Čop
Čop (ukrajinsky, rusínsky a rusky Чоп; maďarsky Csap; slovensky Čop) je město oblastního významu v jihozápadním cípu Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině. Leží při hranicích s Maďarskem a Slovenskem v úzkém pásu mezi řekami Tisa a Latorica, zhruba 25 km jižně od oblastního Užhorodu.
Čop Чоп / Csap | |
| |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 48°25′ s. š., 22°12′ v. d. |
Nadmořská výška | 102-107 m n. m. |
Časové pásmo |
+2 +3 (letní čas) |
Stát |
![]() |
Oblast |
![]() |
Okres |
![]() |
![]() ![]() Čop Čop, Ukrajina | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6,19 km² |
Počet obyvatel | 8 765 (2007) |
Hustota zalidnění | 1416 obyv./km² |
Etnické složení | Ukrajinci, Rusíni, Maďaři, Romové a Rusové |
Náboženské složení | řeckokatolické, římskokatolické a pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Samardak Valerij Vladimirovič |
Vznik | 1281 |
Oficiální web |
chop-rada |
Adresa obecního úřadu | вул. Берег, м. Чоп, Закарпатська область, 289502, Україна |
Telefonní předvolba | (+380) 3137 |
PSČ | 89500-89509 |
KOATUU | 2111000000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
DějinyEditovat
V době meziválečného Československa náležel Čop ke Slovensku; spadal pod politický a soudní okres se sídlem v Královském Chlumci. Při odevzdávání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu v roce 1945 patřil jako strategický železniční uzel (potkávají se zde tratě od Košic, Budapešti, Užhorodu a Mukačeva) k území východního Slovenska, které bylo odevzdáno SSSR, přestože administrativně neleželo v zemi Podkarpatoruské. Tehdy Slovensko ztratilo 250 km2 území v okresech Kráľovský Chlmec a Veľké Kapušany a to obce Ašvaň, Batva, Čop, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová, Téglás, jako náhradu dostalo Československo v 1946 jen obec Lekárovce.
ObyvatelstvoEditovat
Žije zde necelých 9 000 lidí, z nichž přibližně 40 % tvoří Ukrajinci a Rusíni, 40 % Maďaři, zbytek pak Romové, Rusové, Bělorusové, Slováci a Židé.
VýznamEditovat
Čop je známý především díky tomu, že je první ukrajinskou (a dříve sovětskou) železniční stanicí po příjezdu ze Slovenska a Maďarska (s Maďarskem je zde i silniční přechod). Společně s Čiernou nad Tisou a Záhony tak tvoří velký a složitý železniční uzel, neboť se zde stýká normální evropský rozchod kolejí (1435 mm) s ruským (1520 mm). Zastavují tu tedy vlaky spojující Bratislavu, Košice, Vídeň a Budapešť a přes Čop, Mukačevo a Lvov s Kyjevem a Moskvou; těm se zde mění podvozky. Další, méně vytížená trať vede přes Užhorod a Sambir do Lvova. Z Čopu vedou normálněrozchodné tratě třemi směry (do Maďarska, na Slovensko směr Košice a přes Vynohradiv do Rumunska), širokorozchodné čtyřmi směry: do Záhonye, do Čierné nad Tisou plus 2 tratě do ukrajinského vnitrozemí – směr sever (Užhorod, Lvov) a směr východ, kde jsou dvě větve – přes Mukačevo do Stryje a přes rumunské území a Jasiňu do Kolomyje a Ivano-Frankovska.
Partnerská městaEditovat
- Milove, Ukrajina
- Sokołów Małopolski, Polsko
- Záhony, Maďarsko
- Čierna nad Tisou, Slovensko
GalerieEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čop ve Wikimedia Commons
- (ukrajinsky) Oficiální portál čopské městské rady