Otevřít hlavní menu

Letiště Berlín-Schönefeld

mezinárodní letiště jižně od Berlína

Letiště Berlín-Schönefeld, kód IATA SXF, je letiště jižně u Berlína, na území obce Schönefeld, těsně na území Braniborska.

Berlín Schönefeld
FLUGHAFEN SCHONEFELD BERLIN GERMANY JUNE 2013 (9025967808).jpg
Základní informace
Typ letiště mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel Flughafen Berlin-Schönefeld GmbH (FBS)
Nejbližší město centrum Berlína (18 km)
Kód letiště ICAO EDDB
Kód letiště IATA SXF
Souřadnice
Nadmořská výška 47 m n. m.
Statistika (2011)
Cestujících 7 113 989
Nákladu 8 730 000 kg
Pohybů 66 318
Vzletové a přistávací dráhy
  • 07R/25L – asfalt, 3000×45  m
  • 07L/25R – beton, 3000×45 m
Odkazy
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

DějinyEditovat

 
Stavba nového hangáru pro Interflug v roce 1961

Na pozemku dnešního letiště se od roku 1934 nacházela továrna firmy Henschel na stavbu letadel, do konce války se zde vyrobilo okolo 14 000 letadel. Pozemek byl 22. dubna 1945 obsazen Rudou armádou, většina zařízení byla demontována. V roce 1946 se sem z menšího letiště Johannisthal přesunulo sovětské letectvo, včetně společnosti Aeroflot. Roku 1947 rozhodlo vojenské vedení o výstavbě civilního letiště. Ustanovením čtyř vítězných mocností po druhé světové válce byl i úplný zákaz provozu německým leteckým dopravcům do Berlína, kam byl přístup omezen na americké, britské, francouzské a sovětské letecké společnosti. Vzhledem k tomu, že letiště Schönefeld bylo umístěno za hranicemi města Berlína, toto omezení neplatilo. Čili letadla východoněmecké společnosti Interflug tak mohla použít letiště Schönefeld, zatímco západoněmecké Lufthanse byl odepřen přístup na letiště Tegel nebo Tempelhof.

Roku 1954 byla civilní část letiště předána správě NDR, většinu času neslo jméno Zentralflughafen Berlin-Schönefeld. V příštích letech bylo letiště vícekrát přebudováno a rozšířeno a stalo se hlavním letištěm celé NDR.

ProvozEditovat

 
Letadla společností východního bloku TAROM, Aeroflot a Interflug v roce 1990
 
Snímek Landsat/NASA

Na rozdíl od dalších letišť v Berlíně a okolí, která se nacházela v západních sektorech města a podléhala tedy čtyřmocenskému statusu, mělo letiště v Schönefeldu svou polohou velkou výhodu: nevztahovaly se něj dohody o sektorech města, podle kterých do Berlína směly létat pouze společnosti čtyř velmocí. Letiště bylo nejen domovským letištěm východoněmecké Interflug, ale bylo nalétáváno velkým počtem leteckých společností jiných států.

Většina spojení z letiště sice sloužila dopravě východního Německa, v 70. a 80. letech zprostředkovávalo letiště i značnou část přepravy cestujících mezi Západním Berlínem a Tureckem.

Po znovusjednocení Německa (a v důsledku vytížení až přetížení západoberlínských letišť) převzalo letiště i značnou část provozu, uskutečňovaného dříve ze západoberlínských letišť. Momentální kapacita leží u 7 milionů cestujících ročně.

Dnešní význam letiště spočívá hlavně ve zprostředkování prázdninových letů (většina společností nemá žádný liniový provoz), což se má v budoucnosti změnit. V současné době je Schönefeld nejrychleji rostoucím letištěm v Německu: z 1,7 milionů cestujících roku 2003 vzrostl jejich počet na 5 milionů 2005, k roku 2006 se očekávalo, že jejich počet přesáhne hranici 6 milionů.

Na letišti se každé 2 roky koná mezinárodní letecká výstava ILA. Lufthansa zde provozuje své tréninkové centrum. Napojení na městskou dopravu je obstaráváno autobusy: jedna linka pendluje k blízké stanici příměstské železnice S-Bahn (jen několik minut), stanice metra je vzdálena pouhé 4 kilometry.

Další výstavbaEditovat

 
Terminal D check-in

Po sjednocení Německa musela být řešena i otázka budoucího leteckého provozu. Dosavadní letiště nevyhovovala ani svou kapacitou ani svou neobvyklou polohou uvnitř města samotného.

O budoucnosti leteckého provozu města se vedly dlouholeté diskuse již od počátku 90. let minulého století. Vyřešena musela být otázka konkurujících návrhů (různé pozemky v Braniborsku), diskuse pak byla značně prodloužena soudními spory s různými iniciativami odpůrců letiště. Dne 16. března 2006 bylo s konečnou platností rozhodnuto, že rozšíření letiště se smí uskutečnit[1], zároveň bylo rozhodnuto o různých omezení (noční lety apod.). Po rozšíření se letiště bude jmenovat letiště Berlín Braniborsko a má mít kapacitu 27 milionů cestujících s možností dalšího rozšíření až na 50 milionů.

OdkazyEditovat

Poznámky a zdrojeEditovat

  1. Viz tiskovou zprávu Pressemitteilung Nr. 15/2006, Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud), Leipzig, 16. März 2006, cit. v Grünes Licht für Flughafen Berlin-Schönefeld – aber Einschränkung des Nachtflugbetriebs, [1]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat