Zemplín
Zemplín (maďarsky Zemplén) je historické území ve střední Evropě, rozdělené mezi Slovensko (region Zemplín) a Maďarsko (část župy Borsod-Abaúj-Zemplén). Na Slovensku se takto zpravidla označuje celá nejvýchodnější část země, odpovídající území československé Zemplínské župy z let 1918–1922 (zahrnující i slovenskou část historického Užska).
Uherská župa
editovatGeografie
editovatZemplín je územím protáhlého a členitého tvaru, které sahá od tokajských vinic a rovin při řece Tise na jihozápadě až po horu Kremenec na slovensko-polsko-ukrajinském trojmezí. Z jihu je vymezuje Tisa, ze západu pásmo Slanských vrchů a ze severu hlavní hřeben Karpat (hranice s Polskem). Východní hranice je zčásti vedena po Latorici, Laborci a Vihorlatu. Osou území je řeka Bodrog s přítoky Ondavou a Laborcem (jehož tok je zde celý, od pramene po ústí). Rozloha župy před rozdělením činila 6 269 km2.
Města a okresy
editovatCentrem župy byl nejprve Zemplínský hrad, později město Sátoraljaújhely (Nové Město pod Šiatorem) v dnešním Maďarsku.
V roce 1910 se Zemplín dělil na 12 okresů:
- Okres Sátoraljaújhely (Sátoraljaújhelyi járás)
- Okres Sárospatak (Sárospataki járás)
- Okres Tokaj (Tokaji járás)
- Okres Szerencs (Szerencsi járás)
- Okres Bodrogköz (Bodrogközi járás), sídlo Kráľovský Chlmec (Királyhelmec)
- Okres Michalovce (Nagymihályi járás)
- Okres Sečovce (Gálszécsi járás)
- Okres Vranov nad Topľou (tehdy jen Vranov) (Varannói járás)
- Okres Stropkov (Sztropkói járás)
- Okres Humenné (Homonnai járás)
- Okres Medzilaborce (Mezőlaborci járás)
- Okres Snina (Szinnai járás)
Obyvatelstvo
editovatStatistické údaje z roku 1910:
Národnostní složení
Náboženské složení
- Římští katolíci 38,6 %
- Řečtí katolíci 30,0 %
- Reformovaní 19,7 %
- Evangelíci a. v. 2,0 %
- Židé 9,6 %
Maďarský Zemplín
editovatPo první světové válce zůstala Maďarsku pouze jižní část Zemplína, která byla administrativně zachována jako župa Zemplén s centrem v Sátoraljaújhely. Po první vídeňské arbitráži roku 1938, kdy Maďarsko získalo pás slovenského jižního pohraničí, byla župa zvětšena o část svého historického rozsahu (území na levém břehu Latorice a masiv Zemplínských vrchů). Po roce 1945 byl vrácen předešlý stav a územněsprávní reformou roku 1950 byl maďarský Zemplín začleněn do nové sloučené župy Borsod-Abaúj-Zemplén (s centrem v Miškovci). V jejím rámci historickému Zemplínu zhruba odpovídají okresy Cigánd, Sárospatak, Sátoraljaújhely, Szerencs a Tokaj.
Města
editovatPodle počtu obyvatel k 1. 1. 2018:
- Sátoraljaújhely (14 253)
- Sárospatak (11 768)
- Szerencs (8 676)
- Tokaj (4 069)
- Cigánd (3 009)
Slovenský Zemplín
editovatDějiny od roku 1918
editovatPo vzniku Československa se severní a střední část Zemplína stala součástí Slovenska coby Zemplínská župa s centrem v Michalovcích. K tomuto celku byla z praktických důvodů připojena i slovenská část Užské župy, což bylo území bezprostředně východně od Michalovců (dnes zhruba okres Sobrance a východní polovina okresu Michalovce), a Sabolčské župy (město Čop).
Tato rozšířená Zemplínská župa byla 1. 1. 1923 zrušena (tím Zemplín jako správní jednotka na Slovensku zcela zanikl) a stala se součástí větší Košické župy. Roku 1928 bylo na Slovensku zrušeno celé župní zřízení a území Zemplína zůstalo rozděleno jen na okresy.
První vídeňskou arbitráží v listopadu 1938 se jižní část slovenského Zemplína stala součástí Maďarska a podle historických hranic byla rozdělena mezi maďarskou Zemplínskou (Zemplén) a obnovenou Užskou (Ung) župu. Po skončení války byly obnoveny předválečné hranice mezi ČSR a Maďarskem. Slovenský Zemplín se tak vrátil k původnímu (širšímu) rozsahu, pouze město Čop bylo v červnu 1945 připojeno k Zakarpatské oblasti Ukrajiny jako součást sovětského záboru.
Správní reformou z roku 1949 byl slovenský Zemplín rozdělen mezi Prešovský kraj (většina) a Košický kraj, roku 1960 se celý stal součástí Východoslovenského kraje (celé okresy Humenné, Michalovce, Trebišov, většina okresu Vranov nad Topľou a část okresu Svidník). Od 90. let je opět rozdělen mezi Prešovský kraj a Košický kraj.
Slovenský Zemplín má rozlohu asi 5600 km² a žije zde asi 430 000 obyvatel. Přestože od roku 1923 není administrativně zakotven, existuje stále v povědomí jako jeden ze slovenských kulturních regionů (podobně jako řada dalších bývalých uherských žup na Slovensku), a to ve svém širším smyslu včetně části historického Užska (kde např. leží vodní nádrž Zemplínská šírava).
Města
editovatPodle počtu obyvatel r. 2019:
- Michalovce (38 776)
- Humenné (32 834)
- Trebišov (24 649)
- Vranov nad Topľou (22 245)
- Snina (20 289)
- Stropkov (10 438)
- Veľké Kapušany (8 862, historicky v Užsku)
- Sečovce (8 542)
- Kráľovský Chlmec (7 426)
- Medzilaborce (6 531)
- Sobrance (6 346, historicky v Užsku)
- Strážske (4 250)
- Čierna nad Tisou (3 619)
Horní a Dolní Zemplín
editovatZemplín bývá pro svou velkou rozlohu a krajinnou a kulturní diverzitu často rozdělován na Horní Zemplín a Dolní Zemplín, což současně odpovídá rozdělení území Zemplína mezi Prešovský a Košický kraj. Do Horního Zemplína tak patří okresy Humenné, Medzilaborce, Snina, Stropkov (část) a Vranov nad Topľou, do Dolního Zemplína okresy Michalovce, Sobrance a Trebišov.
Ekonomika
editovatZemplín patří mezi nejchudší regiony na Slovensku, s vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou průměrnou mzdou. Nejvýznamnějšími centry zaměstnanosti jsou města Humenné, Michalovce a Vranov nad Topľou.
Turistický ruch
editovatHrady
editovat- Zemplínský hrad
- Jasenovský hrad
- Michalovský hrad
- Stropkovský hrad
- Tibavský hrad
- Bačkovský hrad
- Brekovský hrad
- Čičava
- Zřícenina hradu Parič v Trebišově
- Zřícenina hradu Vinné, s výhledem na Michalovce
Vodní plochy
editovat- Zemplínská šírava
- Veľká Domaša
- Vinenské jezero
- Morské oko (známé též jako Veľké Vihorlatské jazero)
- Vodní nádrž Starina
Turistika
editovat- Poloniny (národní park)
- Vihorlatské vrchy (chráněná přírodní rezervace)
- Bukovské vrchy
Kultura
editovat- Zemplínské muzeum v Michalovcích
- Vihorlatské muzeum v Humenném
- Vlastivědné muzeum v Trebišově
- Muzeum moderního umění Andyho Warhola v Medzilaborcích
- Mezinárodní galerie MIRO v Snině
Odkazy
editovatReference
editovat
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemplín na Wikimedia Commons
- Region Zemplín