Hraniční přechod

místo, kde se provádí kontrola osob či zboží cestujících mezi dvěma státy

Hraniční přechod (zkráceně HP) je místo na státní hranici, přes něž je možný pohyb či doprava, a to buď v jednom, či obou směrech.

Hraniční přechod Alte Steinbrücke mezi Rakouským císařstvím a Lichtenštejnským knížectvím
Hraniční přechod mezi Rumunskem a Ukrajinou
Schengenský hraniční přechod mezi Spolkovou republikou Německo a Českem Krompach-Valy / Jonsdorf.

Schengenský prostor editovat

Mezi státy patřící do tzv. Schengenského prostoru je možný volný přeshraniční pohyb osob a zboží. Schengenský hraniční kodex však umožňuje výjimky.

V souladu s článkem 25 a následujícími nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), může členský stát, jenž je plně zapojen do schengenské spolupráce, dočasně znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic. Za takové situace je možné (při splnění podmínek daných Schengenským hraničním kodexem) podle § 11 odst. 3 nebo § 12 odst. 3 zákona o ochraně státních hranic opatřením obecné povahy výjimečně stanovit, že vnitřní hranice lze překračovat pouze v místě a době v něm určených.[1]

Státy mimo Schengenský prostor editovat

U států mimo Schengenský prostor může být prováděna hraniční kontrola, nebo také celní a pasová kontrola. K tomuto účelu jsou na hraničních přechodech vybudována kontrolní stanoviště.

Typy hraničních přechodů editovat

Existují různé typy hraničních přechodů podle způsobu dopravy

Dále se u hraničních přechod rozlišuje, zda slouží pro tzv. malý nebo běžný pohraniční styk.

Hraniční a celní kontrola může být organizována následujícím způsobem:

Hraniční přechod pro silniční dopravu editovat

V zájmu urychlení odbavení může kontrolu u oddělených kontrolních stanovišť provádět personál bezpečnostních a celních orgánů společně.

Pro zastírání a maskování trestných činů nebo jiných aktivit mimo zákon (pašování, převádění osob apod.) se používají „ilegální hraniční přechody“, stezky, často jen určitá místa v krajině určené pro pěší, při obcházení legálních přechodových stanovišť.

V posledních letech se vzhled a povaha hraničních přechodů silně změnily. Zatímco mezi zeměmi Schengenského prostoru v běžných případech hraniční kontrola zcela odpadá, a přechod hranice již nepředstavuje žádnou překážku pro dopravu osob a zboží a pohraniční orgány obou zemí spolu úzce spolupracují a jsou někdy i sloučeny v jediné budově.

Zvláště za časů železné opony byly obě strany tehdejší přechodů resp. kontrolních stanovišť přísně oddělené a nezřídka od sebe vzdálené několik kilometrů.

Hraniční přechody v železniční dopravě editovat

 
Železniční hraniční přechod mezi Čiernou nad Tisou (Slovensko) a Čopem (Ukrajina)
Související informace naleznete také v článku Seznam bývalých železničních hraničních přechodů v Česku.

Aby se doba odbavení vlaků na hranicích co nejvíce zkrátila, jsou v obou státech nádraží vybavena jako hraniční nádraží. Pohraničníci přitom přecházejí mezi oběma nádražími a provádějí kontrolu v jedoucím vlaku. U jiných přechodů je vlak pouze přiveden na samotnou hranici, která je zhusta součástí nádraží, kde cestující musejí pěšky projít kontrolou. V některých železničních hraničních přechodech dochází k přestupu cestujících a přeložení nákladu z důvodu rozdílného rozchodu kolejí.

Letištní hraniční přechody editovat

 
Stanoviště hraniční kontroly na mezinárodním letišti Londýn-Stansted

Ty představují zvláštní případ a vlastně nejsou hraničními přechody v pravém slova smyslu, neboť se v jejich okolí nevyskytují žádné státní hranice. Hraniční kontroly přilétajících a odlétajících cestujících se provádějí na hranicích takzvaného tranzitního prostoru, který je oddělený od ostatních prostor letiště stavební nebo konstrukční překážkou, která brání neoprávněnému proniknutí osob nebo předání předmětů a slouží pro pobyt cestujících po provedení výstupní hraniční kontroly (tj. před odletem), před provedením vstupní hraniční kontroly (tj. po příletu) a rovněž cestujících, kteří hraniční kontrolou vůbec neprocházejí (tj. při přestupu).[2] Nastává tak zde právní fikce, že osoby v tranzitním prostoru se nachází mimo státní území dané země,[3][4] nicméně se nejedná o zemi nikoho a daný stát má nad touto zónou plnou svrchovanost.[5][6]

Existují také případy, kde se kontroly pro příletovou destinaci provádějí přímo na odletovém letišti. Tím se zamezuje tomu, aby se cestující, kteří nemají přístup do cílové destinace, vůbec dostali do letadla. Kromě toho není nutné, aby cílové letiště bylo mezinárodní, které má potřebné vybavení pro kontroly.[zdroj?]

Přímo v letecké dopravě je třeba rozlišovat bezpečnostní kontroly, které slouží pouze jako bezpečnostní stanoviště, jež mají za úkol udržovat plynulý provoz.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 228/2016 Sb., o stanovení podmínek provozu mezinárodních letišť z hlediska ochrany hranic. In: Sbírka zákonů. 2016. Dostupné online. § 2. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. Airport transit zones as places of arbitrary deprivation of freedom and suspension of rights [online]. Associazione per gli Studi Giuridici sull'Immigrazione [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  4. Snowden podľa ruského ministra ani neprekročil ruské hranice. Teraz.sk [online]. Tlačová agentúra Slovenskej republiky, 2013-06-25 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  5. DUVA, Jesús. The myths behind airport transit areas: are they really a no man’s land?. El País [online]. 2013-06-27 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  6. The strange, legally uncertain, limbo area of the airport transit zone – Edward Snowden. AirportWatch [online]. 2013-06-29 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat