerská městaEditovat

 
Praha

Níže uvedená partnerství uzavřelo město Berlín jako celek (stav k 16. prosinci 2006[11]); jednotlivé obvody mají další partnerská města.

 
Vládní čtvrť v Berlíně

Hlavní městoEditovat

EkonomikaEditovat

Související informace naleznete také v článku Finance a hospodářství v Berlíně.
 
Postupimské náměstí

V roce 2021 Berlín vytvořil HDP ve výši 163 miliard €, ve městě existovalo 167.057 průmyslových a živnostenských podniků (2002: 111.039). Situace je charakterizována především pozitivními tendencemi.[12]

Pozitivně se vyvíjejí sektor služeb a zejména různá inovační odvětví, těsně související s výzkumem a zaváděním nových technologií.

Sídla významných firemEditovat

 
Siemens
 
Rundfunk Berlin Brandenburg

MédiaEditovat

V Berlíně sídlí i několik velkých nakladatelství a jiných mediálních firem.

TuristikaEditovat

 
Hotel Adlon

Berlín ročně navštíví přes 13,0 miliónů turistů (2017), z nichž polovinu tvoří cizinci. Průměrná doba návštěvy je 2,2 dne. Toto číslo tvoří především služební cesty obchodníků. V Berlíně se nachází přes 800 hotelů a pensionů, z toho 30 luxusních hotelů.

Hotel Adlon je hotel na ulici Unter den Linden, hlavním bulváru v centru Berlína, přímo naproti Braniborské bráně. Byla zde navržena budova částečně inspirovaná originálem, a 23. srpna 1997 prezident Spolkové republiky Německo otevřel nový Hotel Adlon, který stál na stejném místě jako původní hotel.

Berlín patří mezi největší veletržní a výstavní centra v Evropě co do počtu návštěvníků a vystavovatelů. Ročně pořádají Berlínské veletrhy přes 30 veletrhů a výstav doma.

V Berlíně se konají známé výstavy jako Zelený týden (Grüne Woche – potraviny a přidružené výrobky), Mezinárodní rozhlasová výstava (IFA), InnoTrans, Fruit Logistica, Venus Berlin, ILA Berlin, Mezinárodní turistická burza (ITB Berlín).

DopravaEditovat

Související informace naleznete také v článku Doprava v Berlíně.
 
Berlínské hlavní nádraží

Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.

I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest vlaků typu Eurocity v 2hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží je Berlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.

Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy; po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinaci metra, městské železnice, tramvajové a autobusové sítě.

 
Letiště Berlín-Braniborsko

V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná rikšu - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).

LeteckáEditovat

Berlín v průběhu času disponoval více letišti (viz Berlínská letiště): Tempelhof, Tegel a Schönefeld. První z nich, Tempelhof ležící uvnitř města, fungovalo do roku 2008, také Tegel byl v roce 2020 uzavřen ve prospěch (dříve východoberlínského a po sjednocení méně využívaného) letiště Schönefeld, ležícího na jihovýchod od Berlína, které bylo rozšířeno a poblíž bylo v listopadu 2020 uvedeno do provozu nově vybudované a nyní jediné berlínské mezinárodní letiště Berlín-Braniborsko (Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt).

VzděláníEditovat

 
Humboldtova univerzita
 
Institut Roberta Kocha

VědaEditovat

Nobelovy cenyEditovat

 
Jacobus Henricus van 't Hoff

KulturaEditovat

Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“.

Kulturní zařízeníEditovat

Z kulturních, uměleckých a vědeckých zařízení a událostí lze jmenovat jen výběr:

 
Friedrichstadt-Palast
 
Berlínská filharmonie
 
Berliner Pfannkuchen

Památky UNESCOEditovat

Na území města se nacházejí hned tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO.

KuchyněEditovat

Související informace naleznete také v článku Berlínská kuchyně.
 
Braniborská brána

ArchitekturaEditovat

Z dalších pozoruhodností a památek je možno jmenovat Říšský sněm (Reichstag), Braniborskou bránu, světoznámou třídu Unter den Linden stejně tak jako Karl-Marx-Allee, zámek Schloss Charlottenburg, bývalý přechod Checkpoint Charlie, East Side Gallery (zbytek Berlínské zdi), televizní věž Fernsehturm, chrám Berliner Dom a zříceninu kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, jednu z největších evropských synagog na Oranienburger Straße, památník obětem holocaustu, Kurfürstendamm a Alexanderplatz (bývalé „západní“ a „východní“ centrum města), náměstí Gendarmenmarkt, celý nový komplex na Postupimském náměstí (Potsdamer Platz) a v nejbližším okolí (kde v devadesátých letech minulého století vznikla více méně celá nová čtvrt‘), v neposlední řadě pak i památky v blízké Postupimi.

Berlín se chlubí i rozsáhlými zelenými plochami. K nejznámějším patří např. Tiergarten, ležící poměrně v centru města.

 
Festival of Lights 2021

FestivalyEditovat

  • Berlínský filmový festival se v Berlíně každoročně pořádá od roku 1951 a jako hlavní cenu zde porota uděluje "Zlatého medvěda".
  • Christopher street day, jeden z největších pochodů za práva homosexuálů.
  • Karneval kultur (Karneval der Kulturen), velký průvod městem, většinou o letnicích, kde se během asi tří dnů prezentuje většina v Berlíně žijících národností (2019: asi 1,1 milionu účinkujících a návštěvníků).
  • Festival of Lights (Festival světel) je festival, který se koná vždy v říjnu v Berlíně. Během tohoto festivalu jsou nasvícené různé domy a ulice Berlína, například Braniborská brána nebo Televizní věž.

SportEditovat

V Berlíně se konaly v roce 1936 olympijské hry. V roce 2006 se zde hrálo finále mistrovství světa ve fotbale. Obě události se konaly na Olympijském stadionu (Olympiastadion). Ten dnes poskytuje místo pro 74 400 diváků a v roce 2015 rovněž hostil finále Ligy mistrů UEFA, v srpnu 2009 se zde konalo mistrovství světa v atletice.

Ve městě sídlí fotbalové kluby Hertha, Union a Dynamo, hokejový klub Eisbären a basketbalový klub Alba Berlín. K velkým sportovním akcím patří Berlínský maraton, který se od roku 1974 každoročně koná zpravidla poslední neděli měsíce září. V roce 2013 bylo v některém z více než 2 300 berlínských sportovních a fitness klubů registrováno přibližně 600 000 Berlíňanů.[13]

K dalším celosvětově známým událostem patří i každoroční maratonský běh městem.

Filmy odehrávající se v BerlíněEditovat

 
Prix Europa (fotografie 360°).

Předávání cenEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dostupné online. [cit. 2022-11-27]
  2. ADÁMEK, Martin. Berlínská čtvrť Český Rixdorf: po stopách Čechů v Německu. Radynacestu.cz [online]. 19. 2. 2018 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 
  3. Berlínská zeď - za noc vyrostla, za noc spadla. ČT24 [online]. Česká televize, 13. 8. 2011 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 
  4. Tisková zpráva Statistického zemského úřadu Berlín z 19. září 2006, Statistisches Landesamt Berlin Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine. (download PDF); částečně vlastní propočty; údaje berou v úvahu národnost, která byla udána.
  5. Údaje statistického úřadu Statistisches Landesamt Berlin k 31. prosinci 2006, cit. podle Berliner Zeitung, č. 93, 21./22. April 2007, str. 21
  6. Statistischer Bericht A I 5 – hj 1 / 20 Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2020, Amt für Statistik Berlin-Brandenburg
  7. 33,000 Israelis have taken German citizenship since 2000
  8. European Commission. Official Languages [online]. [cit. 2014-07-29]. Dostupné online. 
  9. Länderkunde – Deutschland, Österreich, Schweiz und Liechtenstein im Querschnitt. Redakce Marten Thomas. [s.l.]: Inform-Verlag, 2005. ISBN 3-9805843-1-3. S. 7. (German) 
  10. Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2018 [online]. www.statistik-berlin-brandenburg.de [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (německy) 
  11. Podle www.berlin.de Archivováno 6. 2. 2007 na Wayback Machine..
  12. Anzahl der umsatzsteuerpflichtigen Unternehmen in Berlin, Statista, 29.04.2022
  13. Landessportbund Berlin: Der LSB Berlin. web.archive.org [online]. 2014-10-04 [cit. 2021-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-04. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat