Čop

Čop (ukrajinsky, rusínsky a rusky Чоп; maďarsky Csap; slovensky Čop) je město oblastního významu v jihozápadním cípu Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině. Leží při hranicích s Maďarskem a Slovenskem v úzkém pásu mezi řekami Tisa a Latorica, zhruba 25 km jižně od oblastního Užhorodu.

Čop Чоп / Csap
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°25′ s. š., 22°12′ v. d.
Nadmořská výška	102-107 m n. m.
Časové pásmo	+2 +3 (letní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Zakarpatská
Okres	Užhorod
Čop Čop, Ukrajina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6,19 km²
Počet obyvatel	8 765 (2007)
Hustota zalidnění	1416 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci, Rusíni, Maďaři, Romové a Rusové
Náboženské složení	řeckokatolické, římskokatolické a pravoslavné křesťanství
Správa
Status	město
Starosta	Samardak Valerij Vladimirovič
Vznik	1281
Oficiální web	chop-rada.gov.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Берег, м. Чоп, Закарпатська область, 289502, Україна
Telefonní předvolba	(+380) 3137
PSČ	89500-89509
KOATUU	2111000000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

V době meziválečného Československa náležel Čop ke Slovensku; spadal pod politický a soudní okres se sídlem v Královském Chlumci. Při odevzdávání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu v roce 1945 patřil jako strategický železniční uzel (potkávají se zde tratě od Košic, Budapešti, Užhorodu a Mukačeva) k území východního Slovenska, které bylo odevzdáno SSSR, přestože administrativně neleželo v zemi Podkarpatoruské. Tehdy Slovensko ztratilo 250 km² území v okresech Kráľovský Chlmec a Veľké Kapušany a to obce Ašvaň, Batva, Čop, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová, Téglás, jako náhradu dostalo Československo v 1946 jen obec Lekárovce.

Obyvatelstvo

Žije zde necelých 9 000 lidí, z nichž přibližně 40 % tvoří Ukrajinci a Rusíni, 40 % Maďaři, zbytek pak Romové, Rusové, Bělorusové, Slováci a Židé.

Význam

Čop je známý především díky tomu, že je první ukrajinskou (a dříve sovětskou) železniční stanicí po příjezdu ze Slovenska a Maďarska (s Maďarskem je zde i silniční přechod). Společně s Čiernou nad Tisou a Záhony tak tvoří velký a složitý železniční uzel, neboť se zde stýká normální evropský rozchod kolejí (1435 mm) s ruským (1520 mm). Zastavují tu tedy vlaky spojující Bratislavu, Košice, Vídeň a Budapešť a přes Čop, Mukačevo a Lvov s Kyjevem a Moskvou; těm se zde mění podvozky. Další, méně vytížená trať vede přes Užhorod a Sambir do Lvova. Z Čopu vedou normálněrozchodné tratě třemi směry (do Maďarska, na Slovensko směr Košice a přes Vynohradiv do Rumunska), širokorozchodné čtyřmi směry: do Záhonye, do Čierné nad Tisou plus 2 tratě do ukrajinského vnitrozemí – směr sever (Užhorod, Lvov) a směr východ, kde jsou dvě větve – přes Mukačevo do Stryje a přes rumunské území a Jasiňu do Kolomyje a Ivano-Frankovska.

Partnerská města

• Milove, Ukrajina
• Sokołów Małopolski, Polsko
• Záhony, Maďarsko
• Čierna nad Tisou, Slovensko

Galerie

• 

  Kostel

• 

  Nádraží pro dálkové vlaky

• 

  Nádraží pro příměstské vlaky

• 

  Hranice se Slovenskem

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čop ve Wikimedia Commons
• (ukrajinsky) Oficiální portál čopské městské rady

Autoritní data: AUT: ge878280