Zemplín – zeleně vyznačen historický rozsah na Slovensku, černou linií rozsah v Maďarsku

Zemplín (maďarsky Zemplén) je historické území ve střední Evropě, rozdělené mezi Slovensko (region Zemplín) a Maďarsko (část župy Borsod-Abaúj-Zemplén). Na Slovensku se takto zpravidla označuje celá nejvýchodnější část země, odpovídající území československé Zemplínské župy z let 1918–1922 (zahrnující i slovenskou část historického Užska).

Uherská župaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Zemplín (župa).

GeografieEditovat

Zemplín je územím protáhlého a členitého tvaru, které sahá od tokajských vinic a rovin při řece Tise na jihozápadě až po horu Kremenec na slovensko-polsko-ukrajinském trojmezí. Z jihu je vymezuje Tisa, ze západu pásmo Slanských vrchů a ze severu hlavní hřeben Karpat (hranice s Polskem). Východní hranice je zčásti vedena po Latorici, Laborci a Vihorlatu. Osou území je řeka Bodrog s přítoky Ondavou a Laborcem (jehož tok je zde celý, od pramene po ústí). Rozloha župy před rozdělením činila 6 269 km2.

Města a okresyEditovat

Centrem župy byl nejprve Zemplínský hrad, později město Sátoraljaújhely (Nové Město pod Šiatorem) v dnešním Maďarsku.

V roce 1910 se Zemplín dělil na 12 okresů:

 
Politická mapa župy (1910)
  1. Okres Sátoraljaújhely (Sátoraljaújhelyi járás)
  2. Okres Sárospatak (Sárospataki járás)
  3. Okres Tokaj (Tokaji járás)
  4. Okres Szerencs (Szerencsi járás)
  5. Okres Bodrogköz (Bodrogközi járás), sídlo Kráľovský Chlmec (Királyhelmec)
  6. Okres Michalovce (Nagymihályi járás)
  7. Okres Sečovce (Gálszécsi járás)
  8. Okres Vranov nad Topľou (tehdy jen Vranov) (Varannói járás)
  9. Okres Stropkov (Sztropkói járás)
  10. Okres Humenné (Homonnai járás)
  11. Okres Medzilaborce (Mezőlaborci járás)
  12. Okres Snina (Szinnai járás)

ObyvatelstvoEditovat

Statistické údaje z roku 1910:
Národnostní složení

Náboženské složení

Maďarský ZemplínEditovat

Po první světové válce zůstala Maďarsku pouze jižní část Zemplína, která byla administrativně zachována jako župa Zemplén s centrem v Sátoraljaújhely. Po první vídeňské arbitráži roku 1938, kdy Maďarsko získalo pás slovenského jižního pohraničí, byla župa zvětšena o část svého historického rozsahu (území na levém břehu Latorice a masiv Zemplínských vrchů). Po roce 1945 byl vrácen předešlý stav a územněsprávní reformou roku 1950 byl maďarský Zemplín začleněn do nové sloučené župy Borsod-Abaúj-Zemplén (s centrem v Miškovci). V jejím rámci historickému Zemplínu zhruba odpovídají okresy Cigánd, Sárospatak, Sátoraljaújhely, Szerencs a Tokaj.

MěstaEditovat

Podle počtu obyvatel k 1. 1. 2018:

Slovenský ZemplínEditovat

Dějiny od roku 1918Editovat

Po vzniku Československa se severní a střední část Zemplína stala součástí Slovenska coby Zemplínská župa s centrem v Michalovcích. K tomuto celku byla z praktických důvodů připojena i slovenská část Užské župy, což bylo území bezprostředně východně od Michalovců (dnes zhruba okres Sobrance a východní polovina okresu Michalovce), a Sabolčské župy (město Čop).

Tato rozšířená Zemplínská župa byla 1. 1. 1923 zrušena (tím Zemplín jako správní jednotka na Slovensku zcela zanikl) a stala se součástí větší Košické župy. Roku 1928 bylo na Slovensku zrušeno celé župní zřízení a území Zemplína zůstalo rozděleno jen na okresy.

První vídeňskou arbitráží v listopadu 1938 se jižní část slovenského Zemplína stala součástí Maďarska a podle historických hranic byla rozdělena mezi maďarskou Zemplínskou (Zemplén) a obnovenou Užskou (Ung) župu. Po skončení války byly obnoveny předválečné hranice mezi ČSR a Maďarskem. Slovenský Zemplín se tak vrátil k původnímu (širšímu) rozsahu, pouze město Čop bylo v červnu 1945 připojeno k Zakarpatské oblasti Ukrajiny jako součást sovětského záboru.

Správní reformou z roku 1949 byl slovenský Zemplín rozdělen mezi Prešovský kraj (většina) a Košický kraj, roku 1960 se celý stal součástí Východoslovenského kraje (celé okresy Humenné, Michalovce, Trebišov, většina okresu Vranov nad Topľou a část okresu Svidník). Od 90. let je opět rozdělen mezi Prešovský kraj a Košický kraj.

Slovenský Zemplín má rozlohu asi 5600 km² a žije zde asi 430 000 obyvatel. Přestože od roku 1923 není administrativně zakotven, existuje stále v povědomí jako jeden ze slovenských kulturních regionů (podobně jako řada dalších bývalých uherských žup na Slovensku), a to ve svém širším smyslu včetně části historického Užska (kde např. leží vodní nádrž Zemplínská šírava).

MěstaEditovat

Podle počtu obyvatel r. 2019:

Horní a Dolní ZemplínEditovat

Zemplín bývá pro svou velkou rozlohu a krajinnou a kulturní diverzitu často rozdělován na Horní Zemplín a Dolní Zemplín, což současně odpovídá rozdělení území Zemplína mezi Prešovský a Košický kraj. Do Horního Zemplína tak patří okresy Humenné, Medzilaborce, Snina, Stropkov (část) a Vranov nad Topľou, do Dolního Zemplína okresy Michalovce, Sobrance a Trebišov.

EkonomikaEditovat

Zemplín patří mezi nejchudší regiony na Slovensku, s vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou průměrnou mzdou. Nejvýznamnějšími centry zaměstnanosti jsou města Humenné, Michalovce a Vranov nad Topľou.

Turistický ruchEditovat

HradyEditovat

Vodní plochyEditovat

TuristikaEditovat

KulturaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat