Čierna nad Tisou

město na Slovensku

Čierna nad Tisou (maďarsky Tiszacsernyő, ukrajinsky Чорна над Тисою) je město na východním Slovenskuokrese Trebišov, blízko hranic s Maďarskem a Ukrajinou.

Čierna nad Tisou
Sídliště
Sídliště
Čierna nad Tisou – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška110 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresTrebišov
Tradiční regionZemplín
Čierna nad Tisou
Čierna nad Tisou
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,37 km²
Počet obyvatel3 683 (2014[1])
Hustota zalidnění393,1 obyv./km²
Správa
Statusměsto
PrimátorViktor Palko (2023)
Vznik1946
Oficiální webwww.ciernanadtisou.sk
E-mailmesto@ciernanadtisou.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Čierna nad Tisou
Nám. pionierov 1
076 43 Čierna nad Tisou
Telefonní předvolba056
PSČ076 43
Označení vozidel (do r. 2022)TV
NUTS528293
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sídliště
Romská čtvrť

Polohopis editovat

Město leží v jihovýchodním cípu Slovenska na trojmezí Ukrajiny, Maďarska a Slovenska a na rozhraní spádových území obcí Čierna, Malé Trakany, Veľké Trakany, Biel a Boťany. Obec a později město bylo budováno v souladu s potřebami Československa a Sovětského svazu na zajištění železniční výměny zboží spojené s jejich překládkou (důvodem je rozdílný rozchod kolejí, používaný na východě Evropy a ve střední a západní Evropě), a to poměrně v krátké době.

Ulice editovat

V Čierné nad Tisou se nachází 16 ulic: Dukelských hrdinov, Jarná, Jesenná, Jesenského, Jilemnického, Hlavná, Letná, Obrancov mieru, Radová, SNP, Školská, Trakanská, Zimná, Záhradná, Železničná, 1. mája a jedno náměstí – Námestie pionierov.

Vodní toky editovat

Okrajem katastru města protéká řeka Tisa, která tvoří státní hranici s Maďarskem a od centra je vzdálena 5,5 kilometru.

Vodní plochy editovat

V okolí města, v katastrálním území obce Malé Trakany, leží rekreační středisko Zlaté písky Tisa. V těchto místech řeka Tisa tvoří státní hranici mezi Slovenskem a Maďarskem. Slovenská strana je lemována písečnými plážemi, vytvořenými naplaveným jemným říčním pískem.

Symboly města editovat

Podle heraldického registru přijalo město své symboly 21. října 1982. Znak představuje spojení zaměstnaneckého motivu (kolo lokomotivy) a mluvícího symbolu (černá barva štítu odvozená od názvu města).

Znak editovat

V černém štítu kolo lokomotivy vpravo dole s protizávažím, vše stříbrné.

Vlajka editovat

Vlajka města sestává ze dvou podélných pruhů bílo-černého a černo-bílého. V horním pruhu v žerďové části je bílý a v dolním pruhu černý čtverec. Vlajka má poměr stran 2:3 a je ukončena dvěma cípy, tj. jedním zástřihem, sahajícími do třetiny její listu.

Dějiny editovat

Oblast, kde stojí dnešní město, byla až do 30. let 20. století téměř bez osídlení – severovýchodně ležela pouze malá obec Čierna. První zmínky o této obci jsou z roku 1828 a po více než další století byla jednou z mnoha vesnic ve zdejší rovinaté oblasti. I při stavbě trati z Košic do Čopu zde byla vybudována jen malá zastávka; stanice se nacházely v sousedním Pribeníku a uzlovém Čopu. Po skončení 2. světové války byla několik kilometrů odsud vytyčena nová hranice mezi Československem a Sovětským svazem a z toho vyplynula potřeba nového hraničního přechodu. Samotné město bylo založeno roku 1946 na základě vládního usnesení o zabezpečení přepravy zboží mezi ČSR a SSSR a opačně. Původní název nového města měl znít „Čierna pri Čope“, ale po roce 1948 byl z politických důvodů nahrazen neutrálním „Čierna nad Tisou“, přestože to není geograficky zcela správně a Tisa je od města vzdálena několik kilometrů (blíže k ní jsou obce Malé a Veľké Trakany). Stavba byla rozdělena do tří etap – v první byly postaveny základy železniční stanice (včetně nové širokorozchodné trati z SSSR) a několik provizorních dřevěných budov, které byly později zbourány. Postupně byly dostavovány další budovy a již v polovině 50. let byla v provozu zcela nová železniční stanice, bytové domy a kulturní zázemí. Ve druhé etapě (od šedesátých let) byla postavena nová budova městského úřadu, Hotel Úsvit a další byty. Mezitím pokračovala i výstavba obrovského překladiště, která probíhala s přestávkami až do 70. let. Většina obyvatel města tak byla (a stále je) zaměstnána právě v železničním uzlu (k roku 2016 jde o více než 1100 pracovníků z původních 6000).[2] I dnes je toto železniční překladiště jedno z největších v Evropě a denně je tu přeloženo více než 20 000 tun nákladu.

Roku 1957 byla rozšiřující se obec administrativně oddělena od Čierné a status města obdržela v roce 1969. Ve dnech 29. července – 1. srpna 1968 se v železničním vagónu a v místním Kulturním domě železničářů setkal Alexander DubčekLeonidem Brežněvem za přítomnosti dalších činitelů, aby vyjednávali o budoucnosti Československa.[3][4]

V polovině 80. let ve městě vznikl první průmyslový závod. Šlo o pobočku firmy AŽD Praha. V té době byla také postupně zastavena výstavba města a v roce 1990 dosáhl počet obyvatel svého maxima – více než 8000. O 20 let později v roce 2011 byl už méně než poloviční (3885) a i nadále klesá, i když už mírněji (3524 ke konci roku 2021 neboli 10% za 10 let). Mnoho budov ve městě bylo opuštěno a chátrá, nebo byly strženy. I dříve honosná budova Hotelu Úsvit je již prázdná a v havarijním stavu.

Historie překladiště editovat

 
Železniční skener

Překladiště bylo v počátku budováno jako jednosměrné překladiště zboží ze Sovětského svazu a dálného východu do celé Evropy. Významnou roli sehrálo v roce 1947 při překládce obilí v důsledku velkého sucha. Jeho význam se zvyšujícím se objemem překládaného zboží postupně rostl. Ze začátku převládala překládka ropy do rafinerie Slovnaft, později rostl objem strojů a zařízení a také objem umělých hnojiv, nechyběly ani stavební, potravinářské, či jiné speciální obchodní komodity. Význam překladiště rostl až do roku 1989, kdy s ohledem na politické změny nastal útlum přepravních aktivit.

Obyvatelstvo editovat

V roce 1990 počet obyvatel dosáhl maxima - přes 8000. V následujících 10 letech klesl počet obyvatel o 45%. Za dalších 10 let klesl o dalších 10%. V roce 2022 žilo v obci jen něco přes 40% původního počtu obyvatel.

Podle sčítání obyvatel z roku 2001 žilo v obci 4645 obyvatel, z toho 2792 Maďarů (60%), 1554 Slováků (33%), 244 Romů, 15 Čechů, 11 Ukrajinců, 6 Rusínů.

Podle sčítání obyvatel z roku 2011 žilo v obci 3885 obyvatel, z toho 2419 Maďarů (62%), 1298 Slováků (33%), 16 Romů, 8 Rusů (Rusínů?), 7 Ukrajinců, 6 Čechů, 2 obyvatelé jiné národnosti. 129 obyvatel (3%) národnost neuvedlo.

V roce 2014 bylo napočítáno 3683 obyvatel.

K 31.12.2021 měla obec 3 524 obyvatel.

Hospodářství a infrastruktura editovat

Dominantním faktorem ekonomického života ve městě je železniční překladiště. Útlum v jeho činnosti po roce 1989 znamenal i útlum v místní ekonomice.

Důležité firmy editovat

Školství editovat

  • Základní škola se slovenským vyučovacím jazykem, Školská ul. 160/3
  • Základní škola s maďarským vyučovacím jazykem, Zimná 8
  • Základní umělecká škola, Školská ul. 168
  • Spojená škola s org.zlož.SOUŽ a OA, Železničná 127

Partnerská města editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Obyvateľstvo a migrácia - Štatistický úrad Slovenskej republiky. slovak.statistics.sk [online]. [cit. 2016-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 
  2. A. KISKA: Prekládková stanica v Čiernej nad Tisou má budúcnosť. Teraz.sk [online]. TASR, 2016-06-09 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  3. WANATOWICZOVÁ, Krystyna. Brežněv při setkání s Čechoslováky v Čierne zuřil. [[1]] [online]. 2008-08-18 [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. 
  4. Brežněv při setkání s Čechoslováky v Čierne zuřil. iDNES.cz [online]. 2008-08-18 [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat