Bukovské vrchy

pohoří na hranicích Polska, Slovenska a Ukrajiny, součást Polonin
Možná hledáte: Bukové hory (rezervace ve Vizovických vrších) nebo Bukové hory (pohoří v Maďarsku).

Bukovské vrchy (polsky Bieszczady, ukrajinsky Верховинський Вододільний хребет, Verchovynskyj Vododilnyj hrebet) jsou pohoří a geomorfologický celek ve východokarpatské geomorfologické oblasti Poloniny v Beskydech. Rozkládá se na území tří států: Slovenska (Prešovský kraj), Polska (Podkarpatské vojvodství) a Ukrajiny (Zakarpatská a Lvovská oblast).

Bukovské vrchy
Bieszczady
Вододільний хребет
Bieszczady
Polská část Bieszczad

Nejvyšší bod 1408 m n. m. (Pikuj)
Délka 100 km

Nadřazená jednotka Poloniny
Sousední
jednotky
Beskydské predhorie, Laborecká vrchovina, Góry Sanocko-Turczańskie, Verchn'odnistrovs'ki Beskydy, Skolivs'ki Beskydy, Horhany, Polonyna Rivna
Podřazené
jednotky
Nastaz, Uličská kotlina, Bukovce, Ruská kotlina, Runinská kotlina, Sedlická kotlina, Połonyna Caryńska, Połonyna Wetlińska, Połonyna Bukowska, Połonyna Dźwiniacz

Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
Bukovské vrchy v rámci Karpat, vyznačeny červeně
Bukovské vrchy v rámci Karpat, vyznačeny červeně
Horniny flyš, břidlice, sopečný materiál
Povodí Cirocha, San, Osława, Wisłok,
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Pohoří se nachází v severovýchodním cípu Slovenska, v jihovýchodním cípu Polska a v jihozápadním cípu Ukrajiny. Je to jediná část Polonin, která zasahuje na území Slovenska. Na západě a jihozápadě hraničí s Nízkými Beskydy, konkrétně Laboreckou vrchovinou a Beskydským podhůřím. Na hraničním polsko-slovenském hřebeni se rozhraní mezi Bukovskými vrchy a Laboreckou vrchovinou podle různých pramenů považuje buď už pramenná oblast řeky Udavy, nebo až Lupkovský průsmyk dále na západ (na polské straně se Bukovské vrchy vymezují právě až po Lupkovský průsmyk).

Obyvatelstvo slovenské částiEditovat

Oblast Bukovských vrchů patří mezi nejpozději a nejméně osídlené oblasti Slovenska. Velkou část obyvatelstva Bukovských vrchů tvoří příslušníci rusínské menšiny – Rusíni. Převážnou část v tomto regionu představují Rusíni východnější řečové orientace – Pujďáci, zatímco v Laborecké vrchovině dominují spíše Pijďaki.

Dominantní vyznání v regionu jsou řeckokatolické a pravoslavné.

CharakteristikaEditovat

Více než 60 % povrchu Bukovských vrchů pokrývají lesy, zejména jedlo-bukové a bukové. V roce 1991 byly Bukovské vrchy zahrnuty do celosvětové sítě biosférických rezervací. Velká část pohoří je součástí Bieszczadského národního parku (Polsko), Národního parku Poloniny (Slovensko) a Užanského národního přírodního parku (Ужанський національний природний парк) (Ukrajina).

ČleněníEditovat

Pohoří se člení na podcelky:

Bukovské vrchyEditovat

Na Slovensku na území okresů Medzilaborce a Snina:

Polské BieszczadyEditovat

Na území Polska, Podkarpatské vojvodství:

Ukrajinské vrchyEditovat

Na území Ukrajiny (ukrajinsky Вододільний хребет, Vododilnyj hrebet) v Zakarpatské a Lvovské oblasti:

Nejvyšší vrcholyEditovat

 
Pikuj - 1405 m
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů v Bukovských vrších.

Bieszczadská lesní dráhaEditovat

V Bieszczadech je od roku 1997 znovuobnovený provoz na bývalé lesní dráze, dnes zvané Bieszczadská lesní dráha (Bieszczadzkiej kolejce leśnej), která se začala budovat v roce 1890.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat