Čop
Čop (ukrajinsky, rusínsky a rusky Чоп; maďarsky Csap; slovensky Čop) je město oblastního významu v jihozápadním cípu Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině. Leží při hranicích s Maďarskem a Slovenskem v úzkém pásu mezi řekami Tisa a Latorica, zhruba 25 km jižně od oblastního Užhorodu.
| Čop Чоп / Csap | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°25′ s. š., 22°12′ v. d. |
| Nadmořská výška | 102-107 m n. m. |
| Časové pásmo |
+2 +3 (letní čas) |
| Stát |
 Ukrajina |
| Oblast |
 Zakarpatská |
| Okres |
 Užhorod |
  Čop Čop, Ukrajina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,19 km² |
| Počet obyvatel | 8 765 (2007) |
| Hustota zalidnění | 1416 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci, Rusíni, Maďaři, Romové a Rusové |
| Náboženské složení | řeckokatolické, římskokatolické a pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Samardak Valerij Vladimirovič |
| Vznik | 1281 |
| Oficiální web |
chop-rada |
| Adresa obecního úřadu | вул. Берег, м. Чоп, Закарпатська область, 289502, Україна |
| Telefonní předvolba | (+380) 3137 |
| PSČ | 89500-89509 |
| KOATUU | 2111000000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
DějinyEditovat
V době meziválečného Československa náležel Čop ke Slovensku; spadal pod politický a soudní okres se sídlem v Královském Chlumci. Při odevzdávání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu v roce 1945 patřil jako strategický železniční uzel (potkávají se zde tratě od Košic, Budapešti, Užhorodu a Mukačeva) k území východního Slovenska, které bylo odevzdáno SSSR, přestože administrativně neleželo v zemi Podkarpatoruské. Tehdy Slovensko ztratilo 250 km2 území v okresech Kráľovský Chlmec a Veľké Kapušany a to obce Ašvaň, Batva, Čop, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová, Téglás, jako náhradu dostalo Československo v 1946 jen obec Lekárovce.
ObyvatelstvoEditovat
Žije zde necelých 9 000 lidí, z nichž přibližně 40 % tvoří Ukrajinci a Rusíni, 40 % Maďaři, zbytek pak Romové, Rusové, Bělorusové, Slováci a Židé.
VýznamEditovat
Čop je známý především díky tomu, že je první ukrajinskou (a dříve sovětskou) železniční stanicí po příjezdu ze Slovenska a Maďarska (s Maďarskem je zde i silniční přechod). Společně s Čiernou nad Tisou a Záhony tak tvoří velký a složitý železniční uzel, neboť se zde stýká normální evropský rozchod kolejí (1435 mm) s ruským (1520 mm). Zastavují tu tedy vlaky spojující Bratislavu, Košice, Vídeň a Budapešť a přes Čop, Mukačevo a Lvov s Kyjevem a Moskvou; těm se zde mění podvozky. Další, méně vytížená trať vede přes Užhorod a Sambir do Lvova. Z Čopu vedou normálněrozchodné tratě třemi směry (do Maďarska, na Slovensko směr Košice a přes Vynohradiv do Rumunska), širokorozchodné čtyřmi směry: do Záhonye, do Čierné nad Tisou plus 2 tratě do ukrajinského vnitrozemí – směr sever (Užhorod, Lvov) a směr východ, kde jsou dvě větve – přes Mukačevo do Stryje a přes rumunské území a Jasiňu do Kolomyje a Ivano-Frankovska.
Partnerská městaEditovat
Milove, Ukrajina
Sokołów Małopolski, Polsko
Záhony, Maďarsko
Čierna nad Tisou, Slovensko
GalerieEditovat
Kostel
Nádraží pro dálkové vlaky
Nádraží pro příměstské vlaky
Hranice se Slovenskem
_02.jpg)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čop ve Wikimedia Commons - (ukrajinsky) Oficiální portál čopské městské rady
