Wikipedie

Sárospatak

město v Maďarsku

Sárospatak [šárošpatak] (česky Šarišský Potok či Blatný Potok) je město v severovýchodním Maďarsku, blízko slovenských hranic, asi 60 km JV od Košic a 70 km SV od Miskolce. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. V letech 1650–1654 zde působil Jan Amos Komenský[2], který tu má také pomník.

Sárospatak
Potoc
Sárospatak
Sárospatak
Sárospatak – znak
znak
Sárospatak – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°19′ s. š., 21°33′ v. d.
Nadmořská výška113 m n. m.
Časové pásmoCET, UTC+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionSeverní Maďarsko
ŽupaBorsod-Abaúj-Zemplén
OkresSárospatak
Sárospatak
Sárospatak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha139,08 km²
Počet obyvatel11 291 (2021)[1]
Hustota zalidnění81,2 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníkřesťanství
Správa
Statusžupní sídlo, město s župním právem
StarostaDr. Richárd Hörcsik
Oficiální webwww.sarospatak.hu
Adresa obecního úřaduKossuth u. 44.
3950 Sárospatak
Telefonní předvolba(+36) 47
PSČ3950
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní poměry a polohaEditovat

Město leží na řece Bodrogu, na východním úpatí Zemplína, ve vinařské oblasti Tokaj. Nachází se jen několik málo kilometrů od hranice se Slovenskem, v blízkosti pohraničního města Sátoraljaújhely. Sárospatak se rozkládá v rovinaté krajině na obou březích řeky Bodrog, obklopen je intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinou a lužními lesy. Severně od města se nacházejí vinice a krajina se zvyšuje do tzv. Slanských vrchů. 42 km jižně od Sárospataku se nachází Nyíregyháza, 63 km jihozápadně potom Miskolc (Miškovec) a 50 km severně Košice.

DějinyEditovat

 
Hrad

V 10. století zde vzniklo sídliště, kde si pak uherští králové zřídili lovecký tábor. V 60. letech 20. století odhalily archeologické průzkumy základy kostela s kruhovým půdorysem, inspirovaným nejspíše byzantskou architekturou.[zdroj?]

Okolo roku 1200 je již doloženo královské vlastnictví půdy v oblasti dnešního města a vesnice Olaszliszka.

Někdy v 11. století postavili mohutnou hradní věž, kde se roku 1207 patrně narodila dcera krále Arpáda, pozdější svatá Alžběta Durynská. V této době zde již také měli působit italští a vlámští obchodníci.[3] Ve 13. století zde nejspíše stál dominikánský i františkánský klášter, jejich budovy se však do moderní doby nedochovaly. Za vlády dynastie Arpádovců byla v Sárospataku vybudována rovněž i bazilika.[3] Gotická stavba, která byla dobudována roku 1493, přečkala turbulentní události maďarských dějin, včetně turecké okupace.

Místo se poprvé připomíná 1221 pod názvem Potoc (současný název se objevil až okolo roku 1450). Po vymření Arpádovců se hrad dostal do majetku nejprve rodu Perényiů.[3] Ti zde vybudovali obytnou obrannou věž. Nakonec město přišlo pod vliv rodu Rákócziů. Ti zde nechali v letech 1534 až 1537 vybudovat reprezentativní sídlo (Hrad Rákóczi) a zřídit řadu vzdělávacích institucí. Město tak bylo někdy přirovnáváno k Athénám na Bodrogu.[3] V Sárospataku roku 1648 zemřel Jiří I. Rákóczi a jeho nástupce Jiří II. roku 1650 pozval J. A. Komenského, aby zde vybudoval „pansofickou školu“, resp. aby pro Rákocziho pracoval na reformě školství.[2] Zde Komenský napsal „Orbis pictus“[2] i knihu „Škola hrou“ (Schola ludus). V 17. století patřili Rákócziové k nejbohatší uherské šlechtě a vedli řadu povstání proti Habsburkům. Poslední vedl František II. Rákóczi v letech 1703-1711.

Současný barokní kostel ve středu města byl zbudován v 70. letech 18. století.[3] Dnes slouží pro potřeby reformované církve. Statut města měl Sárospatak až do roku 1871, obnoven byl znovu roku 1968.

Až do druhé světové války zde žila početná židovská komunita. Roku 1930 ji čítalo okolo tisíce lidí.

V druhé polovině 20. století zde vzniklo i několik staveb podle projektů maďarského architekta Imreho Makovcze (např. Arpádovo gymnázium apod). Růst města si vynutil také připojení sousedních obcí; v roce 1950 byla začleněna vesnice Bodroghalász a v roce 1965 Végardó. Od roku 2007 je také čestným občanem města a je po něm pojmenované i náměstí.[4]

ObyvatelstvoEditovat

Počet obyvatel Sárospataku pozvolna klesá. Zatímco roku 2013 zde žilo 12 827 obyvatel, roku 2021 to bylo 11 291 lidí.

V roce 2001 se ve sčítání lidu 96 % obyvatel Sárospataku přihlásilo k maďarské národnosti, zastoupeni byli také národnosti romská (3 %) a německá (1 %). Nejvíce je mezi místními z náboženského hlediska reprezentována Římskokatolická církev, a to třiceti procenty.

PamětihodnostiEditovat

 
Budova pošty.
 
Místní hrad, pohled od řeky Bodrog.

V Sárospataku se také nacházejí termální lázně a koupaliště.[5] Mezi místní muzea patří také Muzeum školství.

DopravaEditovat

Do města směřuje železniční trať č. 80 z Hatvanu a Miskolce, která odsud vede dále do města Sátoraljaújhely a na Slovensko.

V její trase je vedena silnice celostátního významu č. 37.

Jihovýchodně od města se u meandrů Bodrogu nachází malé letiště se zatravněnou ranvejí.

Osobnosti městaEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. Dostupné online.
  2. ↑ a b c 350. výročí úmrtí velkého pedagoga a myslitele J. A. Komenského. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2022-08-21]. (čestina) 
  3. ↑ a b c d e Sárospatak, a történelemmel átszőtt Bodrog-parti város. Csoldátos Magarország. Dostupné online [cit. 2022-08-21]. (maďarština) 
  4. ↑ Vándorkiállításon a Makovecz-örökség. boon. Dostupné online [cit. 2022-05-24]. (maďarština) 
  5. ↑ a b CestovanieHrady a zámky Európy: Blatnopotocký hrad. Čas. Dostupné online [cit. 2022-05-24]. (slovenština) 
  6. ↑ Vulkanický zázrak so skalnými bralami. Objavte maďarské pleso, kde sa rodili mlynské kamene. pravda.sk. Dostupné online [cit. 2022-05-24]. (slovenština) 

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Potok Šaryšský. Sv. 20, str. 336

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sárospatak&oldid=21711041“